NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

ODBORNÉ PRÁCE > LITERATURA > Zbigniew Herbert

Lucie Kněžourková

Zbigniew Herbert

(29.10.1924, Lvov - 26.7.1998, Varšava)

 

Niewiele zostanie Ryszardzie naprawdę niewiele
z poezji tego szalonego wieku na pewno Rilke Eliot
kilku innych dostojnych szamanów którzy znali sekret
zaklinania słów formy odpornej na działanie czasu bez czego
nie ma frazy godnej pamiętania a mowa jest jak piasek
...[1]

 

 

Rokem narození patří Zbigniew Herbert ke generaci Kolumbů,[2] která dospívala a tvarovala se během nacistické okupace. Osudy Herbertových vrstevníků jsou různé: básník Krzysztof Kamil Baczyński nebo dramatik a básník Tadeusz Gajcy padli velmi mladí během Varšavského povstání. Prozaik, básník a novinář Tadeusz Borowski, který prošel Osvětimí, se stal po válce jedním z hlavních propagátorů socialistického realizmu a spáchal sebevraždu v roce 1951. Spisovatel a novinář židovského původu Leopold Tyrmand se během války ukrýval „pod svícnem“ v Německu, po válce patřil k odpůrcům komunistického režimu a později emigroval do Ameriky. Tadeusz Konwicki, člen vilenské AK, po poválečné „kariéře“ v řadách komunistické strany odešel do opozice a stal se jedním z nejúpornějších ničitelů polských mýtů a sebeklamů. Sám Hebert, syn legionáře, se aktivně zapojil do podzemní armády AK a maturitu složil, stejně jako řada jeho vrstevníků, na tajných kursech během německé okupace. Začal studovat polonistiku a během dalších let, kdy se odmítl angažovat ve straně a raději dobrovolně zůstal v ústraní, získal ještě diplom z práva a ekonomie. Věnoval se také filosofii v Toruni a ve Varšavě a navštěvoval Akademii výtvarných umění. Pod různými pseudonymy přispíval do kulturních periodik, pokoušel se uživit jako knihovník nebo ekonom, ale jakýkoli postup byl předem znemožněn odmítavým postojem k stávajícímu politickému systému. Zejména v první polovině 50. let se potýkal s nedostatkem peněz, ale na kariéru, která by znamenala autocenzuru, nemohl přistoupit a raději psal „do šuplíku“. Jako básník debutoval časopisecky v roce 1950 na stránkách katolického týdeníku Tygodnik Powszechny, jeho první sbírka se ale mohla objevit až v roce 1956, v čase politického uvolnění.  

 

