NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

ZÁPISNÍK > CESTOVNÍ DENÍK > Poznaň

POZNAŇ

 

HISTORIE

 

Na začátku byla Poznaň

 

Počátky města jsou spjaty s prvním osídlením Polska vůbec. Na Ostrowie Tumskim se první lidé usídlili už v paleolitu, Polané sem přišli asi v 7. století. O tři sta let později už je Poznaň hlavním knížecím sídlem a roku 968 zde povstalo první polské biskupství. Spolu s Hnězdnem tvořila Poznaň základ piastovského státu. V 11. století vyplenil hrad a okolí český kníže Břetislav a následky pro celé Velkopolsko byly fatální – Kazimierz Odnowiciel přenesl své sídlo do Krakova. Poznaň se stává městem velkopolských knížat. Rozvoj oblasti je spojen s obchodní stezkou do Prus a Poznaň se už tehdy stává ekonomickým centrem, městská práva obdržela v roce 1253. Osada vzniká nyní na levém břehu Varty, s centrem vymezeným na jedné straně kostelem sv. Vojtěcha a Horou Přemysla, na druhé pak kostelem sv. Martina. 

 

Nové město vzniklo podle jednotného plánu, ze čtvercového náměstí se rozbíhá pravidelná šachovnicová síť ulic. Vyrostly hradby s třiceti baštami a věžemi a čtyřmi branami: Wielka, Wodna, Wrocławska, Wroniecka. 500 let střežily centrum Poznaně. Město se rychle rozvíjelo a získalo řadu práv, mezi jiným možnost razit vlastní mince. Na přelomu 15. a 16. století mělo dvacet tisíc obyvatel a bylo čtvrté největší po Gdaňsku, Krakovu a Lvovu. Vzrostl i počet Židů. Humanistická a renesanční kultura se rozvíjela v důležitém centru, Akademii Lubrańského. Původně protestantské a proreformační město, kde působili mj. i čeští bratři, změnil příchod jezuitů. Ti otevřeli vlastní školu, Kolegium Jezuickie (1573), a na počátku 17. století zakázali jinou než katolickou víru.

 

Léta hubená a tlustá

 

Zlatý věk Rzeczypospolité, 16. století, vystřídaly léta nájezdů a záborů. První ranou byla švédská Potopa, od roku 1793 začal více než stoletý pruský zábor města. I tak bylo 18. století dobou industrializace, vyrůstaly nové továrny, Komisja Dobrego Porządku se zasloužila o reorganizaci cechovního systému, návrat pravidelných trhů a také prosazení větší náboženské svobody. Poznaň se v pruském záboru stala hlavním městem Prus Południowych. Současně se začala měnit architektonická tvář města. Staré hradby zmizely a nahradila je nový obraný systém, dnes známý jako Cytadela. Krátkou slávu Varšavského knížectví, které vzniklo i díky generálovi Dąbrowskému za napoleonských válek, zakončil Vídeňský kongres, po kterém se Poznaň opět stala pruským městem a měnila se z rozkvétajícího obchodního centra v tvrz. Nastoupil i velký germanizační tlak, zesílený po sjednocení Německa v roce 1871. Zákaz polštiny ve škole a na úřadech provázelo také potlačování polských spolků a sdružení. Přesto polští obyvatelé často tvořily dvě třetiny počtu obyvatel a vlastenci se snažili alespoň tajně organizovat vzdělání, kulturní a duchovní život. Velkým úspěchem bylo založení knihovny a galerie Edwardem Raczyńským, dodnes obě budovy stojí, známé jako Biblioteka Raczyńskich a Muzeum Narodowe, rozšířené o další objekty. Pruská správa se snažila investovat především do průmyslu a od poloviny 19. století se tak město stává továrenským centrem oblasti. Propojení s dalšími německými centry, Berlínem, Štětínem a Vratislaví, zajišťuje nově postavená železnice. Od roku 1898 jezdí po Poznani tramvaje.

