NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

ODBORNÉ PRÁCE > KULTURA > Encyklopedické heslo: Kwartalnik filmowy

ENCYKLOPEDICKÉ HESLO: KWARTALNIK FILMOWY

Hana Mátlová

 

Název časopisu: Kwartalnik filmowy

 

Vědecký časopis věnovaný filmové historii a teorii.

 

 

I. OBDOBÍ: 1951-1965

 

Šéfredaktor: Jerzy Toeplitz

Zást. šéfredaktora: od 1959 Zbigniew Czeczot-Gawrak, od 1964 Alicja Helman

Sekretář redakce: 1951-1959 Zbigniew Czeczot-Gawrak, od 1959 Alicja Helman, od 1961 Danuta Karcz

Redakční rada: Regina Dreyer, Aleksander Ford, Wanda Jakubowska, Tadeusz Karpowski, Jerzy Toeplitz, od 1955 Jerzy Bossak

Redigoval: kolektiv Institutu historie a teorie filmu (Zakład Historii i Teorii Filmu)

Vydavatel: 1951-1958 Institut umění (Instytut Sztuki), od 1958 Umělecká a filmová vydavatelství (Wydawnictwa Artystyczne i Filmowe)

Periodicita: Čtvrtletník. Často vycházelo dvojčíslo jednou za půl roku.

Formát: B5, 176 × 250 mm

Grafický vzhled: Tadeusz Kowalski. Každý měsíc měl časopis jinou barvu obálky. Na obálce se nacházel název, číslo časopisu a vydavatel. Do časopisu byly často umisťovány černobílé fotografie.

 

Koncepce založení časopisu věnovaného filmovému umění se poprvé objevila na Filmovém sjezdu ve Wisłe v listopadu 1949. Časopis měl svou činností podporovat na sjezdu představenou ideologii socrealismu, tvořit ideologickou základnu teorie, estetiky a kritiky „nejdůležitějšímu a nejmasovějšímu umění“. V prvním čísle se dočteme, že hlavní úkoly, které si autoři vytyčili, jsou následující: pokusit se podrobně popsat metody socrealismu ve vztahu k filmové tvorbě, soustředit se na teorii a praxi psaní scénářů, prodiskutovat otázky dramaturgie, problém hudby ve filmu, otázky estetiky filmu, ale také věnovat se oblasti filmové historie. Bylo jasné, že časopis bude plnit pionýrskou roli na poli filmových periodik v Polsku.

 

I přes dobré intence se nepodařilo kvůli fundamentálním změnám ve struktuře kinematografie, které probíhaly (např. zrušení Filmového Institutu), založit časopis ještě během dalších dvou let. Teprve vznik Státního institutu umění (Państwowy Instytut Sztuk), který se měl stát „střediskem výzkumných prací nad otázkami umělecké tvorby všech odvětví umění v oblasti teorie a historie“, umožnil v roce 1951 plány zrealizovat. Stalo se tak i díky činnosti badatelů Institutu historie a teorie filmu (Zakład Historii i Teorii Filmu) a především J. Toeplitze, který se stal šéfredaktorem Kwartalniku.

 

Tematický okruh Kwartalniku byl poměrně stálý a obsahoval dvanáct skupin: Teorie a estetika filmu, Vybrané historické otázky, Problémy současné tvorby, Problémy psychologie a recepce, Filmoví tvůrci a teoretici (studie, skice, filmografie), Pracovní výpovědi tvůrců a kritiků, Filmy (kritické analýzy), Mezinárodní festivaly, Konference a tvůrčí porady, Kalendárium polské kinematografie, Zprávy, polemiky, příspěvky, referáty, Recenzované knihy.

