NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

ODBORNÉ PRÁCE > KULTURA > Folková mapa Polska

Folková mapa Polska I. - Antonina Krzysztoń

Klára Pergelová 

 

Tak mě poslední dobou napadlo, jestli náhodou nejsme trochu moc zahledění do našeho malého českého rybníčku, a že by možná neškodilo porozhlédnout  se trochu po okolí. Nejen u nás totiž vzniká pěkná muzika a je škoda, že až na malé výjimky se k ní český posluchač v podstatě nemá šanci dostat. Nemluvě o tom, že tradičně se zájem o naše severní sousedy projevuje maximálně v nákupních výletech do pohraničí. V tomto seriálu bych se s vámi ráda podělila o poznatky, které jsem získala (nejen) během semestrálního studia ve Varšavě a přilehlém okolí. Nečekejte rozsáhlé recenze, spíš se pokusím krátce představit ty, kteří mě nějakým způsobem zaujali, ať už přímo na koncertech nebo na deskách, ke kterým jsem se díky svým polským přátelům mohla dostat.

    

Asi bych měla začít od toho, co se vlastně v Polsku poslouchá. Pokud jde o většinové žánry, situace vypadá podobně jako u nás, jen s tím rozdílem, že kromě pár popových stálic, které se objevují už spíš jen jako kuriozita na různých akcích převážně charitativního typu, existuje mnoho nových tváří. Ty ale uvidíte častěji zpívat na koncertech než na playback v televizi (nutno podotknout, že na pořad estrádního typu v polských televizích téměř nenarazíte). Stejně tak v podstatě neexistují muzikálové rychlokvašky, nejspíš proto, že v Polsku nenastal takový muzikálový boom jako u nás. Pokud se hrají muzikály, jsou spíše operetního typu, případně prověřené světové hity. Celkově je hudební scéna poměrně různorodá – být „populární“ znamená spíše být známý, než automaticky nekvalitní nebo jinak podezřelý. Spoustu známých hudebních osobností zároveň můžeme chápat jako interprety tzv.folkové muziky. I když „folk“ znamená v polských souvislostech něco trochu jiného než u nás. Základní rozdíl je v tom, že v Polsku ze zřejmých důvodů neexistuje nic, co by se podobalo naší moderní trampské písni. U táboráků se sice můžeme setkat s písněmi, které zpívají polští skauti (harcerze), ale to je spíš něco mezi křesťanským folkem, pionýrskými pochody a prvorepublikovými trampskými písněmi, jak je známe i u nás. Ostatně sami si můžete poslechnout ukázky na http://harcerze.zhr.pl/harcerze/html/warto_miec/piosenka/mp3.htm.

    

Do škatulky „folk“ se v Polsku zařazuje vlastně cokoli, co vnímáme pod moderním pojmem world music. Trend poslední doby je podobně jako u nás obracení se k vlastnímu folklóru a silná inspirace dalšími slovanskými vlivy, tradičně díky historickým souvislostem zejména z východu. Oblíbené jsou také nejrůznější irské, skotské a jiné inspirační zdroje. Druhou skupinou jsou pak písničkáři. Zde dochází k mírnému zmatení pojmů. Jak jsem se dozvěděla, „piosenkarz“ není písničkář v našem smyslu slova, ale zpěvák obecně, tak se může označit třeba klidně i hvězda polské popmusic Krzysztof Krawczyk - tzv. polský Gott (i ten však spolupracuje třeba s Goranem Bregovićem - to jen pro ilustraci, jak může vypadat prolínání žánrů v praxi). Pokud vás zajímají podrobnosti, najdete je zde: http://abc.wp.pl/archiwum/gorankrawczyk/. O písničkářích jako takových se v Polsku většinou mluví jako o „bardech“ (zejména v souvislosti s jejich protirežimními aktivitami). Dnes se ale setkáme spíše s obecným označením „poezja śpiewana“. Jsou to jednak spisovatelé, kteří zpívají svoje texty (Edward Stachura) nebo písničkáři, kteří se poměrně často pokoušejí zhudebnit texty klasiků polské literatury od těch nejstarších po současné. To dělá i Antonina Krzysztoń, o které bude dnes řeč.