Období kolem roku 1956, označované podle názvu knihy Ilji Erenburga jako doba „tání“ (polsky Odwilż), znamenalo nejen postupné procitnutí mnoha dříve kovaných straníků jako Wiktor Woroszylski nebo Adam Ważyk, ale i změnu poetiky. Doktrína socialistického realizmu se vyčerpala a demaskovala jako umělecky a obsahově prázdná a jalová. V poezii se začal prosazovat tzv. lingvistický proud, nejmladší básníci na čele se Stanisławem Grochowiakem otevírali nová témata: jejich postulát vidět bez příkras, který vnesl do veršů i ošklivost každodennosti, jim později přinesl označení turpisté. Herbertova sbírka Struna światła se řadí k tzv. pozdním debutům. Název označoval první sbírky autorů, kteří sice tvořili, ale dobrovolně či nuceně nepublikovali (nebo pouze časopisecky). Kromě Herberta mezi ně náleží například Miron Białoszewski nebo Jerzy Harasymowicz. Rok 1956 byl pro Herberta zásadním přelomem. Mohl poprvé vycestovat, a s úžasem navštívil Francii, Anglii a Itálii. Motiv poutníka obdivujícího památky evropské civilizace se pak v jeho poezii mnohokrát vrací. 60. a 70. léta strávil z velké části v zahraničí, na stipendiích a přednáškových cyklech v Rakousku nebo USA. Vždycky se ale vrátil. Emigrace, která pro PRL-ovského spisovatele sice znamenala svobodu projevu, ale zvláště básníka mohla odsoudit k věčnému mlčení a ztrátě publika, ho více děsila než lákala. Účastnil se protestních akcí v Polsku, podepsal prostestní dopisy List 17 nebo Memoriał 59, od roku 1972 byl členem Svazu spisovatelů a Pen Clubu. Po návratu do Polska v roce 1981 publikoval v samizdatu, neoficiálním „druhém oběhu”. Byl v redakci prvního nezávislého časopisu Zapis. Pro generaci Solidarności se stal mistrem a vzorem, jeho básně (mj. Potęga smaku nebo Przesłanie Pana Cogito) symbolizovaly odpor proti komunismu a vzor morálního postoje. Od roku 1986 opět přesídlil do zahraničí, z Paříže se vrátil až v roce 1992. Aktivně se angažoval v politickém životě, inicioval protesty proti porušování lidských práv. Sporný je jeho vztah k opozici a tvrdá kritika všech, kteří se byť na okamžik spojili s komunismem. Neodpustil ani svým vrstevníkům, kteří se sice angažovali po válce, ale po roce 1956 vystoupili ze strany a tvořili jádro opozice až do pádu komunismu. Nesouhlasil s politikou „tlusté čáry” za komunismem, jednáním u Kulatého stolu a kritizoval mj. Czesława Miłosze nebo Adama Michnika. Prosazoval tvrdou dekomunizaci a jeho postoje a výroky často zneužívali radikální pravicoví novináři. Rozhovor pro knihu Jacka Trznadla Hańba domowa, se nesl ve znamení nesmiřitelného obviňování a jízlivých a často nespravedlivých poznámek. Nemocný básník se nemohl vyrovnat s rozmělněním hodnot po roce 1989, prolínání komunistů a disidentů i mnoha chybami mladé demokracie, které byly minimálně omluvitelné, pokud ne přímo nevyhnutelné. O to více otřásly veřejností zprávy, že se Zbigniew Herbert několikrát setkal s tajným agentem. Spory o jeho čistotu a smysluplnost těchto dohadů nechme raději jiným. Důležitější snad je, že do konce života tvořil. Jeho poslední sbírkou, vysoce ceněnou závětí jednoho z „Velkých Mistrů“, je Epilog burzy.

 

Prezident Aleksander Kwaśniewski, dlouholetý člen komunistické strany, mu posmrtně udělil Řád Bílého Orla. Jeho žena a sestra ho odmítly z jeho rukou převzít a učinily tak až v roce 2007, kdy už řád předával Lech Kaczyński. Mezi další významná ocenění patří  Nagroda Fundacji im. Kościelskich (1963), cena „Solidarności“ (1984), cena Polskiego PEN Clubu im. Jana Parandowskiego (1990), Jerusalem Prize for the Freedom of the Individual in Society (1991) nebo americká cena T.S. Eliota (1995) a mnohé další.

 

Poetická tvorba

 

