NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

RECENZE A OHLASY > LITERATURA > Polonistická knihovnička 2006 - Co jsme ještě nepřečetli?

POLONISTICKÁ KNIHOVNIČKA 2006 - CO JSME JEŠTĚ NEPŘEČETLI?

Michala Benešová

 

 

Pokud se rozhodnete dát si do nového roku předsevzetí přečíst i to poslední z polské literatury, co bylo v právě končícím roce přeloženo a co jste ještě přečíst nestihli, nabízíme vám malého "průvodce". Nutno konstatovat, že česká vydavatelství letos polskou beletrii trochu macešsky přehlížela, na druhou stranu se však na našich knižních pultech objevilo několik publikací zaměřených na polskou historii, které určitě stojí za povšimnutí - a také např. literární vědci nebyli ochuzeni o zajímavý čtenářský zážitek.

 

Jste-li příznivci poezie, nota bene dobré poezie, jistě vaší pozornosti neunikla poměrně čerstvě vydaná sbírka básní Ewy Lipské nazvaná Okamžik nepozornosti (Volvox Globator, ed. Sepie, překlad. L. Martinek). Výbor zhruba osmdesáti básní především z pozdní autorčiny tvorby uspořádal Libor Martinek, jinak opavský literární historik a teoretik.

Jiným básníkem, který se letos českým čtenářům (poprvé!) představil, je Ryszard Krynicki, jehož sbírku Kámen, jinovatka - Kamień, szron vydalo nakladatelství Burian a Tichák (B. a T., ed. Knihovna Listů - poezie, překlad V. Burian). Kniha je česko-polským zrcadlovým vydáním Krynického nejnovější sbírky; Knihovna Listů (tedy "Časopisu pro politickou kulturu a občanský dialog") momentálně připravuje také např. vydání fejetonů Jerzyho Pilcha či knihu Michała Głowińského Jazyk propagandy.

Do oblasti dolnoslezských Sudet nás ve svém útlém "volném cyklu básní" Rok na cestě (Opus, překlad J. Červenka) zavedl Karol Maliszewski. Sbírka z roku 2000, plná vnitřního napětí a formální neučesanosti, ale i zvláštní jemné ironie, je dalším možným pohledem na kulturu polsko-českého pohraničí.

Dokladem toho, jak oboustranně plodná a inspirativní může být příhraniční česko-polská spolupráce založená na víceméně osobních kontaktech, je ostravská kulturní revue Protimluv. Díky ní jsme se mohli seznámit s neotřelou literární skupinou Na divoko (která však svou "skupinovost" zároveň vehementně popírá), jejíž antologii s názvem Mrtvé body přeložil Jan Faber. Do výboru přispěli např. Bartłomiej Majzel, Wojciech Kuczok, Krzysztof Siwczyk, Maciej Melecki nebo Marta Podgórnik, kteří svou knihu neobyčejně pečlivě (a osobně) propagovali i v Čechách - ačkoli se podobné lokální projekty v záplavě masové "literární" produkce občas poněkud ztrácejí.

 

Čtete-li raději moderní polskou prózu, sáhněte po románovém experimentu Magdaleny Tulli s názvem Soukolí (Paseka, překlad I. Mikešová), jenž byl v roce 2004 nominován na polskou literární cenu Nike. Česky už dříve vyšly dvě prózy této spisovatelky (Sny a kameny, 2003; Stehy, 2002), takže další z nevšedních polských literárních světů současných autorek máme poměrně dobře zmapovaný. Minimálně pro netradiční způsob vyprávění a svéráznou práci s literární fikcí stojí Soukolí za přečtení.

Ten, koho nepřiláká stylistický labyrint Magdaleny Tulli a raději se spokojí s lehce parodickou detektivkou, už v knihkupectví jistě narazil na nejnovější český překlad Zajíce v pytli (Ikar, překlad I. Daňková) u nás již dobře známé Joanny Chmielewské, která je jinak i autorkou několika divadelních her a povídek.

 

V knihkupectvích se v roce 2006 objevily i dvě ukázky polského dramatu. Tou první je hra slavného Tadeusze Różewicze Bílé manželství (Artur, překlad I. Zmatlík), která vyšla v českém překladu už podruhé (poprvé Dilia 1992, překlad V. Dvořáčková). Hra nabitá erotickou atmosférou a odehrávající se v období biedermayeru je svéráznou odpovědí na romantické tradice polského dramatu a bude se snad líbit těm čtenářům, kteří mají blízko k absurdnímu dramatu.  