 

Město rychle roste do šířky a díky boření opevnění postupně ztrácí charakter tvrze. Připojilo k sobě také řadu okolních vsí - Jeżyce, Wildu, Łazarz, Górczyn a Sołacz. V těchto čtvrtích můžeme dodnes obdivovat původní zástavbu, zejména v Jeżycích, vsi, kterou založili nově příchozí Němci, dosud stojí secesní vily a činžovní domy s bohatou štukovou výzdobou. Pruskou nadvládu ukončila 1. světová válka a vznik samostatného polského státu. O Poznaň a celé okolí se však muselo tvrdě bojovat. Velkopolské povstání, které začalo v prosinci 1918, je v polské historii jedinou úspěšně zakončenou vlasteneckou akcí. Do ledna následujícího roku pod velením majora Stanisława Taczaka obhájilo polské hranice na Odře, krátkou německou ofenzívu během února 1919 odrazil generál Dowbór-Muśnicki a versaillská smlouva nové polské územní zisky potvrdila. Napětí však na západní hranici zůstalo a Němci se nikdy se ztrátami nevyrovnali. Nutno přiznat, že Velkopolsko se od zbytku Polska lišilo a stopy germanizace už nikdy zcela nevymizely. Poznaň vždy plnila roli obchodního centra, tak jako je Varšava středem politickým a Krakov kulturní křižovatkou a sídlem bohémy. To se projevilo i v s polsko-ruských střetech v roce 1920, kdy právě poznaňské banky poskytly vládě peníze na vedení  války. Město dále rozšiřovalo hranice připojováním okolních městeček, stoupl počet obyvatel a roku 1921 se konají známé městské trhy, nejprve na lokální, později však mezinárodní úrovni. I díky nim pokračovala výstavba nových veřejných budov – kromě hal, které sloužily samotným veletrhům, také například divadel a škol. Bylo využito i starých budov pruské správy, například pro nově vzniklou univerzitu.

 

Poryvy nacismu a komunismu

 

Začátek 2. světové války přinesl mohutné vysídlení desítek tisíc polských obyvatel do Generální Gubernie a jejich nahrazení Němci. Celá oblast byla připojena k Říši. Zbylí Poláci žili neustále ve strachu před nečekaným uvězněním v Cytadele a vyvezením do koncentračního nebo pracovního tábora. Zároveň ale rychle vznikl podzemní odboj, zejména organizace Ojczyzna v čele s knězem Józefem Prądzyńskim, který později zemřel v Dachau. Mezi vojenské jednotky patřila endecká skupina Narodowa Organizacja Wojskowa a Związek Walki Zbrojnej, později spojený se Zemskou armádou. Rozvoj města však dále pokračoval, rostl počet obyvatel, německá správa také upravila rekreační oblasti kolem Jeziora maltańskiego a založila také umělou nádrž Rusałka. Tragédii ovšem představoval konec války, kdy Poznaň, stejně jako další polská města, byla zničena během ústupových bojů. Centrum bylo pobořeno téměř z poloviny, jen štěstím se z velké části zachránila radnice, fara a františkánský kostel. Následné opravy trvaly až do 80. let 20. století, nové budovy často vznikaly ve stylu socialistického realismu, a necitlivě zasahovaly do staré zástavby. Vyrostla rozsáhlá panelová sídliště. Polsko obsadila Rudá armáda a vlády se ujali komunisté, které uznaly i další evropské státy podle dohod o sférách vlivu. Ačkoli země utrpěla značné ztráty během války, Moskva vyšroubovala své požadavky a Straně nezbývalo, než je plnit. Nesnesitelné pracovní vytížení a nízké mzdy na hranici přežití vedly pak k událostem tzv. Poznaňského června. Dělníci si pro svou stávku vybrali letní měsíc roku 1956 zejména kvůli konání Mezinárodních trhů, které jim zajistily publicitu i v zahraničí. Stávky přerostly v ozbrojený střet s komunistickou mocí. Nejdříve stotisícový dav demonstroval na náměstí Adama Mickiewicze, v té době ovšem nesl jméno Stalina, později se vrhl na vězení a úřady komunistické správy. Už při dobývání vězení se ozvaly první výstřely, demonstranti se brzy také ozbrojili, zmocnili se dokonce několika tanků a začala občanská válka v ulicích. Ústřední výbor vyslal do Poznaně své čelné představitele, J. Cyrankiewicze, E. Gierka, W. Kłosiewicza nebo J. Morawskiego. O vůli k jednání však nemůže být řeč, všichni vyhrožovali represemi a z úst premiéra Józefa Cyrankiewicze zazněla památná věta: „Ať si každý provokatér nebo šílenec, který se opováží vztáhnout ruku na lidovou vládu, dobře zapamatuje, že vláda mu tu ruku usekne v zájmu dělnické třídy, v zájmu pracujícího rolnictva a inteligence, v zájmu další demokratizace našeho života, v zájmu vlasti.“ Že to nebyla jen planá slova potvrdil zásah armády, při kterém ve dnech 28. a 29. června zemřelo více než sedmdesát lidí, stovky byly zraněny a sedm set uvězněno. Vláda nasadila deset tisíc vojáků a 420 tanků. Zároveň zablokovala město tak, aby ven nepronikly žádné informace. Zahraniční hosté Mezinárodních trhů ovšem o událostech nepomlčeli a tak celý svět s úžasem sledoval krvavé výsledky jaltského uspořádání.