    

Antonina Krzysztoń skládá básně i písňové texty, které zpívá a hraje na kytaru. Její hudební kariéra začala v roce 1980, když vystoupila na Festivalu zakázané písně v Gdańsku. Díky tomu začala spolupracovat s kabaretem "Pod Egidą". Po vyhlášení výjimečného stavu začala vystupovat neoficiálně v rámci tzv. „bytového divadla“, v kostelích a studentských klubech. V samizdatu vyšly její první kazety. V roce 1983 vyhrála první místo na Festivalu studentské písně v Krakově díky písni Chusta Weroniki. Již tehdy získala velkou popularitu a sympatie studentů a na jejích koncertech se začalo scházet velké množství diváků. V letech 1984-1992 Antonina spolupracovala s kytaristou Markem Walawenderem, se kterým vystupovala na všech nejdůležitějších akcích souvisejících se zpívanou poezií (mimo jiné FAMA, Zamkowe Spotkania "Śpiewajmy Poezję" nebo Studentský festival písně v Krakově). První oficiální deska vyšla v roce 1990 s názvem Inne Światy. V listopadu 1993 obsadila písnička Perłowa Łódź (Perlová loď) z desky Takie moje wędrowanie první místo v soutěži polského rozhlasu. Díky tomuto úspěchu získala Antonina velkou popularitu a v roce 1994 roku nahrála hudbu k filmu Czas Słowian. Hodně lidí si ji vybaví v souvislosti s českým písničkářem Karlem Krylem, jehož písně nazpívala hned několikrát. V 80. letech vyšla neoficiálně kazeta Ballady Karela Kryla, díky které se Krylovy písně dostaly do širšího povědomí polského publika. Druhá deska vyšla až rok po Krylově smrti pod názvem Czas bez skarg. Obsahuje sedm Krylových písní a byla nominována na cenu Fryderyk '95. Texty většiny Krylových písní přeložila Maryna Miklaszewska. Lidové melodie z různých koutů světa (Afrika, Rusko, Madagaskar, Maďarsko) najdeme na desce Wołanie. Do každé lidové písně se ale promítá výrazný, originální styl zpěvačky. Inspirace polskou lidovou hudbou a latinskoamerickými a africkými rytmy najdeme i na nejnovější desce Antoniny Krzysztoń Dwa księżyce (Dva měsíce). Antonina zpívá kromě vlastních textů i texty polských klasiků, např. romantika Seweryna Goszczyńského nebo současného spisovatele Zbigniewa Herberta. Ačkoli se mimo jiné podílela na desce a stejnojmenném pořadu Jiřího Pavlicy „Sešli se“, v českém prostředí bohužel není příliš známa. Více se můžete dozvědět na webu: http://www.wpk.p.lodz.pl/~tyrell/antonina.html

http://www.antoninakrzyszton.art.pl/

 

Ukázky MP3:
Inny świat (Jiný svět)
Miła (Lásko)
Ręka to most (Ruka je most)

 

DISKOGRAFIE:
Ballady K. Kryla (NOWA, samizdat)
Pieśni, piosenki, pioseneczki (CDN, samizdat)
Koncert Poznań (Solid, samizdat)
Inne światy (Pomaton,1990) 
Pieśni Postne (Wydawnictwo M., 1992)
Takie moje wędrowanie (Pomaton, 1993) 
Czas bez skarg (Pomaton, 1995)
Kiedy przyjdzie dzień (Pomaton, 1996) 
Każda chwila 
Wołanie (Universal Music, 2000)
Złota Kolekcja "Perłowa łódź" (Pomaton, 2000)
Kolęda domowa (Paganini, 2003)
Dwa księżyce (2004)

 

Folková mapa Polska II. – Kroke

 

Dnes bych vám chtěla trochu přiblížit jednu z kapel, na jejíž koncert jsem během pobytu ve Varšavě měla možnost zajít. Kroke znamená v jazyce jidiš Krakov, z čehož také vyplývá, k jaké kultuře a ke kterému polskému městu se skupina hlásí. V Krakově byla zejména v 19. století velmi početná židovská komunita, která mimo jiné přispěla k tomu, že dodnes vnímáme Krakov jako jedno z významných kulturních center Evropy.

    

Kapela Kroke citlivě zpracovává tradiční židovskou muziku a přidává vlastní aranže, ve kterých používá prvky jazzu a klasické hudby. Na první pohled je vidět, že členové kapely jsou profesionální vystudovaní muzikanti, kteří navíc mají velký dar improvizace. Pouze v tříčlenném obsazení a s instrumentálními skladbami dokáže udržet pozornost diváků po celý koncert totiž jen málokdo. Této kapele se to ale daří nejen v Polsku, ale i na koncertech po celém světě. Kroke hraje ve složení Tomasz Kukurba (housle, viola), Jerzy Bawoł (akordeon) a Tomasz Lato (kontrabas). Mají za sebou už několik úspěšných desek, za album The Sounds of the Vanishing World dokonce získali prestižní německou hudební cenu Preis der Deutschen Schalplattenkritik. Díky muzice Kroke máme možnost se dozvědět něco více nejen o původní židovské kultuře, ale i o její dnešní podobě. Asi nemá cenu se pouštět do podrobnější analýzy, nejlepší bude, když si sami uděláte obrázek z následujících ukázek: Usual happiness a Dance.

