NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

RECENZE A OHLASY > UDÁLOSTI A SETKÁNÍ > Debata(?) o povolebním Polsku

DEBATA (?) O POVOLEBNÍM POLSKU

Patrik Eichler


Setkání pod názvem „Polsko po volbách“ se uskutečnilo v Polském institutu ve čtvrtek 15. listopadu. Možnost promluvit nakonec dostali zástupce šéfredaktora Rzeczpospolitej Marek Magierowski a publicista a spolupracovník téhož listu Grzegorz Górny. Víceméně coby moderátor se diskuse účastnil vedoucí zahraničního zpravodajství Hospodářských novin Martin Ehl.


Než v několika odstavcích shrneme stanovisko dvou vystupujících, je třeba upozornit na jednu věc. V Polském institutu se nekonala ani tak beseda, jako spíš prezentace názorů tradicionalistického, byť ekonomicky liberálního Polska. Jako důkaz by mohl stačit postesk Marka Magierowského nad tím, že novou vládou „rovná daň bohužel zavedena nebude“. Vzájemný soulad a náklonnost k (polské) politické pravici však neskrýval ani jeden z účastníků besedy. Oba polští účastníci pak poukazovali spíše na shody mezi Právem a spravedlností a Občanskou platformou, než aby se pokoušeli nalézat rozdíly nebo promýšlet alternativy vývoje. Polská levice se během diskuse objevila snad jen ve zmínce hovořící o její slabosti a konstatování, že v zemi neexistuje takzvaná „nové levice“ – moderní socialistické hnutí západního typu. Martin Ehl se od počátku situoval do role moderátora. Diskusi však dopředu neposouval argumentovanými otázkami, ale jen odškrtáváním bodů pomyslného itineráře: „A co zahraničí politika?“ „A co energetická bezpečnost?“ „A co migrace?“


Polský institut avizoval, že „tématem (diskuse) bude situace v Polsku pouze tři týdny po předčasných volbách a prognóza budoucího politického vývoje v zemi. Cílem… setkání je výměna názorů mezi předními novináři obou zemí, která by poskytla české veřejnosti hlubší analýzu politické situace v Polsku.“ Tento cíl se nepodařilo naplnit ani v nejmenším.


Označit Občanskou platformu za liberální stranu lze podle Grzegorze Górného jen v oblasti hospodářské politiky. Ve vztahu k často zmiňovaným společenských tématům, jako je zákaz potratů apod., strana vychází z tradic katolického křesťanství, což měl nedávno potvrdit i maršálek Sejmu za tuto stranu Bronisław Komorowski. Podle Górného se stanoviska Práva a spravedlnosti a Občanské platformy v otázkách „mravů“ de facto neliší.


Podobná stanoviska budou podle něj strany zastávat i v otázkách zahraniční politiky. Podle Górneho se žádná polská vláda nevyhne konfliktu s Ruskem. Dnes mimo jiné kvůli tomu, že se Rusko nevzdá projektu na výstavbu baltského ropovodu. Přirozeným spojencem Polska proti Rusku může být trojice baltských států. Jako příklad energetické závislosti těchto zemí na Rusku zde posloužil polský ORLEN. Tato firma před časem koupila litevskou rafinerii Mažeiki nafta. Dva dny po podpisu smlouvy došlo v areálu k výbuchu, který způsobil škody asi za patnáct milionů dolarů. Krátce poté tuto rafinerii Rusové pod záminkou údržby ropovodu odřízli od dodávek ropy. Ta zde posloužila jako praktická zbraň politického boje.


Marek Magierowski se ve svých vstupech zaměřil hlavně na hospodářství a zahraniční politiku. Polské hospodářství podle něj dosahuje dobrých výsledků v řadě ukazatelů, a to i díky hospodářské pomoci Evropské unie. Peníze, které na dotacích dostali polští zemědělci, podpořily například strojní průmysl, když je farmáři investovali do nákupu techniky. Za velký problém Magierowski nepovažuje pracovní migraci. Do Velké Británie a Irska podle něj odešli především lidé „jednoduchých povolání“ jako dělníci nebo řidiči, ale ne informatici nebo inženýři, kteří tak jsou Polsku nadále k dispozici.


Nedojde podle něj ani k přílišnému oslabení vazby na Spojené státy. Podle Magierowského „Tusk není proti raketám“. V rámci volební kampaně tuto otázku používal účelově, u vědomí toho, že se pozitivní vztah Poláků ke Spojeným státům ochlazuje. Funkci ministra zahraničí navíc bude zastávat Radosław Sikorski – člověk, který žil ve Spojených státech i Velké Británii a který má za ženu Američanku. Vztahy s USA tak budou záviset i na něm.


Posledním obšírněji zmíněným tématem byla Visegrádská čtyřka. Podle Magierowského byla důležitým zahraničně-politickým nástrojem v době vstupu do Evropské unie, ale právě Unií jakožto větší entitou byla pohlcena. Na jedné straně jsme partnery dvou organizací (EU a NATO) a také jsme rivaly v jejich rámci. „Nikdo netají, že jde o peníze, dělají to tak všichni. Visegrádská čtyřka byl krásný a vznešený nápad, který se přežil. Neformální spolupráce by měla probíhat na konkrétních projektech, ne na základě nejasné vize,“ zhodnotil budoucnost této organizace.


 


Deník Rzeczpospolita

Deník Hospodářské noviny

Stránky Polského institutu

Avízo besedy „Polsko po volbách“ na tomto webu

Webové stránky Bronisława Komorowského


18. 11. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 934555 návštěv, dnes zatím 53 (5 online).