NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

RECENZE A OHLASY > UDÁLOSTI A SETKÁNÍ > Diskuse na horké téma: Lustrace v polské církvi

LUSTRACE V POLSKÉ KATOLICKÉ CÍRKVI – OHLÉDNUTÍ ZA BESEDOU V POLSKÉM INSTITUTU

Patrik Eichler

 

7. února 2007 se v budově Polského institutu na pražském Malém náměstí sešli k besedě šéfredaktor katolického měsíčníku Więź Zbigniew Nosowski s moderátorkou Petruškou Šustrovou. Během večera se k diskusi připojil i Pavel Žáček, historik a ředitel archivů českého ministerstva vnitra. Následující text je do velké míry převyprávěním průběhu večera.

 

Přístup ke komunistické minulosti je v našich zemích odlišný. Česká republika stále uplatňuje zákon č. 451/1991 Sb., tzv. lustrační, který vyšším funkcionářům minulého režimu a zaměstnancům a spolupracovníkům Státní bezpečnosti zakazuje výkon některých veřejných funkcí. Poláci zřídili Instytut Pamięci Narodowej (IPN) – instituci zabývající se archivací a zpracováváním materiálů bezpečnostních složek, zejména Służby Bezpieczeństwa (SB).

 

Tento rozdíl polský host připomněl hned na počátku. Zatímco Češi si dle Nosowského uvědomují, že éra lustrací se pomalu chýlí ke konci, a rádi by pro zkoumání minulosti zřídili instituci podobnou polskému IPN, v Polsku se množí otázky o oprávněnosti stíhání spolupracovníků SB, když dodnes nebyly potrestáni nejvyšší představitelé polské komunistické PSDS.

 

Obecně o lustracích

Katolická církev se otázkou vlastní minulosti za komunismu začala zabývat ve chvíli, kdy se o případech spolupráce s SB začalo hovořit u vysokých představitelů církevní hierarchie. Z. Nosowski připomněl dva případy: informace o spolupráci kněze Michała Czajkowského s SB se dostala na veřejnost v květnu 2006, jen několik dní před příjezdem papeže Benedikta XVI. na návštěvu Polska. Aféra kolem spolupráce plockého biskupa Stanisława Wielguse se objevila ve chvíli, kdy přijal nabídku arcibiskupského postu.

 

Média vždy přinesla jen informaci o tom, že ten a ten byl spolupracovníkem SB. Chyběl ale jakýkoli širší komentář nebo zhodnocení dostupných materiálů. Už z těchto dvou případů je podle Nosowského zjevné, že otázka lustrací není v Polsku zdaleka uzavřená.

 

Případ první – kněz Michał Czajkowski

Dnes sedmasedmdesátiletý kněz, profesor teologie a jeden z hlavních zastánců křesťansko-židovského dialogu byl tajným spolupracovníkem SB přibližně od roku 1960 do léta 1984. Od té doby až do poloviny roku loňského působil jako duchovní v redakci měsíčníku Więź. Právě v té době se objevil v tisku text hovořící o jeho spolupráci s SB.

 

Text z varšavských novin vyvolal mezi Czajkowského přáteli a spolupracovníky vážné diskuse, které vyústily ve dvě odlišná stanoviska: s vědomím toho, že spolupráci popírá, vyhlásit v Czajkowského naprostou důvěru, nebo se seznámit s pravdou, ať by byla jakákoli.

 

Redaktoři Więźe získali z IPN možnost nahlédnout do všech dokumentů k případu. Po několika týdnech bádání a rozhovorů se samotným Czajkowským pak vydali šedesátistránkovou zprávu s připojeným prohlášením samotného kněze: „Moje vina je nesporná.“ Jeho spolupráce trvala dvaadvacet let.

 

Dnes žije M. Czajkowski mimo veřejné dění. Už po prvním setkání se Z. Nosowským se vzdal svých veřejných funkcí. A to přestože byl svým životem kandidátem na „svědomí národa“ a často se vyjadřoval k událostem ve společnosti. Je třeba připomenout, že spolupráci přerušil velmi rázně sám, ve chvíli, kdy na podzim 1984 zmizel kněz Jerzy Popiełuszko. Teprve poté vyšlo najevo, že tento kněz, spolupracující s hnutím Solidarita, byl SB zavražděn.

 

Případ druhý – biskup Stanisław Wielgus

Když se v Polsku začalo hovořit o spolupráci biskupa Wielguse s SB, ustavil polský ombudsman komisi, která mu měla poradit, zda se biskupa zastat či nezastat, zda je či není spoluprací s SB vinen. Zbigniew Nosowski byl členem této komise. Přestože biskup sám spolupráci popíral, závěry komise hovoří o tom, že Wielgus byl v letech 1973–1978 vědomým spolupracovníkem SB. Spolupráci z let 1968–1989 pak nelze potvrdit.