 

První čísla do říjnového zlomu (tzv. Polski Październik 1956) opravdu realizovala direktivy vlády, např. text V. Pudovkina O socrealismu v sovětském filmu (O realizmie socjalistycznym w filmie radzieckim), Sovětské filmy v meziválečném Polsku (Filmy radzieckie w Polsce przedwrześniowej) W. Jewsiewického, recenze Výběru sovětských filmových scénářů (Wybór radzieckich scenariuszy filmowych) Z. Pitery. Ze socrealistické perspektivy byly projednávány otázky současné kinematografie, např. programový text O plánový rozvoj polského filmového umění (O planowy rozwój polskiej sztuki filmowej), Sovětská diskuse o dramaturgii (Radziecka dyskusja o dramaturgii), text Pod hvězdnou vlajkou (Pod gwiaździstym sztandarem), a podrobně byly analyzovány především sovětské a socrealistické filmy. Na druhou stranu se ale objevila i recenze filmu Země se chvěje L. Viscontiho, Řím v 11 hodin G. de Santise nebo filmů R. Clairea. Sovětskou kinematografii reprezentovaly ty nejlepší snímky, na druhou stranu polská produkce byla často ostře, ale zaslouženě kritizovaná.

 

Autoři textů se rovněž snažili seznámit polského diváka s určitými tendencemi západní kinematografie a filmové vědy, především té levicově orientované, např. Počátky a rozvoj pokrokového japonského filmu (Początki i rozwój postępowego filmu japońskiego) G. Sadoula, Specifika televizního dramatického představení (Specyfika telewizyjnego widowiska dramatycznego) C. Duncan – v období, kdy polská televize sotva fungovala, text J. Beredy O italském filmu (O filmie włoskim), rozhovor s U. Barbarem, scénáristou a kritikem "Bianco e Nero", text C. Autant-Lara Pravda o současné situaci ve francouzské kinematografii (Prawda o obecnej sytuacji w filmie francuskim) nebo Obyčejný člověk v současném italském filmu (Prosty człowiek we współczesnym filmie włoskim) M. Argentieriho.

 

Od samého začátku byla věnována pozornost otázkám spojeným s jazykem filmu a specifickými výrazovými prostředky, např. texty T. Kowalského O barvě ve filmu (O barwie w filmie), R. Dreyer O slovu ve filmu (O słowie w filmie), cyklus článků Z. Lissy o filmové hudbě a B. Lewického o filmové estetice a gramatice filmového jazyka. Od roku 1955 bylo vyhrazeno více místa aspektům recepce a výchovné roli filmu.

 

Okruh témat probíraných v Kwartalniku se rozšiřoval společně s uvolňováním socrealistické ideologie. Od konce padesátých let vytvářel prostor, ve kterém se formovala polská filmová věda. Zaznamenával také nejdůležitější fenomény v západních filmových výzkumech. Z. Czeczot-Gawrak se ujal úkolu uspořádat historii teorie filmu (1958/2 a 3), zpopularizoval na stránkách časopisu umělecké, ale i teoreticko-estetické dílo J. Epsteina (1958/4; 1959/1). V Kwartalniku můžeme rovněž nalézt důležité prameny k historii polské a světové kinematografie. Publikovali zde nejlepší polští odborníci a mnoho z nich začínalo svou dráhu filmového kritika právě v Kwartalniku.

 

Do časopisu psali kromě J. Toeplitze, B. W. Lewického, Z. Lissy a Z. Czeczota-Gawraka, A. Helmana a jiných výše uvedených též J. Płażewski, K. T. Toeplitz, W. Banaszkiewicz, Leszek a B. Armatys, J. a I. Giżycki, S. Morawski, A. Kumor, W. Wertenstein, J. Bocheńska, S. Janicki, A. Jackiewicz, J. Koblewska-Wróblowa, B. Michałek, W. Witczak, P. Wert, A. Kossakowski, A. Ochalski, L. Bukowiecki, H. Książek-Konicka a mnoho jiných.

 

Zásadní dokumentační a informační hodnoty mělo kalendárium polské kinematografie (autory byli manželé Giżyčtí) a zprávy a referáty z mezinárodních festivalů. Často se ujímali slova sami umělci (J. Bossak, T. Baird, G. Holoubek, W. Jakubowska, J. Kawalerowicz, E. Cękalski, A. Bohdziewicz, M. Jahoda, A. Ford, K. Komeda-Trzciński a jiní). Ze zahraničních tvůrců musíme vzpomenout především R. Clairea, G. Philippa, S. Jutkiewicze, P. Schaffera.