 

Folková mapa Polska III. - Grzegorz Turnau

 

Dnes mám pro vás další písničkářskou lahůdku, i když tvorba Grzegorze Turnaua má mnohem širší žánrový záběr. V mladé písničkářské generaci (v létě oslaví 38. narozeniny) je jediným muzikantem, který se hlásí k tradici tzv. krakowskiej piosenki literackiej. Turnau je nejen klavírista, písničkář a básník, ale především hudební skladatel, který si za relativně krátkou dobu stihl vypracovat osobitý, lehce rozpoznatelný styl. Skládá také filmovou hudbu, momentálně pracuje mimo jiné na filmu "Zamilovaný Anděl", který je pokračováním úspěšného snímku "Anděl v Krakově". Je držitelem množství hudebních cen, namátkou Fryderyk '94, '95, '02 (album roku - zpívaná poezie), Fryderyk '95 (zpěvák roku), Wiktor ´95 a ´98, nebo Grand Prix na festivalu Opole 1996. V roce 2004 převzal na jubilejním 40. ročníku Studentského Festivalu Písničky v Krakově od polského prezidenta „Zlatý kříž za zásluhy“.

    

Na klavír se naučil hrát už jako dítě v hudební škole. Během pobytu v Anglii měl možnost se podrobně seznámit s tvorbou Beatles, která ho inspirovala k napsání prvních vlastních písní. Chtěl se stát hercem, a tak po přijetí na gymnázium v Krakově začal vystupovat ve školním divadelním souboru, pro který začal skládal hudbu, mimo jiné na verše Jamese Joyce. V roce 1984 se jako sedmnáctiletý zúčastnil  festivalu studentských písní, kde získal první cenu díky zhudebněným veršům Shakespeara, Baczyńskiego a Witkacyho. Ihned po festivalu dostal Grzegorz Turnau nabídku na koncertování v legendárním klubu „Piwnica Pod Baranami“. Tam spolupracoval několik let na v Polsku velmi populárních programech kabaretového typu. Mezitím studoval angličtinu na Jagellonské Univerzitě, kterou ale kvůli zaneprázdnění muzikou nemohl dokončit. Začal nahrávat sólové desky, psát hudbu pro divadlo, do filmu a televize. Také vytvořil hudebně-divadelní představení "Stále zelený strom života". Kromě vlastních textů zpívá i básně významných literárních osobností, mimo jiné Michała Zabłockého, Ewy Lipské, Wiesława Dymného, L. A. Moczulského, Agnieszky Osiecké. Hned první deska Opravdu se nic neděje mu přinesla poměrně velkou popularitu. Titulní píseň dokonce později nazpívala jedna z nejpopulárnějších polských zpěvaček Maryla Rodowicz. Na dalších deskách se postupně dává dohromady doprovodná kapela, kterou i v dnešní podobě tvoří flétna, saxofon, lesní roh, housle, cello, kytary, perkuse a hlavně hoboj, který dostává prostor ve velkém množství sól. Velký úspěch přinesla zejména dnes již legendární píseň Cichosza, která v roce 1993 vyhrála cenu za nejlepší píseň v celopolské rozhlasové soutěži. Ve sbírce desek Grzegorze Turnaua můžeme najít i album věnované dětem. Tvorba pro děti se v Polsku těší velké oblibě podobně jako u nás. Písničky pro nejmladší publikum jsou vybrané z několika divadelních představení, mimo jiné "Císařovy nové šaty" nebo "Medvídek Pú". Všechny písně získaly nové aranže také díky smyčcovému kvartetu nebo dechové sekci - vznikla tak jedna z nejzajímavějších desek pro děti Měsíc v misce. Zatím poslední nedávno nahrané album Kavárna Sultán je věnováno tvorbě básníka Jerzyho Wasowského. Při příležitosti 80. narozenin významného polského básníka Zbigniewa Herberta proběhl nedávno ve Varšavě koncert, který uspořádal právě Grzegorz Turnau a jeho přátelé – známí herci a zpěváci, mimo jiné Wojciech Malajkat, Zbigniew Zamachowski a Stanisław Sojka, kteří zazpívali Turnauem zhudebněnou Herbertovu poezii.