 

Poznaň dnes

 

Po pádu komunistického systému v roce 1989 došlo k přejmenování mnoha ulic, vznikly pomníky zejména povstání v roce 1956. Po novém administrativním uspořádání země se Poznaň stala hlavním městem Velkopolského vojvodství. Pokračují opravy starého centra a také celkové snahy zpříjemnit lidem život v městě s půl milionem obyvatel jako kultivace parků, vysazování květinových záhonů a také výstavy ve veřejném prostoru. Významným centrem se stal Stary Browar, nákupní a kulturní galerie přestavěná z nefunkčního pivovaru. Získal evropskou cenu komise při organizaci The International Council of Shopping Centers za nejlepší koncepci obchodního centra, vybavenost a celkové architektonické pojetí. Browar soustřeďuje pod svojí střechou kvalitní značky a obchody, nabízí také posezení v kavárnách a restauracích, zajímavé průhledy na město i výhledy ze střechy a architekti zachovali staré pivovarnické prvky – komín nebo kotle. Díky prostupnosti a četným terasám také výborně komunikuje s okolím a není jen bezduchou a uzavřenou nákupní halou, jaké často vídáme v dnešní době. Knihkupectví Bookarest hostilo například slavnostní uvedení českého čísla Czasu Kultury, kulturně-společenského dvouměsíčníku, který vznikl v Poznani nejdříve jako opoziční časopis a později se etabloval jako jedno z významných kulturních periodik.  

 

PRŮVODCE

 

Památky: muzea, kostely a jiné

 

Návštěvníkovi lze samozřejmě doporučit procházku po starém městě, které se rozkládá v okolí renesanční radnice. Známým symbolem Poznaně jsou přesně v poledne trkající se kozlíci, tzv. koziołki, na které vždy netrpělivě čeká skupinka turistů. Přímo v radnici si můžete prohlédnout zajímavou výstavu k historii města, v sobotu přístupnou zadarmo. Doporučit lze především renesanční síň s bohatě zdobeným stropem z roku 1555 a výstavu fotografií z 20. století v posledním patře, kde můžete porovnat současný stav budov s jejich historickými snímky z předválečného i poválečného období.

Zájemce o vojenskou historii potěší Muzeum Velkopolského povstání v budově klasicistní strážnice a Velkopolské vojenské muzeum s výstavou zbraní a uniforem. Sbírky výtvarného umění jsou soustředěny v Národním muzeu, kde probíhají i krátkodobé výstavy. Výhled na město lze spojit s návštěvou Muzea užitého umění, které se nachází v bývalém Královském Zámku z 13. století. Dnešní podoba ovšem pochází z pozdější doby. Z návrší můžete přehlédnou celé staré město a odpočinout si v přilehlém parčíku.