 

Povšimnutíhodné jsou také monografická čísla Kwartalniku věnovaná tématům, jako je herecké umění ve filmu (1960/2), kameramanství (1960/3), filmové adaptace (1960/4), filmová hudba (1961/1), filmová kritika (1963/1-2), výprava (1963/4), dokumentární film (1965/2) a animovaný film (1964/4). Monografický charakter mělo také číslo věnované 30. výročí vzniku Spolku milovníků uměleckého filmu Start (Stowarzyszenia Miłośników Filmu Artystycznego "Start") (1961/41), číslo vydané k 20. výročí kinematografie v Lidovém Polsku (1964/53-54) a číslo, které obsahovalo publikace Institutu vědy o filmu Univerzity v Lodži (Zakładu Wiedzy o Filmie Uniwersytetu Łódzkiego), řízeném B. W. Lewickým (1965/57).

 

V roce 1965 byl v Kwartalniku zveřejněn obsah čísel z letech 1951-1961 a 1962-1965.

 

V roce 1965 přerušil Kwartalnik svou činnost.

 

 

II. OBDOBÍ: 1993-2007

 

Šéfredaktor: 1993-1997 Janusz Gazda, od 1998 Teresa Rutkowska

Redakce: Zbigniew Benedyktowicz, 1993-2001 Wojciech Chyła, Ryszard Ciarka, Beata Kosińska-Krippner, od 2003 Karolina Kosińska, 1994-1995 Seweryn Kuśmierczyk, 1995-2002 Wojciech Michera, 1993-1997 Stanisław Ozimek, v 2001 Liliana Pechal, 1998-2000 Aneta Pierzchała, Teresa Rutkowska, od 2003 Sławomir Sikora

Redakční rada: Zbigniew Benedyktowicz (předseda), Jadwiga Bocheńska, Roman Gutek, Marek Hendrykowski, Wiesław Juszczak, Alina Madej, Rafał Marszałek, 1993-1999 Jolanta Słobodzian, Tadeusz Sobolewski, Daniel Szczechura, Andrzej Werner

Vydavatel: Institu Umění PAN (Instytut Sztuki PAN)

Periodicita: Čtvrtletník. Často vychází dvojčíslo jednou za půl roku.

Formát: B5, 176 × 250 mm

ISSN: 0452-9502

Grafický vzhled: Elżbieta i Bogdan Żochowscy. Každý měsíc má časopis jinou barvu obálky. Na obálce se nachází název a číslo časopisu, vydavatel, černobílá fotografie související s tématem čísla a obsah čísla. Do časopisu jsou často umisťovány černobílé fotografie.

 

Obnovení časopisu roku 1993 je spojeno s výročím 100 let kinematografie. První čísla provázela anketa o nejlepší polské filmy, nejlepší filmy světové kinematografie a nejlepší režiséry. Ankety se zúčastnilo 72 režisérů, kameramanů, kritiků a spisovatelů, např. W. Borowczyk, M. Głowiński, M. Hendrykowski, K. Kieślowski, E. Mazierska, S. Różewicz, T. Łomnicki, J. Płażewski, T. Lubelski, K. Zanussi aj. Svůj výběr doplňovali komentářem.

 

Přehled hlasování, které se týkalo světové kinematografie, se objevil v čísle 12-13. Bylo doplněno historickými texty a analýzami filmů - Netolerance D. W. Griffithe, Zlatá horečka Ch. Chaplina, Občan Kane O. Wellese, Komedianti M. Carnéa, Zloději kol V. de Siciho, Silnice F. Felliniho, Sedmá pečeť a Lesní jahody I. Bergmana, Hirošima, má láska A. Resnaise, Zvětšenina M. Antonioniho, Soumrak bohů a Smrt v Benátkách L. Viscontiho, Kabaret B. Fosse, Přelet nad kukaččím hnízdem M. Formana, Piknik pod visící skálou P. Weira.