Ukázkou druhou je zajímavý soubor čtyř her mladých polských dramatiků, jež pod titulem Pobavme se o životě a smrti - Nová polská dramatika vydal Divadelní ústav (D. ú., ed. Současná hra, překlad I. Lexová, J. Kamińska, L. Veselý, J. Vondráček). Najdete zde hru Lidie Amejko Dvojdřívko, Tomasze Mana Katarantka, Krzysztofa Bizia Pobavme se o životě a smrti a konečně "hru pro dvě ženy" Kostka sádla s bakaliemi v Čechách snad nejznámějšího autora z celé čtveřice - Ingmara Villqista (vl. jm. Jarosław Świerszcz). Soubor šesti Villqistových aktovek Bezkyslíkatí vyšel česky už v roce 2005, jeho hry Bez kyslíku a Helverova noc hraje momentálně pražské Divadlo v Celetné.

 

K žánru životopisné literatury patří kniha Agaty Tuszyńské Singer, krajiny paměti (H+H, překlad V. Dvořáčková). Autorka zde představuje život nositele Nobelovy ceny Issaca Bashevise Singera, od jeho narození v Polsku až po smrt v Miami Beach na Floridě, a těží přitom z autentických vzpomínek lidí, kteří Singera znali.

 

Možná i více než milovníci polské beletrie si v roce 2006 užili příznivci polské historie nebo (nejen) polské literární vědy a sociologie. Na našem trhu se totiž objevilo několik výborných odborných publikací tak či onak týkajících se Polska.

Nakladatelství Host vydalo v edici Teoretická knihovna dílo polského sémiotika a literárního teoretika Wojciecha Kalagy Mlhoviny diskursu. Subjekt, text, interpretace (překlad L. Martinek). Kalaga, jenž se v Polsku proslavil knihou Dylematy wielokulturowości, se zde zabývá "rudimentární infrastrukturou diskursu a jejími důsledky pro text a subjekt" a z pohledu nejrůznějších humanitní věd zkoumá problematiku diskursů, jejich vzniku, působení i recepce a interpretace.

V Čechách se letos zabydlel i polský sociolog působící na katedře sociologie Univerzity v Leedsu - Zygmunt Bauman, letošní laureát ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Knihu nazvanou Úvahy o postmoderní době (SLON, překlad z angl. M. Petrusek) sestavil sám, speciálně pro toto české vydání. V pěti esejích se zabývá problematikou postmodernity, její podstaty, vývojem životního stylu, velkoměstským způsobem života či otázkou mravnosti. Humanitní vědec v postmoderním světě (Moraviapress, překlad J. Müller; kniha vyšla u příležitosti udělení ceny nadace Vize 97) je pak souhrnem rozhovorů „nejen o vědě“, které s Baumanem vedli Roman Kubicki a Anna Zeidler-Janiszewska.

 

Plodný byl rok 2006 pro zájemce o polskou historii - ať už se jednalo o tituly domácí provenience, nebo o překladovou literaturu.

Rozhodně za povšimnutí stojí sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Polsko a Československo v roce 1968 (Dokořán, eds. Petr Blažek, Lukasz Kamiński, Rudolf Vévoda), do něhož přispěli jak čeští, tak polští historikové, jejichž cílem bylo přiblížit čtenářům nejdůležitější otázky vzájemných vztahů v tomto klíčovém dějinném období.

V knihovničce by vám určitě neměla chybět publikace Miloše Řezníka Za naši a vaši svobodu. Století polských povstání 1794-1864 (Argo, ed. dějiny Evropy), která na téměř čtyřech stech stranách rozebírá události, jejichž otisk si s sebou Polsko vneslo i do 21. století a jež dodnes ovlivňují (přinejmenším) v Polsku tolikrát diskutovanou podstatu "polskosti".

Pokud vás více zajímá politická teorie, pořiďte si knihu Michala Kubáta Vývoj a proměny státního zřízení Polska ve 20. století (Dokořán, ed. Bod). Českým čtenářům již velmi dobře známý Norman Davies pak nabízí hned dva tituly: Mikrokosmos. Portrét jednoho středověkého města (BB art, spoluautor Roger Moorhouse, překlad z angl. P. Šustrová), jakousi rozsáhlou studii o slezské Vratislavi, městu s neobyčejně bohatou historií, a Bílý orel, rudá hvězda. Polsko-sovětská válka 1919-1920 (BB art, překlad P. Šustrová) - téma knihy netřeba představovat.

Historii nechvalně proslulé Osvětimi zpracovali Debórah Dworková (sociální historička) a Robert Jan van Pelt (historik architektury) v díle Osvětim. Od roku 1270 do současnosti (Argo, překlad D. Záleský).

 

31. 12. 2006

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 924266 návštěv, dnes zatím 45 (2 online).