Sakrální architekturu reprezentuje několik zajímavých objektů. Na první z nich, pozdně barokní františkánský kostel, narazíte hned pod Muzeem užitého umění. Kromě bohatě zdobeného interiéru můžete obdivovat zázračná mariánský obraz tzv. Poznaňské paní. Nedaleko náměstí, v Holubí ulici (ul. Gołębia), se nachází nejcennější barokní komplex, farní kostel sv. Stanislava a přilehlé budovy. Vybudovali ho jezuité, stavba trvala více než padesát let a začala v roce 1649. Socha nad vchodem znázorňuje zakladatele řádu Ignáce z Loyoly. Za návštěvu určitě stojí katedrála na Ostrowie Tumskim, za mostem na pravém břehu Varty. Vznikla už v roce 968, z doby románské se zachovalo jen několik prvků v jinak gotické stavbě třílodní baziliky. Dvě hlavní a tři zadní věže mají barokní helmice. Staré, dokonce ještě předrománské fragmenty zdí, křtitelnici a hroby prvních vládců Polska, na návštěvníky čekají v podzemí. Nejznámější z kaplí, které obklopují hlavní lodě baziliky, je bezpochyby Zlatá kaple z roku 1405, mauzoleum Měška I. a Boleslava Chrabrého. Na Tumském ostrově najdete také kostely sv. Kazimíra, sv. Markéty a hned v sousedství gotický kostelík Nejsvětější Panny Marie.

 

Netradiční zážitky pro náročného turistu

 

Poznaň nabízí i nečekané zážitky a netypická místa, která jinde nenajdete. Patří mezi ně určitě soubor budov bývalé pruské správy z přelomu století ve stylu neo. Najdete neoklasicistní budovu Divadla tance a baletu, neorenesanční sídlo medicíny a neofilologie a především neogotický Zamek Kultury. Toto kulturní centrum pořádá výstavy, koncerty, promítání filmů, divadelní představení, setkání a další akce. Už ale samotné prostory stojí za návštěvu. Zvenčí působí jako hrad z pohádky, zevnitř na návštěvníka čeká opravdu výbušná směs interiéru ze sedmdesátých let s prvky staršími i novějšími. Skutečnou kuriozitou je nenápadná budova ve Wroniecké ulici, která vede od starého náměstí. Na první pohled připomíná silo, na druhý si všimneme nápisu Plovárna a na třetí v ní odhalíme bývalou synagogu. Výstavní svatyni poznaňských židů přestavěli nacisté za války na bazén a dodnes slouží tomuto účelu. Za návštěvu nejen když půjdete nakupovat stojí rekonstruovaný Stary Browar. Německý duch zavane ze secesních vil čtvrti Jeżyce, která začíná na konci ulice sv. Martina za Rondem Kaponiera. Kromě typického trhu se zeleninou, ovocem, ale i ručně pleteným zbožím, oblečením z druhé ruky a knihami na jeżyckém náměstí tu najdete také staromilské kino Amarant, připomínající žižkovské Aero.

 

Kde si odpočinout: parky, kluby, kavárny

 