 

Přehled hlasování o polských filmech byl umístěn v číslech 17 a 18, jejichž tématem se stala polská kinematografie. Kromě historických textů, např. textu M. Hendrykowského Polská filmová škola (Polska szkoła filmowa), byla čísla věnována především podrobným analýzám filmů jako např. Kanał, Popiół i diament, Wesele, Ziemia obiecana a Panny z Wilka A. Wajdy, Eroica a Zezowate szczęście A. Munka, Matka Joanna od aniołów J. Kawalerowicze, Nóż w wodzie R. Polańského, Rysopis J. Skolimowského, Rękopis znaleziony w Saragossie a Sanatorium pod klepsydrą W. J. Hase, Żywot Mateusza W. Leszczyńského, Struktura kryształu, Iluminacja a Barwy ochronne K. Zanussiho, Rejs M. Piwowského, Sól ziemi czarnej a Perła w koronie K. Kutze, Na wylot G. Królikiewicze či Dekalog K. Kieślowského.

 

Struktura časopisu je velmi proměnná – Kwartalnik nemá žádné stálé rubriky, které by se pravidelně objevovaly v každém čísle. Seriálový charakter ale postupně získaly některé tematické okruhy. Rubrika Pohraničí filmu (Pogranicza filmu) obsahuje texty, které se zabývají problematikou hranic mezi filmem a jinými uměleckými obory, např. text J. Krakowské-Narożniak Film a video v divadle (Film i video w teatrze) v č. 1 nebo text M. Czechowa na pokračování O technice herce (O technice aktora) v č. 5 a 6. Nemalý prostor na stránkách Kwartalniku je věnován oddílu Film a historie (Film i historia), např. výklad J. Toeplitze O historii filmu jinak (O historii filmu inaczej), cyklus M. Fika Z archivu GUKPPiW (Z archiwum GUKPPiW), dokumentace filmu Popiół i diament A. Wajdy, Socrealismus a film aj. Mnoho textů se vrací k historii polské kinematografie, např. text M. Hendrykowského Reymont, ismy a kino (Reymont, izmy i kino) nebo Polská kinematografie: 60. léta. V masce na půl tváře (Film polski: lata 60. W maseczce do połowy twarzy) B. Janické. Několik textů je věnováno též historii ve filmu, např. článek Paměť je velká tíha (Pamięć jest wielkim ciężarem) Cz. Miłosze. V rubrice Dokumentace – Film v Polsku (Film w Polsce) se jednou za rok (v pozdějších letech v průběhu celého roku na pokračování) objevuje podrobná dokumentace polské kinematografie, která obsahuje informace o filmové produkci, distribuci, festivalech, oceněních, publikacích apod. Druhý oddíl Dokumentace – Film ve světě (Film na świecie) obsahuje především informace o světových festivalech a oceněních. Autorkou obou částí je B. Kosińska-Krippner. Hlavně v prvních dílech Kwartalniku se často objevovala rubrika Filmové teorie (Teorie filmowe), ve které byly představeny texty G. Deleuze, D. Bordwella, A. Casebiera aj. V rámci další rubriky – Prezentace (Prezentacje) – věnuje Kwartalnik prostor prezentaci určitého filmového díla nebo autora, rozhovorům, analýzám děl, filmografiím apod., např. Dotek ruky K. Zanussiho, Olivier, Olivier A. Holland, G. Królikiewicz, M. Antonioni, W. Herzog, I. Bergman. Hodně místa je vyhrazeno i problematice hudba ve filmu v rubrice Film a hudba (Film i muzyka), např. text B. Kudrycké Až do poslední noty, příběh o Fryderyku Chopinovi ve filmu Andrzeje Żuławského (Aż do ostatniej nuty. opowieść o fryderyku Chopinie w filmie Andrzeja Żuławskiego). V oddíle Rozloučení (Pożegnania) se objevují texty věnované nedávno zesnulým osobnostem. Téměř v každém čísla se na konci časopisu nachází oddíl Knížky o filmu (Książki), ve kterém mají své místo recenze buď knih tematicky spojených s tématem aktuálního čísla Kwartalniku, nebo nově vycházejících publikací. V pozdějších číslech začaly pod názvem Okem a uchem (Okiem i uchem) vycházet také fejetony.

 

Od č. 7-8 bylo každé vydání Kwartalniku monotematické.