Piotr Matywiecki dělí Herbertovu poetickou tvorbu na tři období: první od knižního debutu do sbírky Napis, druhé vymezují sbírky Pan Cogito a Raport z oblężonego Miasta, třetí končí smrtí spisovatele. Na začátku se básník inspiroval verši Miłosze a Różewicze, s nimiž bude navždy sdílet jednoduchý a úsporný styl a prozaický, volný verš. Postupně se však vůči svým „mistrům“ vymezuje a nachází vlastní poetiku. Objevují se i jeho celoživotní témata: dědictví evropské kultury konfrontované s tragikou 20. století, věrnost sobě, ironizovaná sebereflexe, otázky etiky v umění. Jeho poezii naplňuje zármutek, ale lyrický subjekt nahlíží sám sebe vždy z odstupu, se stoickým klidem a statečností. Tento odstup podtrhuje časté „oblékání masek“, v polské literární vědě označované jako „liryka roli (maski)“. V básních často promlouvají postavy z mytologie nebo historické osobnosti od antiky do současnosti. Nejslavnějším lyrickým hrdinou je bezesporu Pan Cogito, který se poprvé objevuje ve stejnojmenné sbírce z roku 1974 otvírající druhé období. „Ówczesną jego lirykę cechuje wzmożone napięcie etyczne między społecznym cierpieniem, które poniża ludzi i sposobami jego opanowywania, które mają ludzi uwznioślać.“[3] Herbert se vrací k mravnímu postulátu kultovního autora své generace Josepha Conrada: být věrný sám sobě. Nekompromisní odmítnutí komunismu básníka učinilo podobným idolem polské opozice v 70. a 80. letech. Pan Cogito, Pan Myslím, je často připodobňován k Donu Quijotovi. Obyčejný, šedý člověk se snaží se ctí obstát tváří v tvář dějinám, které mu ale mnoho pozornosti nevěnují. Zmítá se mezi patosem, ironií a až absurdní komikou. Třetí tvůrčí období je spojeno s významným dějinným mezníkem: pádem komunismu. Výrazně se v Herbertově tvorbě projevuje i druhý přelom, tentokrát osobní. V jeho verších nacházíme téma stáří, nemoci, tělesného utrpení. Jako vždy je ale charakterizuje odstup lyrického subjektu a až chirurgické zkoumání vlastních pocitů, myšlenek a stavů.

 

Básnické sbírky:

 

Struna światła. Warszawa 1956. (Czytelnik)

Hermes, pies i gwiazda. Warszawa 1957. (Czytelnik)

Studium przedmiotu. Warszawa 1961. (Czytelnik)

Napis. Warszawa 1969. (Czytelnik)

Pan Cogito. Warszawa 1974. (Czytelnik)

Raport z oblężonego Miasta i inne wiersze, Paryż 1983. (Instytut Literacki)

Elegia na odejście. Paryż 1990. (Instytut Literacki)

Rovigo. Wrocław 1992. (Wydawnictwo Dolnośląskie)

Epilog burzy. Wrocław 1998. (Wydawnictwo Dolnośląskie)

 

Eseje a krátké prózy umožňují Herbertovi především rozpracovat téma evropského kulturního dědictví. Inspirovalo je jeho studium filozofie, práva, ekonomie, umění a literatury, ale i cesty po Řecku, Itálii, Francii, Anglii a dalších zemích. „Z kontemplacją natury i sztuki miesza się sceptyczne spojrzenie człowieka dotkniętego najnowszą historią. Sens tych esejów znakomicie wyraża tytuł Barbarzyńca w ogrodzie - to my, ludzie naszej części Europy, a może po prostu wszyscy Europejczycy, a może nawet cała ludzkość - jesteśmy barbarzyńcami w ogrodzie wielkiej kulturowej tradycji.“[4] Výbor Węzeł gordyjski obsahuje i jeho sporné kritické články na téma postkomunistického Polska i svých generačních druhů.

Sbírky esejí a povídky:

 

Barbarzyńca w ogrodzie. Warszawa 1962. (Czytelnik)

Martwa natura z wędzidłem. Wrocław 1993. (Wydawnictwo Dolnośląskie)

Labirynt nad morzem. Warszawa 2000. (Zeszyty Literackie)

Król mrówek. Kraków 2001. (Wydawnictwo a5)

Węzeł gordyjski oraz inne pisma rozproszone 1948-1998. oprac. P.Kądziela. Warszawa 2001. (Biblioteka „Więzi”)

 

Dramata:

 

Jaskinia filozofów, „Twórczość” 1956, nr 9.

Drugi pokój, „Dialog” 1958, nr 4.