Přestože na Staroměstském náměstí najdete řadu hospůdek a v letním období celý prostor zaplaví zahrádky, je lépe vyhnout se centru, kde jsou ceny samozřejmě vyšší. Často stačí je zabočit do vedlejší uličky, hned u náměstí najdete například klub Za Kulisami (ul. Wodna 24), stylově socrealistický podnik Klubokawiarnia Proletaryat (ul. Wrocławska 9) a proslavený Dragon Pub (ul. Zamkowa 3), který postupně zabral kromě tradičního výčepu a přilehlých místností také prostorný dvůr a několik pater sousedního opuštěného domu. Podle posledních zpráv se ovšem jeho osud nachyluje a sezóna 2007 tak bude možná poslední. Neváhejte! Zajímavé podniky se nachází i v blízkosti ulice sv. Martina (św. Marcin), přímo této hlavní nákupní třídě, která ovšem trpí automobilovou dopravou, najdete klub Czytelnia. Za rohem naproti poště pak do půlnoci i déle posedíte v klidném prostředí klubokavárny Ptasie Radio (ul. Kościuszki 74). S nákupem knih můžete spojit návštěvu literární kavárny U Przyjaciół, která se schovává ve dvoře společně s knihovnou a knihkupectvím Kapitalka (ul. Mielżyńskiego 27/29). K místním specialitám patří pivo Koźlak a Apokryf z imbirem, směs piva a pomerančového džusu se zázvorem. Kavárna pořádá také divadelní představení a filmové projekce.

Pokud do Poznaně zavítáte v létě a chcete usednout na čerstvém vzduchu, máte možnost se vypravit k jezeru Rusalka, kde najdete zahrádky přímo v lese. Nemáte-li tolik času, v parku Marcińkowského nedaleko hlavního nádraží najdete příjemný podnik s velkým posezením pod stromy. Linie parků pak pokračuje podél Aleje Niepodległości směrem k náměstí Mickiewicze, kde po pravé straně minete rektorát poznaňské univerzity a po pravé Zamek Kultury, a končí nejreprezentativnějším parkem o s fontánou a stromořadím u neoklasicistní budovy Divadla tance a baletu. Hned vedle, v sídle bývalé pruské správy, se nyní nachází přednáškové síně polonistiky. Po cestě do parku Cytadela, kde se nachází pomník rudoarmějců, Muzeum armády a také sochy ve volném prostoru, minete dva zajímavé kostely - sv. Josefa bosých karmelitánů a sv. Vojtěcha s jedinečným barevným interiérem.

 

Kam dál?

 

Z hlavního nádraží se za hodinu dá dostat do Hnězdna, za dvě až do Toruně, která bezezbytku naplňuje heslo „gotyk na dotyk“ a pyšní se snad nejzachovalejším historickým centrem v Polsku. Při návštěvě nezapomeňte na perníky, neboť město je jimi proslulé stejně jako naše Pardubice. Autobusem můžete navštívit Wągrowiec a nejstarší dřevěný polský kostelík sv. Mikuláš v Tarnowie Pałuckim. Poznaní budete projíždět i při cestě na pobřeží Baltu, pokud plánujete strávit v Polsku delší čas, můžete začít za českou hranicí ve Szklarské Porębě a přes Jelení Horu, Vratislav a Poznaň se dostat až do Gdaňsku a pláže Sopotu. Jako kratší výlet lze naopak doporučit návštěvu zámku v Kórniku, rodišti básnířky Wisławy Szymborské. Autobusem z centra jste na náměstí za chvíli, kromě prohlídky zámečku na Vás čeká i Arboretum Kórnickie, dendrologická zahrada s tisíci vzácných dřevin, které v 19.století založil, stejně jako místní knihovnu, Tytus Działyński. Potěší však spíše oko botanika než běžného turisty.

 

PRAKTICKÉ INFORMACE

 

Pro turistu

 

Autobusové i vlakové nádraží se nachází nedaleko centra, turistické informace najdete v ul. Ratajczaka 44 (tel. +48 61 851 96 45, cim@man.poznan.pl). Na železnici mají studenti slevu, ale průvodčí někdy nechtějí uznat ISIC a vyžadují studentskou průkazku polské univerzity. U autobusů je potřeba zeptat se řidiče na konkrétní lince. Ubytování najdete na stránkách města, nejlevnější v centru jsem objevila na portálu www.spanie.pl, kde Piotr Głowacki nabízí pronájem několika pokojů ve svém bytě (Przemysłowa 13/7) za 35zł za noc. Koleje bývají přes rok plné, možnost ubytování nabízí spíše o letních prázdninách, ale často se nejedná o nejlevnější nabídku. Jste-li nostalgickými milovníky pohlednic, můžete je poslat na poště v ul. Ratajczaka. Netradiční kousky zakoupíte v prodejně Národního Muzea, klasická zákoutí starého města a pohledy památek pak okolo radnice na náměstí. 

