NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

RECENZE A OHLASY > LITERATURA > Žádný zázračný text nevydesinfikuje ránu (E. Pasewicz)

Žádný zázračný text nevydesinfikuje ránu

(E. Pasewicz – výbor z básní)

Adriana Semlová

 

Julian Tuwim, Czesław Miłosz, Adam Zagajewski. Tito básníci a mnoho dalších patří neodmyslitelně k Polsku, stejně jako Polsko náleží k jejich básním. Podívejme se však na mladší generaci tvůrců. Tu nám může přiblížit publikace nazvaná Antologie současné polské poezie. Ekopoezii zde osvětlí Julia Fiedorczuk, spojení slov a jazzu zase Szczepan Kopyt. Melodickými verši nás pohltí i básník a hudební skladatel Edward Pasewicz.

 

„Urodziłem się w 1971 roku. Nie wiem kiedy umrę i to mnie martwi." (Narodil jsem se v roce 1971. Nevím, kdy zemřu, a to mě trápí.)

 

Přesně tak. Edward Pasewicz se narodil 9. června 1971 v Kostrzynie nad Odrou. Do polské poesie se zapsal jako laureát VIII. ročníku Celopolské soutěže básníků Jacka Berezina za sbírku Dolna Wilda z roku 2001. Jeho básně jsou překládány do velkého množství jazyků, včetně katalánštiny nebo bulharštiny. Do češtiny bylo přeloženo jen několik básní, které jsou obsaženy ve zmíněné Antologii, a hrstka básní ze sbírky Wiersze dla Róży Filipowicz (Básně pro Różu Filipowiczovou).

 

Lyrika je hudba jazyka

Každá jeho sbírka i prozaická tvorba rozkrývají nová témata. Pasewiczova díla jsou naplněna okamžikem, přítomností, často směřují k detailům, které autor pozoruje dopodrobna. Verš básně se podobá jednomu řádku notové osnovy. Nikoli vizuálně, slova jsou však melodií přímo naplněna. Jak říká samotný Pasewiczův citát: „Lyrika je hudba jazyka,“ čehož se ve svých básních nejen drží, ale svá slova i obhajuje. Komponuje jako skladatel, hraje si se slovy jako básník, vypráví příběh, lidský příběh, který vypovídá o každém z nás. Košatou metaforičností odkrývá svět fantazie, ve kterém občas zmizí dočista. Když se navrátí do subjektivní reality, stojí v ní pevně nohama na zemi. „Vysaj, pouklízej a sněz své xeroxy, v ledničce je kartička s přesným návodem,“ (báseň Sodík & Soda).

 

Pasewicz sděluje. V jednom momentě na základě asociace uhýbá pravému označení skutečnosti a výklad přesunuje do mysli čtenáře, v dalším přímočaře a soustředěně vysvětluje. Většina jeho básnické tvorby sestává z vlastní zkušenosti, kterou se snaží předat bez příkras dál. Předestírá čtenáři své vlastní názory i existenciální úvahy a oprošťuje se od tradičních konvencí poezie. V básni Paní Michałowská si vybírá motiv smrti, který přesahuje do jazyka asociace ve skrytém popisu lineárně postupujících událostí. Opakovaná slova způsobí gradaci básně hned na začátku, stejně tak básník apeluje na časové detaily. Zamýšlí se nad krutostí cyklicky ubíhajícího času. Zajímavým momentem je myšlenka kroužící jako moucha. Motivy lebky a plísně předznamenávají zánik.

 

Paní Michałovská zemřela v úterý.

K ránu našli mrtvolu, k ránu.

 

Její punčocha visela za oknem, roztrhaná

a zaštupovaná a zase roztrhaná – vzory

zvířených myšlenek otištěné ve vzduchu.

 

Když ji vynášeli, pes zavyl a káva

se vylila na ubrus. Taková myšlenka kroužila

jak moucha nad krajícem, v lebce prázdné,

bílé, prostoupené plísní. …

 

(Úryvek z básně Paní Michałowská ze sbírky

Básně pro Różu Filipowiczovou)

 

Mezi častými tématy se ve jmenované sbírce objevuje i zamýšlení nad citem, jeho původem i vývojem. Nejedná se o deníkové zápisky, nýbrž o reflexi mizejícího milostného citu a řady dalších témat. („Žádný zázračný text nevydesinfikuje ránu, žádná věta nespojí dohromady prasklé kosti.“ Sodík & Soda) Tady nám Pasewicz osvětluje úděl poezie, jazyka. Myšlenková otevřenost je spjata s Pasewiczovým buddhistickým zájmem, díky kterému dokáže lépe zkoumat okolí v daný okamžik.

 

V básních Edwarda Pasewicze již nenacházíme témata typická pro polské básníky starší generace, jako byla například druhá světová válka a její dopad. Básník čtenáři umožňuje nahlédnout skrze jeho poetiku do třech zásadních témat – politiky, sexuality a náboženství. Tato tři témata jdou v básních ruku v ruce, prolínají se, doplňují i vyvrací.

 

Zdály se mi dneska stopy,

chladný, mladý, snědý chlapec,

jeho bříško odhalené,

a dvě cizí dlaně na něm. …

 

(Úryvek z básně Hry a hříčky)

 

Politiku Pasewicz úzce spojuje s náboženstvím, klade si i otázky týkající se erotického kontextu v náboženství. Zde prolamuje ledy. Pasewicz vyzdvihuje téma homosexuality a poukazuje na jeho závažnost v aktuálním dění. Pro Polsko je toto téma mnohdy stále tabuizované, především v katolickém prostředí. Edward Pasewicz je tak básníkem mnoha kontur, překračuje hranice, navrací se k realitě a prokopává novou cestu polským autorům.

 

22. 03. 2012

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 881175 návštěv, dnes zatím 83 (3 online).