NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Kdo se bojí východu?

7. května zahájila Evropská unie projekt spolupráce, tzv. Východní partnerství, které je součástí Evropské politiky sousedství. EU se snaží navázat hospodářské a kulturní kontakty se zeměmi, jež leží v blízkosti její hranice. Ve většině případů se jedná o dvoustranné dohody, v jejichž rámci se pak uskutečňují konkrétní akce. Vznikla tak například zóna volného obchodu s Ukrajinou, probíhají školení úředníků a policistů, řeší se problematika zdrojů energie, plynovodů, ropovodů nebo vízová povinnost. Existují v zásadě dvě skupiny zemí – východní, do níž patří Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina, a středomořská – Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Sýrie, Tunisko a Palestinská samospráva. Projekt Východního partnerství, u jehož zrodu stálo Polsko a Švédsko (Propozycja Polsko-Szwedzka: Partnerstwo Wschodnie) se zaměřuje na první z nich. Jedním z cílů je snaha o vytvořit stabilní prostředí nejen v rámci Evropské unie, ale i v jejím sousedství. Pro státy na hranici EU to ale znamená i možnost spolupráce s přirozenými partnery, které často odděluje neprostupná byrokratická bariéra různých předpisů a zákazů, jež stěžují komunikaci a kooperaci i na lokální úrovni. Zakládající schůzka, která proběhla v Praze, hlavním městě předsednické země, ukázala i slabiny celého plánu a především menší ochotu západních zemí řešit východní problematiku. Chyběli například čelní představitelé Francie a Velké Británie. Druhou „temnou“ stránkou je také otázka spolupráce s Běloruskem a autoritářským režimem prezidenta Lukašenka. Svojí „sféru vlivu“ si hlídá i Moskva – Východní partnerství totiž zahrnuje postsovětské republiky. Odstupující premiér Topolánek se snažil tyto obavy rozptýlit a prohlásil, že projekt není namířen proti žádné zemi. 

 

Východní partnerství je samozřejmě zaměřeno především na otázky bezpečnosti a energetiky, přesto je zajímavé i jako projekt kulturní. Jedním z jeho cílů je nakonec i šířit „společného hodnoty evropského společenství“. Otázkou zůstává, nakolik mohou být v rámci Evropské unie podobné představy jednotné. Pražský summit ukázal, že dělení na východ a západ stále představuje jeden z hlavních problémů. Na ochlazení vztahů mezi zeměmi středovýchodní Evropy a „starými členy“ se podílí také celosvětová krize. Nadšených investic do našeho regionu již řada zemí lituje. Proces rozšiřování unie je pozastaven a řada států se velmi opatrně staví i k různým formám spolupráce. Dvacet let po pádu komunismu vyprchalo nadšení a zbyly obavy. A bojí se především naši sousedé. Jak řekl Martin Pollack v rozhovoru pro list Gazeta Wyborcza: „Europa Wschodnia nie jest już sexy od wielu lat. (…) Jesteśmy rozdwojeni. Z jednej strony wierzymy święcie, że znamy Wschód, bo sami jesteśmy ze Wschodu, bo na Wschodzie działa się nasza historia. Z drugiej - boimy się. Jest w nas kompleks, bo wielu Austriaków pochodzi ze Wschodu, tam urodzili się ich dziadkowie. Chcemy o tym zapomnieć, odciąć korzenie. Myślimy, że jak to zrobimy, biedna rodzina ze Wschodu nie wprowadzi się do naszych dostatnich domów z ogródkiem.“ Rakouský spisovatel a laureát vratislavského ocenění Angelus se nebojí otevřeně hovořit a psát o komplexech obyvatel vlastní země a sklízí za to uznání nejen v Polsku. O cizích chybách se dozvídáme rádi. Horší je to s „břevnem v našem oku“. Východní partnerství je výzvou i pro nás – neměl by nám být lhostejný vývoj ve východních zemích, které se často potýkají se stejnými problémy, jaké jsme zažívali za totality i v 90. letech.

 

Východní partnerství v Praze nabídlo spolupráci i peníze

EU: Východní partnerství není namířeno proti nikomu

Partnerstwo Wschodnie coraz skromniejsze

Partnerstwo Wschodnie – sukces, który wymaga pracy

Paweł Smoleński: Europa Wschodnia już nie jest sexy (rozhovor s Martinem Pollackem)

 

-lk-

18. 05. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 924301 návštěv, dnes zatím 80 (3 online).