 

Pro studenta

 

Studium na katedře polonistiky v rámci Univerzity Adama Mickiewicze jsem absolvovala v letním semestru 2007. Stipendium jsem získala přes Akademickou informační agenturu (AIA), součást Domu zahraničních služeb MŠMT, a pokrylo náklady na ubytování, stravování a studijní materiály. Polsko není drahé a cestovat a ubytovat se ve studentských hostelech lze za podobné ceny jako u nás. Mezivládní dohoda, díky které jsem mohla studovat v na UAM, zajišťuje studentovi i vědecký dohled (opiekun naukowy) – v mém případě prof. B. Bakuła. Může Vám doporučit přednášky, profesory nebo literaturu k tématu Vaší práce, ale samozřejmě máte možnost vybrat si kurzy, které chcete navštěvovat, zcela nezávisle na jeho soudu. Neměla jsem problém domluvit se s jednotlivými pedagogy a docházet i na pokračující dvousemestrální semináře a přednášky, většina z nich ocenila zájem o polskou kulturu a velmi pozitivně reagovala na účast cizího studenta. Podobně vstřícně se zachovali i při udílení zápočtů a skládání zkoušek. Na polských univerzitách je v porovnání s českými kratší zkouškové období, v zimním semestru často není žádné a letní zabíralo v Poznani pouhé dva poslední týdny v červnu. I proto profesoři rádi zkouší v předtermínech.

Přidělená studijní referentka na děkanátu bohužel nebyla příliš kompetentní, doporučuji se obrátit přímo na studijní na polonistice. Dr Justyna Wciórka nám zařídila studentské průkazy, nezbytné pro zápis do knihoven a pro slevu na městskou hromadnou dopravu a železnici, a ochotně vyřídila všechny potřebné formality, dokonce pomohla i s vyplněním bankovního příkazu k úhradě při platbě za kolej. Na rozdíl od Univerzity Karlovy, která všechny zahraniční studenty kumuluje na hostivařských kolejích, UAM umisťuje cizince různě. Já jsem bydlela v DS Jowita. Patří k nejdražším a vybavenost pokojů se odvíjí podle patra, ale všechny negativa vyváží její lokalizace blízko centra a univerzity a také bezplatné připojení k internetu na pokojích. Hned vedle je menza, kuchyňka na chodbě na každém patře, dvě patra se pak dělí o jednu pračku. Na pokoji můžete ubytovat hosty za 20zł, pokud máte odvahu projít nenápadně kolem recepčních, tak i zadarmo.  

 

KULTURA

 

Zajímavá kina:

 

Malta: Charlie & Marilyn

ul. Filipińska 5 61-123

Amarant

ul. Słowackiego 19/21

Apollo

ul. Ratajczaka 18


Divadla:

 

Polski Teatr Tańca Balet Poznański

ul. Kozia 4

 

Teatr Nowy, Scena Nowa (wejście od Krasińskiego)

ul. Dąbrowskiego 5

Teatr Ósmego Dnia

ul. Ratajczaka 44 (II piętro)

 

Teatr Polski

ul. 27 Grudnia 8/10

 

Vybraná muzea:

 

Makieta Dawnego Poznania

podziemia klasztoru o.o. Franciszkanów

Muzeum Historii Miasta Poznania, Oddział Muzeum Narodowego

Stary Rynek 1 (w Ratuszu)
 

Muzeum Narodowe, Galeria Malarstwa i Rzeźby

Al. Marcinkowskiego 9

Muzeum Powstania Wielkopolskiego 1918-1919, oddział Wielkopolskiego Muzeum Walk Niepodległościowych (Odwach)

