NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

ZÁPISNÍK > CESTOVNÍ DENÍK > Wągrowiec a Tarnowo Pałuckie – po stopách cisterciáků

WĄGROWIEC A TARNOWO PAŁUCKIE

Lucie Kněžourková

 

Cisterciácký řád, založený roku 1098 Benediktem z Nursie, zanechal v Evropě cenné architektonické památky, jejichž linie bývá označována jako cesta cisterciáků. Na polském území vytváří několik smyček, z nichž jedna prochází obcemi Ląd,  Łekno, Obra, Ołobok, Owińska,  Przemęt, Wągrowiec a Wieleń ve Velkopolském vojvodství. Od svého příchodu v polovině 12. století zde řád postupně získával rozsáhlá území, pole, louky, lesy a také rybníky, a na konci 14. století vlastnil na padesát osm vsí. Podle zásady řádu „Ora et labora“ se mniši věnovali nejen modlitbám, ale i zemědělství a rybolovu, v jejich držení byly dva vodní mlýny a jeden větrný. Pěstovali i všemožná řemesla – hrnčířství, sklářství, pekařství, řeznictví, koželužství a velkou mírou tak přispěli k hospodářskému rozvoji regionu. O jejich inženýrském umění svědčí ojedinělá křižovatka dvou řek Wełny a Nielby. Jejich koryta se pouze protnou a dál pokračují ve své trase. Podobná kuriozita se kromě Wągrowce vyskytuje pouze v Jižní Americe.

 

Součástí cisterciácké mise byla také christianizace Prusů, prý se zde na své osudové cestě k východním pohanům  zastavil i sv. Vojtěch. Slavníkovci byli spřízněni s místním rodem Pałuků, který ovšem s řádem vedl spory o město Skoki, hrad a výnosy s nimi spojené. Z Łekna se opatství ve 14. století přesunulo do Wągrowce. Nový klášter neměl přiliš šťastný osud, první zpustošení přišlo za doby švédské „Potopy“, v 18. století se přes něj převalila moskevská vojska. Velký požár v pivovaru v roce 1747 neušetřil ani klášterní budovy. Pruský zábor vedl přes konfiskace majetku a zákaz přijímání noviců k postupné lividaci kláštera a bohužel i jeho cenné knihovny. Budovy sloužily jako soud a vězení, kotel se z klášerního stal farním. V roce 1920 zde byla zřízena církevní škola, ale během 2. světové války zde Němci skladovali léky a zdravotnické pomůcky. Při útěku pak klášter zapálili. Obnovy se dočkal až v letech 1946-68. V současnosti probíhají na celém území rozsáhlé archeologické výkopy a bádání. Podařilo se tak objevit nejstarší dřevěný kostel na území Polska. Nenápadný kostelík sv. Mikuláše v Tarnowie Pałuckim skrývá bohatě zlacený zdobený oltář, vzácné varhany a především nástěnné a stropní malby s výjevy ze života Ježíše Krista, m.j. neobvyklou scénou obřízky, podobiznami cisterciáků, svatých, ale i obrazy Posledního Soudu a ďáblů. Nejstarší dřevo v kostele pochází z roku 1373. 

 

Mezi nejznámější chovance wągrowieckého kláštera patří Jakub Wujek, který jako první přeložil Bibli do polštiny. Nový Zákon vyšel v roce 1594, celé Písmo Svaté až po autorově smrti. Překlad sloužil v Polsku více než 350 let. Po výchově ve wągrowieckém klášteře pokračoval Jakub Wujek ve studiích ve Vratislavi, Krakově a Vídni, po vstupu do jezuitského řádu přednášel na univerzitě ve Vilniusu. Byl prvním rektorem jezuitské koleje v Poznani. Jeho překlady žalmů pokládal Czesław Miłosz za nedostižné. Teprve v roce 1991 byl náhodou ve vilenské národní knihovně objeven notový zápis více než dvaceti skladeb pro varhany. Jejich autor, cisterciácký mnich Adam z Wągrowce, se stal slavným takřka ze dne na den. Dnes už se pod jeho jménem pořádají slavnosti vážné hudby.Místní gymnázium navštěvoval také spisovatel a dekadent Stanisław Przybyszewski.  

 

Stránky Szlaku Cysterskiego w Polsce

Oficiální portál Wągrowce

 

Fotografický doprovod najdete ve Fotogalerii.

13. 06. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 865155 návštěv, dnes zatím 323 (2 online).