NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

RECENZE A OHLASY > UDÁLOSTI A SETKÁNÍ > Ohlédnutí za návštěvou Sławomira Sierakowského

Ohlédnutí za návštěvou Sławomira Sierakowského

Patrik Eichler

 

Na pozvání Polského institutu navštívil minulý čtvrtek Prahu Sławomir Sierakowski, hlava polského sociálnědemokratického projektu a šéfredaktor měsíčníku Krytyka Polityczna.


Úkolem moderní polské levice je podle Sławomira Sierakowského emancipovat ve veřejném prostoru třetí hlas – hlas vyloučených. Schéma vycházející z jednání u kulatého stolu, během kterých se v roce 1989 polští komunisté vzdali monopolu moci, se podle něj rozpadlo po patnácti letech: postkomunistický Svaz demokratické levice tehdy ztratil svůj patent na levicovost, i když je pořád jedinou relevantní levicovou politickou stranou; Gazeta Wyborcza přestala být jediným soudcem pravdy na poli polských médií.


Ani tehdy se ale nepodařilo etablovat pluralitu názorů ve veřejném prostoru, dodnes podle Sierakowského neplatí, že v polské společnosti může zároveň existovat více stejně legitimních tezí. Stojí proti sobě dva protivníci, z nichž ten druhý je vždy zároveň protivníkem demokracie a modernizace. V Polsku tak lze jen obtížně artikulovat spor mezi liberalismem a sociální demokracií; každá pře je automaticky formulována jako spor mezi vlastní racionální a protivníkovou iracionální argumentací.


Sierakowski tvrdí, že se v dnešním Polsku setkáváme se dvěma etablovanými jazyky. Jazykem konzervativismu, opírajícím se o církev a národ, a jazykem (neo)liberalismu. Když se během své vlády v letech 2001 až 2005 zkompromitoval Svaz demokratické levice, ujala se prvního z nich strana Právo a spravedlnost bratrů Kaczyńských, druhý vzala za svůj Občanská platforma současného premiéra Donalda Tuska. V té chvíli také končil formát politiky daný jednáními u kulatého stolu, v jejichž rámci Solidarita podle Sierakowského – protože to pro ni bylo výhodné – pomohla postkomunisty coby poraženého soupeře převést do nového politického systému.


Z okruhu Solidarity se Krytyka Polityczna hlásí k Jacku Kurońovi, ale už ne k Adamu Michnikovi. Krytyka Polityczna vstoupila do výše popsaného prostředí v roce 2002 ve chvíli, kdy se pod touto značkou začalo několik lidí podepisovat v příspěvcích v tisku. Je přitom důležité zmínit, že Sierakowskému bylo v té době třiadvacet let; narodil se v roce 1979. Krytyka Polityczna se vědomě přihlásila k fenoménu angažované inteligence.


Netrpěla a netrpí žádnou nostalgií k lidově-demokratické realizaci komunismu v Polsku a její členové zároveň mohou vést fundované teoretické diskuse i o textech typu Marxova Manifestu. Po roce 2000 chtěli sjednocovat a ovlivňovat dění ve vědě, kultuře a politice a překonávat umělé rozdíly mezi těmito obory lidské činnosti, protože podle nich šlo a jde o jen různé prostředky vyjádření, které ale všechny ovlivňují podobu našeho společného života.


Dnes je Krytyka Polityczna etablovaným měsíčníkem s nákladem kolem čtyřiceti tisíc výtisků, spravuje kavárnu a má síť regionálních poboček po celé zemi. Ve stejnojmenném vydavatelství za poslední dva roky vyšlo pětačtyřicet titulů domácí i překladové literatury. Svou definici levicovosti koncentrovaně představuje i na zvláštních webových stránkách.


Se svou dnešní infrastrukturou a odvedenou prací Krytyka polityczna samozřejmě nepředstavuje ucelený a originální filozofický systém, jak by mohl někdo namítnout, když se o Sierakowském hovoří jako o „hlavě polského sociálnědemokratického projektu“. Přestože jeho členové nemají ambici ustavit na své platformě politickou stranu, jde o programový, intelektuálně politický projekt. Jako takový je také jedním z důležitých podnětů pro stálé rozhlížení se a hledání inspirace mimo české prostředí.

I v České republice bychom sice našli několik organizací – nepočítajíce v to politické strany – jejichž projekty bychom mohli popsat jako politické, ale ty by to nejspíše vnímali ne jako popis, ale jako obvinění. Většina z nich by přitom postrádala síť regionálních odboček. I těm nejtradičnějším by ale chybělo nadšení Sierakowského x a dvaceti let. 



Text původně vyšel v internetovém Deníku referendum (15. 12. 2009)

Rozhovor se Sławomirem Sierakowským v Hospodářských novinách (23. 12. 2009)

Internetové stránky Krytyki Politycznej
Przewodnik lewicy Krytyki politycznej

Fotogalerie

 

17. 12. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 981784 návštěv, dnes zatím 532 (5 online).