 

Dle Nosowského šlo ze strany biskupa Wielguse o hru, ve které si mj. vyhrazoval, že některé úkoly provádět nebude. Šlo ovšem „o hru za hranicemi morálního kompromisu“. I proto, že kněží měli jasné instrukce ze strany církevní hierarchie, že se musejí vyvarovat jakéhokoli tajného setkání s představiteli moci.

 

Sám biskup spolupráci popíral a vatikánská tisková kancelář vydala 21. prosince 2006 prohlášení, podle něhož Benedikt XVI. věděl o všem v minulosti biskupa Wielguse. Prohlášení se biskupa silně zastávalo. Ovšem varšavská diecéze je tradičně diecézí kardinálskou. V církvi se objevila otázka, jestli člověk, který neumí říci pravdu o své minulosti, má být pastýřem. Ukázalo by se, že člověk, který nezvládl žít v pravdě, může v církvi zastávat významné místo.

 

48 hodin před ingresem, slavnostním uvedením do funkce, došlo k intenzivním diplomatickým jednáním mezi Vatikánem a vedením Polské republiky i k jednáním uvnitř katolické církve. Vatikánem byl pak Wielgus v těchto dnech podněcován k rezignaci. Šlo o velkou proměnu oproti původnímu prohlášení z loňského prosince. Ukázalo se, že papež nevěděl o všem z biskupovi minulosti.

 

Řešení? Pravda a/nebo milosrdenství?

Dnes v polské katolické církvi existuje shoda na tom, že hřích spolupráce s SB je vždy hříchem veřejným. A to i tehdy, když se o spolupráci nikdo nedověděl. Pokání pak také musí být veřejné – kdo donášel na své spolubratry, má se kát uvnitř církve, kdo donášel na své farníky, musí se kát v celé své farnosti.

 

Před polskou katolickou církví dnes stojí velký úkol v podobě autolustrace všech zhruba sto dvaceti polských biskupů. Podle Z. Nosowského to může vést k většímu sepětí mezi věřícími a církví: „Církev, která mě bolí, je více mojí církví. Spolupodílím se na ní, cítím k ní odpovědnost.“ Odhalování vlastní nedostatečnosti bylo prý pro polské biskupy lekcí pokory. Zároveň nově zřízené historické komise nebudou vedeny snahou o skandalizaci lidí, ale o vysvětlení vztahů mezi církví a tajnou službou, o postižení tohoto fenoménu v celé jeho složitosti. Spolupracovníky SB bylo 10–15 % polských katolických kněží. Naprostá většina tajných spolupracovníků nemá vůli se přiznat. Když počátkem 90. let v Československu kardinál Miloslav Vlk vyzval, tak se ke své spolupráci s českou StB přihlásilo 40 duchovních. V Polsku k takovému činu nedošlo.

 

V diskusích o vině se vždy bude střetávat logika odhalování (pravdy a spravedlnosti) s logikou nekřivdění (pochopení, ale i zachování dobrého jména). Podle Z. Nosowského je třeba postoupit od odhalování o jeden krok dál – a sice ke smíření. Bylo by třeba jednoho každého člověka obklopit nadějí a motlitbou, což není vždy možné, ale je třeba touhu po pravdě předřadit touze po uchování dobrého obrazu o sobě samém.

 

Pavel Žáček – Otevřená minulost

Projekt nového ředitele archivů bezpečnostních složek Ministerstva vnitra má přiblížit veřejnosti skutečný obsah jeho fondů. P. Žáček zmínil, že dnes není znám ani obsah církevní matérie ve správě archivu, ale ani její přesný rozsah. Média vnímají případy spolupráce s StB izolovaně a jako kauzy, nikoli jako součást širšího dění. Cílem projektu je posuzovat otázky vztahu církve a Státní bezpečnosti komplexně a s vědomím toho, že 50., 70. nebo 80. léta se od sebe atmosférou i používanými metodami či stanovisky výrazně liší. Svazky StB dle Žáčka většinou zachycují pohled „orgánu komunistické bojůvky“ – a to jak na samotného spolupracovníka, tak i na sledované osoby.

 

Z. Nosowski zde ještě upozornil, že při prvním setkání s materiály tajných služeb mívá badatel pocit dvousetprocentní věrohodnosti. „Sám dokumentům věřím, ale nedůvěřuji jim. Ty materiály nebyly tvořeny pro popsání pravdy, ale pro boj s nepřítelem,“ dodal v samém závěru.

 

 

Webové stránky katolického měsíčníku Więź.

Jerzy Popiełuszko.

On-line rozhovor se Zbignievem Nosowským. 

Text o Otevřené minulosti.

Webové stránky polského ombudsmana.

 

-pe-

13. 02. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 910021 návštěv, dnes zatím 96 (4 online).