Stary Rynek 3 (Odwach)

 

Muzeum Poznańskiego Czerwca 1956 r., oddział Wielkopolskiego Muzeum Walk Niepodległościowych w Poznaniu

ul. Św. Marcin 80/82

 

Muzeum Sztuk Użytkowych, Oddział Muzeum Narodowego

Góra Przemysła 1

 

Knihovny:

 

Biblioteka Raczyńskich

Plac Wolności 19

 

Biblioteka Uniwersytecka - Uniwersytet im. Adama Mickiewicza

ul. Ratajczaka 38/40

 

Kluby:

 

Za Kulisami, ul. Wodna 24

Blízko Rynku, milé prostředí s knihami a dřevěným nábytkem, studentské pivo.

 

Ptasie Radio, ul. Kościuszki 74

Retro nálada i hudba, dobré pivo i káva a pestrá nabídka dalších nápojů, otevřeno do noci.

 

Klub Czytelnia, Św. Marcin 69

Hodí se pro větší společnost, během roku se tu pořádají koncerty a Erasmus party.

 

Dragon Pub, ul. Zamkowa 3

Místo, kde končí všechny party, otevřeno takřka nepřetržitě.

 

Klub Meskal, ul. Nowowiejskiego 17

Výstavy komiksů, mezi jinými i českých a příjemná atmosféra moderního podniku.

 

Kawiarnia Literacka U Przyjaciół, ul .Mielżyńskiego 27/29

Nekuřácké prostředí, poklidná atmosféra občas oživená divadelním představením.

 

U Honzika Cesky Pub, ul. Taczaka 21

Pro ty, kteří i v Polsku touží po českém pivu – Zlatopramen, ale i další druhy zlatavého moku a k tomu česká hudba a Krteček a Rumcajs na stěnách.

 

Awaria, ul. Garncarska 3

Podzemní doupátko utopené v cigaretovém dýmu, někteří na něj ovšem nedají dopustit!


Klubokawiarnia Proletaryat, ul. Wrocławska 9

Chcete-li si přečíst údernická hesla v polštině, je Vás víc a nevadí Vám, že barmanky vybírají přebytečnou pěnu z piva lžičkou? Pak je to klub pro přesně pro Vás.

 

Knihkupectví:

 

Księgarnia Świętego Wojciecha

Plac Wolności 1

Jedno z nejstarších nakladatelství v Polsku, založené roku 1895 arcibiskupem Florianem Stablewským.

 

Kapitałka

ul. Mielżyńskiego 27/29

 

Bookarest Stary Browar

 ul. Półwiejska 42

Empik

ul. Ratajczaka 44

 

Antikvaritáty:

 

Antykwariat im. J.K. Żupańskiego      

ul. Paderewskiego 3/5 

Dražší, avšak dobře vybavený, najdete tu bohatý výběr odborné literatury i beletrie a také literaturu o Poznani a Velkopolsku.

 

Tania książka

V průjezdu na ulici Św. Marcin, tak jako u nás v Levných knihách i zde se objevují kromě nekvalitní paperbackové povinné literatury publikace prestižních nakladatelství, které se neprodaly na běžném trhu.  

Další najdete v knihkupectví na Rynku, hned vedle radnice.

 

Poznański Antykwariat Literacki

Ratajczaka 18

Zajímavý antikvariát, který ovšem téměř nikdy nemá otevřeno. Ale vyplatí se zkoušet.

 

Antykwariat    

Průjezd v ulici Ratajczaka, před odbočkou ke kinu Apollo a Poznańskému Antykwariatu Literackému, nabízí i slušný výběr komiksů.

 

Galeria Antykwariat    

ul. Nowowiejskiego 23           

 

Rosa - Antykwariat książki     

ul. Matejki 53            

 

Obrazový doprovod najdete ve Fotogalerii.

Užitečné odkazy najdete zde, v sekci Podrobné informace o polských městech.

24. 07. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 865155 návštěv, dnes zatím 323 (2 online).