 

Číslo 7-8 bylo věnováno umění kamery. Bylo v něm představeno několik tvůrců: J. Wójcik, W. Sobociński, H. Alekan, S. Nykvist, V. Storaro, W. Lassally, N. Almendros, J. Wójcik, S. Idziak, E. Kłosiński, A. Holender, J. Kamiński, R. Lenczewski. Rozhovory, filmografie a analýzy tvorby kameramanů předcházel článek M. Leviexe Evoluce umění světla a stínu (Ewolucja sztuki światła i cienia). Na konci čísla se objevil malý slovník kameramanských termínů.

 

Tématem čísla 19-20 byla filmová animace. Několik textů se zabývalo historií a teorií žánru, následovala prezentace osobností: J. Norstein, P. Dumała, D. Szczechura, P. Kamler, J. Kucia, J. Lenica, W. Borowczyk, J. Švankmajer, S. Quay i T. Quay, Z. Rybczyński, Záhřebská škola. Číslo uzavíral text Animace a počítače (Animacja i komputery).

 

Číslo 21-22 představilo problematiku kina konce století. Přineslo analýzy filmů Zběsilost v srdci D. Lynche, Prostřihy R. Altmana, Piano J. Campion, Pulp fiction Q. Tarantina, Unaveni sluncem N. Michalkova, Crash D. Cronenberga, Kouř W. Wanga, Prolomit vlny L. von Triera, Lost Highway D. Lynche, Witmanowic hoši J. Szásze, Funny Games M. Hanekeho, Sladké zítřky A. Egoyana, Umělcova smlouva P. Greenawaye a dvě prezentace tvůrců - N. Morettiho a L. Bessona. Obecným tendencím na přelomu století bylo věnováno č. 34. Ve čtyřech cyklech článků – Konec století, konec kultury (Koniec wieku, koniec kultury), Věčná témata v nové kinematografii (Wieczne tematy w nowym kinie), Po politickém přelomu (Po przełomie politycznym), Současné nepokoje (Współczesne niepokoje) představilo hlavní problémy kinematografie konce 20. století a její směřování a předpokládaný rozvoj v 21. století.

 

Tématem čísla 23 byl dokumentární film. Opět byl představen žánr z hlediska historie, např. text J. Głowy Svědectví politického přelomu let 1989-90 ve vybraných dokumentárních filmech Polska, Čech, Slovenska a Maďarska (Świadectwo przełomu politycznego lat 1989-90 w wybranych filmach dokumentalnych Polski, Czech, Słowacji i Węgier), a teorie, např. text M. Przylipiaka Dokumentární film jako rétorický žánr (Film dokumentalny jako gatunek retoryczny), poté následovala prezentace těchto tvůrců: A. Fidyk, K. Karabasz, J. Gębski, A. Trzos-Rastawiecki, Ch. Pollack, M. Łoziński, J. T. Brink.

 

Problematikou literárních adaptací se zabývalo číslo 26-27. Představilo danou problematiku, např. textem B. McFarlanea Pozadí, problémy a nové návrhy (Tło, problemy i nowe propozycje), a dále se věnovalo analýzám filmů, např. texty „Vášeň“ – film Luchino Viscontiho („Zmysły” – film Luchino Viscontiego) J. Wojnické a Uvěřit kinu. Reflexe kolo filmové adaptace „Solaris“ Stanisława Lema (Uwierzyć w kino. Refleksja wokół adaptacji filmowej „Solaris” Stanisława Lema) W. Frące. Větší tematické bloky utvořily texty o adaptacích Shakespeara, vztahu literatury a filmové adaptace a problematice adaptací v polské kinematografii.

 

V čísle 39-40 byla podrobněji představena skandinávská kinematografie, v čísle 43 současná polská kinematografie, v čísle 51 asijská kinematografie a dvě čísla (52 a 53) byla věnována britské kinematografii. Články přiblížily nejen současný stav v jednotlivých zemích, např. cyklus článků Nová kinematografie ve středu světa (Nowe kino w kraju środka) v č. 51, ale vrátily se také k historii národních kinematografií, např. články V kruhu tradice a historie (W kręgu tradycji i historii) v č. 39-40, představily nejvýznamnější tvůrce, např. sekce věnovaná tvorbě I. Bergmana v č. 30-40, text M. Filiciaka Akira Katsuhiro Otomo. Japonská animace, globální animace (Akira Katsuhiro Otomo. Animacja japońska, animacja globalna) nebo cyklus článků věnovaný tvorbě W. J. Hase v č. 43. Kromě toho přinesl Kwartalnik analýzy i méně známých filmů, např. tři texty věnované snímku N. Roega Teď se nedívej v č. 53.

