NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

ZÁPISNÍK > CESTOVNÍ DENÍK > Kolem Polska

"KOLEM POLSKA"

Lucie Kněžourková

 

22.-30. 7. 2006

 

1. den: Praha hl.n.-Český Těšín/Cieszyn-Katowice-Częstochowa

2. den: Częstochowa-Kraków

3. den: Kraków-Rzeszów-Kraśnik

4. den: Kraśnik- Lublin-Warszawa (noční přejezd dále do Olsztyna)

5. den: Olsztyn-Tczew-Gdańsk

6. den: Gdańsk-Lębork-Słupsk-Łobez

7. den: Stargard Szczeciński-Szczecin-Poznań (noční přejezd dále do Wrocławi)

8. den: Wrocław-Międzylesie-Niemojów-Bartošovice v Orl. hor.

9. den: Rokytnice v Orl. hor.-Praha hl.n.

 

Praktické informace:

 

        Nejen vlakovým příznivcům lze doporučit služby PKP (Polskie Koleje Państwowe), kterých v hojné míře využívají i Poláci. Pokud v noci raději diskutujete o Bohu a historii Rzeczypospolitej, než spíte, nebudete zklamáni. Za jednu noc se lze dostat z podhůří Krkonoš až k Baltskému moři. Nádraží se většinou nachází blízko centra města a lze si tam uschovat batohy. Velmi výhodná je týdenní síťová jízdenka za 130 zł, která umožňuje komukoli (jak jsme zjistili, tak i cizincům) cestovat 2. třídou všemi vlaky PKP.

         Naše okružní cesta po Polsku byla realizována výhradně vlaky, týdenní jízdenku jsme plně využili - celkem 2 780 km po trati. Kromě možnosti dostat se pohodlně do všech větších měst má cestování vlakem i další výhody - například výhledy z okna, při kterých si můžete prohlédnout nekonečně rovinatou polskou krajinu, kde se pravidelně střídají zemědělské usedlosti, pole, louky a lesy, města a vesnice.

        Peníze můžete vyměnit v Praze i v Polsku (tady lépe pochodíte s eury). I když neumíte polsky ani slovo, zkuste využít znalosti češtiny a po pár dnech zjistíte, že už si umíte objednat pivo (piwo) i koupit chleba (chleb).

         Přespat lze v lese i ho(s)telu, záleží na osobním vkusu - my jsem vyzkoušeli obojí. Železniční tratě většinou lemují pole a lesy, takže stačí vystoupit v menším městečku a ztratit se mezi stromy, na druhou stranu noční Krakow, Lublin nebo Gdańsk stojí za vidění a vyplatí se občas přespat v centru nebo alespoň odjet až nočním rychlíkem. Z celkového počtu osmi nocí jsme nakonec spali jednou v kempu, dvakrát přes noc ve vlaku a v hostelu a třikrát „v hotelu tisíce hvězd“. 

 

Varování: v Polsku platí zákaz pití alkoholických nápojů na veřejném prostranství a policisté se nerozpakují vás legitimovat i při popíjení piva v parku. Zvýšené množství zahrádek zejména v letním období tento problém vyřeší.

 

 

Český Těšín/Cieszyn: možnost přejít hranici a vyměnit peníze, ale i prohlédnout si hezké město rozdělené řekou Olší/Olzou, jehož historické centrum zůstalo po polské straně. Z vyhlídkové věže na kopci u piastovské rotundy pohledem spojíme polskou i českou část a nadechneme se také typické vůně z místního pivovaru.

 

Częstochowa: spojuje se jménem národního symbolu - Jasnej Góry s obrazem „královny“ Polska Matki Boskiej Częstochowskiej. Poutní místo zachovává náležitou krajinnou strukturu - Třída Nejsvětější Panny Marie (Aleja Najświętszej Maryi Panny) lemovaná stromy směřuje oči poutníka vzhůru k typické bílé věži, která ční do výšky více než sto metrů. Odehrávají se tu bohoslužby pod širým nebem i v jednotlivých svatyních, poutníci i světští návštěvníci se mohou ubytovat v kempu nebo „Domie Pielgrzyma.“

 

Kraków: opsat celý Krakov na malém prostoru snad nejde, stejně jako ho obsáhnout napoprvé - je nejlépe se vracet. Přijet jednou jako turista a obejít všechny památky (Wawel, náměstí a Sukiennice, židovské město…), podruhé si je skutečně prohlédnout, potřetí vychutnávat jen atmosféru po parcích a hospůdkách a počtvrté už se možná cítit jako doma…

 

Rzeszów: historické centrum nezapře svou středověkou minulost, pod náměstím se nachází přístupné sklepy z 15.-17. století. Nad nimi pak staré měšťanské domy a neuvěřitelná koncentrace zahrádek, často jen s několika stolky a pípou, nechybí samozřejmě dávkovače „soku“, tedy (nejčastěji) malinové šťávy, kterou si Poláci rádi přidávají do piva a to pak pijí brčkem. Kdo nevyzkoušel, ať nesoudí!