    

Ukázky ve formátu MP3 si můžete poslechnout na http://www.turnau.com.pl/ v sekci „Multimedia“, doporučuji píseň Znów wedrujemy. Pokud vás cokoli z tohoto seriálu o polské muzice zaujme, ráda poskytnu podrobnější informace, případně nahrávky.

 

DISKOGRAFIE:
Naprawdę nie dzieje się nic (1991)
Pod światło (1993)
Turnau w "trójce" (1994)
To tu, to tam (1995)
Tutaj jestem (1997)
Księżyc w misce (1998)
Ultima (1999)
Nawet (2002)
Cafe sułtan (2004)

 

Folková mapa Polska IV. – Brathanki

 

Dnes si povíme něco o kapele, která je poměrně známá i v našich zeměpisných šířkách. Název Brathanki napovídá, že se kapela nechává inspirovat nejen polskou, ale i maďarskou hudební tradicí. Jedno polské přísloví totiž říká, že „Maďar a Polák jsou dva bratranci“.

    

Brathanki jsou typickým představitelem v poslední době velmi oblíbeného spojení tvrdší muziky s folklórními prvky, tzv. folkrocku. Kapelu založil v roce 1998 akordeonista Janusz Mus. Více koncertovat začala skupina ovšem až o rok později s příchodem studentky etnologie Haliny Mlynkowé. Jejich první deska Ano se stala jednou z největších hudebních událostí roku 2000. Za druhé album Patataj dostala kapela již záhy po vydání 11. 7. 2001 zlatou desku a následovala samozřejmě další ocenění, např. cena Fryderyk 01. Díky zpěvačce, která je zčásti českého původu, kapela obohatila svůj repertoár o české verze některých písní. Ty se zalíbily polskému publiku, u kterého se tradičně česká muzika (respektive všechno, co souvisí s našimi zeměmi) teší velké popularitě, a proto došlo k dohodě i s českou pobočkou vydavatele. Deska Patataj vyšla tedy i u nás, některé písně se dlouhou dobu objevovaly i v českých celoplošných rádiích. Halina si při psaní textů hrála zejména s jejich fonetickou podobou. Vznikly tak texty, které pro polského posluchače znějí neobyčejně zajímavě a exoticky, ovšem po významové stránce nejsou příliš invenční („dám ti klíče od trabantu, dám ti trubku od hydrantu“). V roce 2003 kapelu opouští zpěvačka Halina Mlynkowa, která začíná připravovat sólový projekt, a na její místo přichází Magda Rzemek. Třetí album Galoop vychází na konci roku 2003. Skupina se bohužel v poslední době stále více účastní různých konferencí, zábav a jiných komerčních akcí trochu na úkor vlastních koncertů.

    

Na straně http://www.brathanki.com.pl/ najdete informace o kapele v polštině i v češtině včetně ukázek písní ve formátu mpg. Největšími hity kapely Brathanki už nejspíš zůstanou známé „Czerwone korale“ a „W kinie v Lublinie“.

 

DISKOGRAFIE:
Ano (2000)
Patataj (2001)
Galoop (2003)

 

Folková mapa Polska V. – Marek Grechuta

 

Dnes máme pro vás další pokračování nepravidelného seriálu o polské muzice. Nejprve si ale neodpustím krátké shrnutí. Původním účelem reportáží ze severu byla samozřejmě propagace polské kultury, která se bohužel u nás momentálně netěší většímu zájmu. Jednotlivé portréty mohly ale být i určitou inspirací pro dramaturgy různých klubů a festivalů. Nicméně pokud se podíváme na programy festivalů (zejména těch, které se profilují jako „multižánrové“ nebo dokonce „multikulturní“), zjistíme, že se zde objevují stále stejná jména, případně béčkové kapely, které rozhodně větší zájem o zahraniční muziku u publika nevzbudí. Je evidentně jednodušší angažovat první kapelu, která se objeví, než vybírat pečlivěji. Nebo se snad dokonce poradit s někým, kdo je vybaven alespoň základní orientací v daném žánru. To platí zejména v případech, kdy jsou k dispozici příslušné komunikační a finanční prostředky. Pak se totiž může lehce stát, že divák bude ochuzen o zajímavé interprety definitivně, což je právě případ písničkáře, o kterém bude dnes řeč. Marek Grechuta zemřel v Krakově  9. října letošního roku…

    