 

Kwartalnik představil několik filmových autorů. Číslo 9-10 bylo věnováno tvorbě A. Tarkovského. Objevila se v něm krátká biografie, filmografie, zhodnocení divadelních prací, několik desítek odborných článků, esejů, filosofických, teologických, antropologických a historických prací osobností jako M. Tarkowska, G. Pomeranc, A. Kovács, T. Rutkowska, P. Florenski, ks. H. Paprocki, T. Špidlik, L. Bathin, H. Lövgren, G. Renardaj aj. Číslo 15-16 představilo režiséra A. Wajdu. Texty, které prezentovaly umělcovu tvorbu i osobnost i z perspektivy jiných zemí (Japonsko, Itálie, Kanada, Francie), předcházel článek Moje poznámky z historie (Moje notatki z historii) samotného A. Wajdy. Byly představeny též některé knihy o režisérovi (Nieznane książki o Wajdzie) a jeho zahraniční filmy (Zagraniczne filmy Wajdy). Číslo 24 se věnovalo K. Kieslowskému. Dvě nejobsáhlejší rubriky se zabývaly filmy Tři barvy a Dvojí život Veroniky. Detailní analýzy filmů doplnilo několik textů z oddílu Varia, např. „Krátké filmy“, „Dekalog“ a „Dvojí život Veroniky“ v zrcadle polské filmové kritiky („Krótkie filmy”, „Dekalog” oraz „Podwójne życie Weroniki” w zwierciadle polskiej krytyki filmowej) M. Przylipiaka. Součástí jiných čísel se staly prezentace osobností, jako jsou např. G. Królikiewicz (č. 3), Jean-L. Godard (č. 4), F. Fellini (č. 5), W. Herzog (č. 11) či I. Bergman (č. 14).

 

Další témata Kwartalniku: Ženy v kinematografii (č.25), Město ve filmu (č. 28), Etika a estetika (č. 29-30), Umělý člověk (č. 31-32), Filmový portrét umělce (č. 33), Kinematografie a nová média (č. 35-36), Herec a filmová postava (č. 37-38), Mýtus a film (č. 41-42), Zvuk, hudba, slovo ve filmu (č. 44), Sacrum ve filmu (č. 45), Filmové labyrinty narace (č. 46), Antropologie a film (č. 47-48), Ideologie a film (č. 49-50), Film, fotografie, skutečnost (č. 54-55), Homo Ludens (č. 56), Polská kinematografie, kinematografie sousedů (č. 57-58).

 

Na konci každého čísla nejdeme poznámky o autorech textů z aktuálního čísla, anglický abstrakt článků, obsah ve francouzštině a stručný obsah následujících čísel na zadní obálce. V některých číslech se objevila reklama publikací vydavatelství PAN, informace o plánovaných konferencích, seznam prodejních míst Kwartalniku apod. 

 

Kwartalnik se svými články obrací především ke čtenářům, kteří se již orientují ve filmové historii a teorii, zajímají se o film dlouhodoběji a na vyšší, vědecké úrovni. Nesleduje aktuální dění v kinech a na festivalech jako jiné časopisy (ať už týdeníky nebo měsíčníky), ale shromažďuje odborné texty, z kterých může čtenář čerpat informace pro studium a vědeckou práci.

 

Do časopisu pravidelně přispívají: A. Gwóźdź, A. Helman, M. Hendrykowska, M. Hendrykowski, M. Hopfinger, R. W. Kluszczyński, T. Lubelski, E. Nurczyńska-Fidelska, G. Stachówna, T. Szczepański, A. Zalewski aj.

 

19. 09. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 924492 návštěv, dnes zatím 271 (2 online).