 

Lublin: kdysi městečko se silnou židovskou menšinou, ale také sídlo gestapa nebo katolické univerzity (Katolicki Uniwersytet Lubelski - KUL). Má i jiné protiklady – projdete výstavou barokního umění za zvuků duchovní hudby na vyhlídkovou věž, kde uvidíte paneláky, obklopující historické centrum. Ulice vedoucí od nádraží nám evokuje bránu na Východ s nízkými domy a babičkami prodávající „vše“, centrum nás okouzlí svou malebností i památkami. Za „Skořicovými krámy“ Bruna Schulze se nachází monstrózní novogotický hrad, opravený v 19. století na vězení, poté sídlo gestapa. Do roku 1942, kdy nacisti ghetto i jeho obyvatele zlikvidovali, shlížel na židovskou čtvrť. Město dýchá atmosférou, mezi vzorně opravenými domy se stále krčí i ty romanticky oprýskané, ulice spojené průchody se labyrinticky proplétají, aby nás nakonec zase vyvedly na náměstí.  

 

Olsztyn: dostáváme se blíže k Baltu a architektura odráží tuto skutečnost typickou „cihlovou gotikou”, kterou můžeme obdivovat od Rigy po Štětín. Město se nachází v oblasti Mazurských jezer a nedaleko centra se kolem jednoho z nich můžeme projít nebo se i vykoupat.

 

Tczew: nejen technickou zajímavostí jsou „historické mosty” (Historyczne Mosty Tczewskie), které v 19. století sloužily železniční i silniční dopravě. Byly dvakrát zničeny a znovu obnoveny. Po cestě z Olsztyna do Tczewu se vyplatí navštívit křižáckou pevnost Malbork.

 

Gdańsk: přístav a hanzovní město, které vždy mělo trochu výjimečné postavení, jablko sváru mezi Německem a Polskem v meziválečném období. I dnes se liší od jiných polských měst, i když už jen architektonicky. Domy se hrdě vypínají do výšky, osu starého-nového města tvoří ulice Dlouhá, ústící na bulvár podél řeky Motławy. Gdańsk měl podobný osud jako většina měst na Pobřeží – po 2. světové válce z něj zůstaly jen ruiny. Poláci historické jádro znovu obnovili (stejně jako ve Varšavě). Druhým slavným obdobím byla 80. léta a stávky v loděnici, vznik Solidarności a počátek konce komunismu.

 

Lębork: městečko, jehož hlavní ulice ze všeho nejvíc připomíná Divoký západ postavený z lega. Zbytky hradeb a krásné kostely – jak jinak než z červených cihel.

 

Słupsk: mlýn, staré brány, „Bašta čarodějnic”, Rybí trh, sídlo pomořanských knížat s výstavou lokálních zajímavostí, ale i největší sbírkou obrazů Witkacyho… ale určitě se nezapomeňte stavit na nejlepší mléčný koktejl u kostela sv. Jacka!

 

Stargard Szczeciński: další oběť válečného ničení, prakticky celé historické jádro zmizelo. Díky strategii obnovy si nezasvěcený turista nemusí skoro ničeho všimnout – opravené jsou vyhlídkové věže, kostely i bašty. Jen část starých obytných domů byla nahrazena novými. Za zmínku stojí především „renesanční“ radnice a Kościół Mariacki, s krásným vnitřním zdobením a výmalbou.

 

Szczecin: nevýhodou Štětína je rozdělení centra dvouproudou silnicí, která tak výrazně snižuje zážitek návštěvníka. Město se rozpadá do spíše nesourodých celků, které sice nabízejí zajímavé památky, ale pohyb mezi nimi už tak příjemný není. Netypický je zejména komplex budov (univerzity, muzea a divadla) nad Odrou s výhledem na přístav – můžeme se kochat z lavičky či restaurace (spíše dražší) v aleji nebo posedět na širokých schodech nad fontánou.

 

Wrocław: Vratislav mám spojenou zcela subjektivně s brzkým ránem - vždy jsem ji navštívila „při návratu.” Prázdné město kolem šesté hodiny, někdy nasvícené vycházejícím sluncem, jindy podmračené, ale pokaždé třešinka na dortu. (Zájemce o podrobnější a poetický popis města ráda odkazuji na text Míši Benešové – Vratislav.)   

 

Międzylesie: známé jako polský příhraniční „dvojník“ Lichkova. Ale i příjemné malé městečko, které stojí za prohlédnutí, pokud nehledáme jen turistické atrakce. Cesta k české hranici po zapomenuté silničce nám ukáže i trochu jiné Polsko, které leží necelý kilometr (ale také „přes řeku“ - Divokou Orlici) od nás.

 

Obrazový doprovod ve Fotogalerii.

11. 11. 2006

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 865155 návštěv, dnes zatím 323 (2 online).