Rekonstrukcja poety, „Więź” 1960, nr 11/12.

Lalek. Sztuka na głosy, „Dialog” 1961, nr 12.

Listy naszych czytelników, „Dialog” 1972, nr 11.

Wszystkie pośmiertnie: Dramaty, Wrocław 1997. (Wydawnictwo Dolnośląskie)

 

Korespondence:

 

Listy do Muzy. Prawdziwa historia nieskończonej miłości. Gdynia 2000. (Małgorzata Marchlewska Wydawnictwo) (Bez zgody spadkobierczyń praw autorskich.)

”Kochane Zwierzątka...” Listy Zbigniewa Herberta do przyjaciół – Magdaleny i Zbigniewa Czajkowskich. red. i komentarze: Magdalena Czajkowska, Warszawa 2000 (Państwowy Instytut Wydawniczy)

Zbigniew Herbert. Jerzy Zawieyski. Korespondencja 1949-1967, wstęp: Jacek Łukasiewicz, wybór i przypisy: Paweł Kądziela, Warszawa 2002 (Biblioteka „Więzi”)

Zbigniew Herbert. Henryk Elzenberg. Korespondencja. red. i posłowie: Barbara Toruńczyk, przypisy: Barbara Toruńczyk, Paweł Kądziela, [2002] (Fundacja Zeszytów Literackich)

Zbigniew Herbert, Jerzy Turowicz. Korespondencja. Kraków 2005 (wydawnictwo a5)

Zbigniew Herbert, Stanisław Barańczak. Korespondencja. 2005 (Fundacja Zeszytów Literackich)

Zbigniew Herbert, Czesław Miłosz. Korespondencja.2006 (Zeszyty Literackie)

 

(Zdroj bibliografie: Wikipedia. Wolna encyklopedia)

 

Překlady do češtiny

 

Poezie:
Epilog bouře (Praha, Mladá fronta 2000) přel. Miroslav Červenka, Vlasta Dvořáčková, Miroslav Holub

Herbert, Zbigniew: Pan Cogito (Pan Cogito, in: Poslání pana Cogito, Praha, Československý spisovatel - Nakladatelství Lidové noviny 1991) přel. Vlasta Dvořáčková
Herbert, Zbigniew: Pan Cogito (Pan Cogito, samizdat Krameriova expedice 1985) přel. Miroslav Červenka (jako Otakar Č. Morký)
Herbert, Zbigniew: Studium předmětu (Praha, Odeon 1965) přel. Vlasta Dvořáčková a Miroslav Holub
Herbert, Zbigniew: Zpráva z obleženého města a jiné básně (Raport z oblężonego miasta i inne wiersze, samizdat Krameriova expedice 1986) přel. Miroslav Červenka (jako Otakar Č. Mokrý)
Herbert, Zbigniew: Zpráva z obleženého města a jiné básně (Raport z oblężonego miasta i inne wiersze, in: Poslání pana Cogito, Praha, Československý spisovatel - Nakladatelství Lidové noviny 1991) přel. Miroslav Červenka

 

Dramata:

Jeskyně filozofů (Jaskinia filozofów, premiéra Praha, Divadlo Labyrint 1993; Praha, Dilia 1994) přel. Irena Lexová a Vlasta Dvořáčková

 

(Zdroj bibliografie: Obec překladatelů)

 

Zbigniew Herbert: Několik veršů

 


[1] Herbert, Z.: Raport z oblężonego Miasta i inne wiersze. Wrocław 1995. str. 30.

[2] Název pochází z knihy Romana Bratného Kolumbowie rocznik 20.

[3] Zdroj: Piotr Matywiecki: Zbigniew Herbert (sylwetka twórcza). www.culture.pl

[4] Zdroj: Piotr Matywiecki: Zbigniew Herbert (sylwetka twórcza). www.culture.pl

16. 02. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 865155 návštěv, dnes zatím 323 (2 online).