Narodil se 10. prosince 1945 v renesančním městě Zamość, kterému se také říká Padova severu. Patřil k autorům tzv. zpívané poezie, která je v Polsku velmi oblíbená. Zatímco u nás je písničkářství spojováno většinou s kytarou, v Polsku plní funkci hudebního doprovodu častěji klavír, na který od dětství hrál i Marek Grechuta. Stal se sice architektem, ale ještě na škole založil s kamarádem Janem Pawluśkiewiczem divadlo Anawa (z franc. en avant = vpřed) inspirované legendárním kabaretem Piwnica Pod Baranami. Divadlo se sice rozpadlo, ale  kapela se stejným názvem začala hrát samostatně. Soubor Marek Grechuta & Anawa se poprvé představil v roce 1967 na známém Festivalu studentské písničky v Krakově, který měl v komunistickém Polsku funkci „líhně talentů“- podobně jako u nás Porta. Píseň Tango Anawa zde vyhrála hlavní cenu a Marek Grechuta získal druhou cenu v kategorii zpěváků (první byla tehdy ještě neznámá Maryla Rodowicz). Se skupinou Anawa nahrál první dvě desky – „Marek Grechuta & Anawa“ (1970) a „Korowód“ (1971), čímž upozornil na svůj originální styl zpracování poetických textů a stal se hvězdou první velikosti. Píseň Świecie nasz se stala téměř hymnou jeho generace.


Świecie nasz, świecie nasz,
Chcę być z Tobą w zmowie,
Z blaskiem twym, siłą twą,
Co mi dasz - odpowiedz!

Świecie nasz - daj nam,
Daj nam wreszcie zgodę,
Spokój daj - zgubę weź,
Zabierz ją, odprowadź.

Świecie nasz -
Daj nam wiele jasnych dni!
Świecie nasz -
Daj nam w jasnym dniu oczekiwanie!
Świecie nasz -
Daj ugasić ogień zły!
Świecie nasz -
Daj nam radość, której tak szukamy!

V dalších letech získal několik ocenění, mimo jiné Grand Prix na prestižním Opolském festivalu. Kapelu opustil a založil novou skupinu WIEM (W Innej Epoce Muzycznej), se kterou nahrál další dvě desky „Droga za widnokres“ a „Magia obłoków“. Nová doprovodná kapela obohatila původní aranže písní o rockové a jazzové prvky. O pět let později začal Grechuta znovu spolupracovat s Pawluśkiewiczem. Společně napsali muzikál „Szalona lokomotywa“ s texty básníka Stanisława Witkiewicze, který jim přinesl další ocenění Grand Prix Opole. V roce 1976 začal Marek Grechuta vystupovat se souborem divadla Piwnica pod Baranami, natočil album písní pro děti a další tematickou desku se zhudebněnými texty básníka Tadeusze Nowaka. Společně s herečkou Krystynou Janda nahrál album „W malinowym chruśniaku“ s texty Bolesława Leśmiana. Po roce 1989 ještě vydal desku „Krajobraz pełen nadziei“ a v roce 2003 nahrál s kontroverzní rockovou kapelou Myslovitz coververzi jejich hitu Kraków. Napsal také hudbu k několika divadelním představením a filmům, např. „Tumor Witkacego“. Marek Grechuta byl i poměrně úspěšným malířem (impresionistické obrazy vystavoval v Polsku i v zahraničí) a básníkem – vydal sbírky Na serca dnie a Krajobraz pełen nadziei. Nedávno získal Fryderyka (nejvyšší ocenění polského fonografického průmyslu) za celkový přínos v oblasti populární hudby.  

    

 


Gdy Cię nie widzę, nie wzdycham, nie płaczę
Nie tracę zmysłów kiedy Cię zobaczę
Jednak gdy Cię długo nie oglądam
Czegoś mi brak, czegoś widzieć żądam
I tęskniąc sobie, zadaję pytanie
Czy to jest przyjaźń, czy to jest... kochanie.
 

 

Více informací v polštině najdete na: http://republika.pl/adriano2/htm/marek_grechuta.htm http://www.grechuta.of.pl/

 

DISKOGRAFIE:
Marek Grechuta & Anawa (1970)
Korowód (1971)
Droga za widnokres (1972)
Magia obłoków (1974)
Szalona lokomotywa (1977)
Pieśni Marka Grechuty do słów Tadeusza Nowaka (1979)
Śpiewające obrazy (1981)
W malinowym chruśniaku (1984)
Wiosna - ach to ty (1987)
Krajobraz pełen nadziei (1989)
Ocalić od zapomnienia (1990)
Piosenki dla dzieci i rodziców (1991)
Dziesięć ważnych słów (1994)
Niezwykłe miejsca (2003)

 

Texty vyšly v časopise FolkTime v roce 2005 a 2006

07. 12. 2006

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 881171 návštěv, dnes zatím 79 (1 online).