NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Okénkem literárních zajímavostí: několik výročí a Vratislav festivalová

3. dubna uplynulo přesně 160 let od smrti jednoho ze tří polských romantických „věštců“, Juliusze Słowackého. V září letošního roku nás navíc čeká ještě jedno kulaté výročí autora Balladyny – uplyne 200 let od jeho narození. Polský Sejm proto vyhlásil letošní rok rokem Juliusze Słowackého. Součástí oslav bude např. otevření výstavy „Słowacki – Beniowski“ ve varšavském Muzeu literatury (názvem odkazující na slavnou digresivní poému, kterou Słowacki sepsal na počátku 40. let 19. století), vydání monografie Jana Zielińského Słowacki. SzatAnioł (nakl. W.A.B), cyklus konferencí a seminářů nebo řada divadelních inscenací Słowackého dramatických děl. V Kremenci na Ukrajině, kde se Słowacki 4. září 1809 narodil a kde funguje od roku 2004 také Muzeum J. Słowackého, bude odhalen nový básníkův pomník.

 

V uplynulých dnech o sobě dal slyšet i další polský romantik, Adam Mickiewicz. Za 100 tisíc zlotých byl před týdnem vydražen dosud neznámý Mickiewiczův dopis sepsaný francouzsky mezi lety 1840 a 1844 (tedy v době, kdy Mickiewicz přednášel slovanské literatury na College de France v Paříži) a adresovaný básníkovu pařížskému příteli Julesi Micheletovi, jenž působil na stejné škole. Posuďte sami: Mam nadzieję szybko Cię zobaczyć, mój dostojny (godny) przyjacielu, i liczę na podjęcie moich wykładów w ten wtorek, ale lekarz zalecił mi pozostanie w domu jeszcze przez 10 dni. Będę miał dla Pana ciekawe wiadomości na temat ruchów stowarzyszeń religijnych, które zasługują na Pańską uwagę. Ja przygotowuję teraz materiały dla Pana. Pański oddany Adam Mickiewicz. (Zdroj: www.instytutksiazki.pl)

 

Rok 2009 přináší Polákům ještě další výročí – přesně před čtyřiceti lety, 25. července 1969, zemřel Witold Gombrowicz. U příležitosti tohoto data vznikají dvě nové instituce, které tvorbu autora připomenou. Ve Wsoli u Radomi bude v létě otevřeno gombrowiczovské muzeum. Výběr místa není zcela náhodný, mladý Witold Gombrowicz sem jezdíval na návštěvy ke svému staršímu bratru Jerzymu, jemuž budova muzea kdysi patřila. Expozice, jež vzniká za podpory autorovy manželky Rity Gombrowicz, bude rozdělena na část věnovanou Gombrowiczovu životu v Polsku před rokem 1939 (a tedy před návštěvou Argentiny, kde Gombrowicz po vypuknutí války zůstal) a na část – příznačně nazvanou Trans-Atlantyk – mapující autorův emigrační život a jeho následný návrat do Evropy. Druhým plánovaným projektem je Mezinárodní centrum umění a literatury Witolda Gombrowicze, jež vzniká v jihofrancouzském městečku Vence, kde Gombrowicz strávil pro změnu posledních pět let svého života a kde také poznal svou ženu Ritu. Práce ve Francii však probíhají značně pomaleji než v Polsku (na obou se pro zajímavost podílí Jolanta Pol, pracovnice Muzea literatury Adama Mickiewicze ve Varšavě) – zatímco otevření polského muzea se dočkáme již 22. srpna, otevření francouzského centra patrně předstihne i např. spuštění nového webového portálu Gombrowicz.net plánované na letošní listopad. Projekt specializovaného internetového portálu je financován polským ministerstvem kultury a Ritou Gombrowicz.

 

Jak nedávno informovala Polská tisková agentura, hledat odpovědi na otázku, proč nezískal Witold Gombrowicz Nobelovu cenu za literaturu, lze na různých místech. Pracovník poznaňského oddělení Ústavu národní paměti Rafał Sierchuła nalezl v archivech polské Státní bezpečnosti poznámku týkající se nejen problematiky sledování polského literárního prostředí 60. let ze strany oficiálních orgánů, ale právě i zmíněných debat o nominacích polských tvůrců na Nobelovu cenu. V květnu 1968 navštívil Polsko tehdejší generální tajemník švédské akademie věd. Jistý tajný spolupracovník Bezpečnosti zaznamenal rozhovor zmíněného tajemníka s Jarosławem Iwaszkiewiczem, jedním z tvůrců básnické skupiny Skamander, prozaikem a dlouholetým šéfredaktorem časopisu Twórczość, v té době předsedou Svazu polských spisovatelů. Iwaszkiewicz pak měl informovat své kolegy, že se ve Švédsku uvažuje o kandidatuře Gombrowicze nebo básníka Zbigniewa Herberta. Nalezený dokument naznačuje jisté Iwaszkiewiczovo rozčarování – vždyť oficiálními polskými kandidáty byli tehdy autor např. slavného románu Popel a démant Jerzy Andrzejewski, milovník a znalec antické kultury Jan Parandowski či právě Iwaszkiewicz. Herbert je podle autora archivního zápisu „velmi známý básník, ale duševně nemocný, melancholik, jenž se izoluje od okolí." Gombrowiczův bratr měl mít zase údajně kontakty s rumunskými fašisty…

 

Ve Vratislavi bude 17. dubna zahájen již 14. ročník literárního festivalu Port Wrocław. Po dvanácti letech se na program akcí vracejí i čeští básníci. Po loňském francouzském okénku se tentokrát hlavní organizátor festivalu (vratislavské Biuro Literackie) nechal inspirovat nedávno vydanou antologií české poezie Leszka Engelkinga Maść przeciw poezji (více zde) a pozval v Polsku oblíbené Jáchyma Topola a Michala Ajvaze. Po deseti letech se na Port Wrocław vrátí i duo Marta Podgórnik a Krzysztof Siwczyk (u nás známí z antologie Mrtvé body), tehdejší čerství debutanti, dnes stálice polské básnické scény. Dvacáté výročí zlomového roku 1989 zároveň vybízí k bilancování: plánovaná diskuse s názvem Barbarzyńcy czy nie? Dwadzieścia lat po „przełomie“ se ohlédne za generací, která vstoupila do literárního života Polska právě na počátku 90. let, a pokusí se naznačit odpověď na otázku, zda šlo i z pohledu dnes již téměř dvacetiletého odstupu skutečně o generaci novou, zajímavou, invenční, přinášející onu slibovanou – nebo „jen“ všeobecně očekávanou a toužebně vyhlíženou změnu. O poněkud ošidnější bilanci uplynulého literárního roku se pokusí panel nazvaný Dożynki 2008. Sympatické je letošní vylepšení internetové prezentace festivalu, leckteré zajímavé informace nejen o programu tak můžete najít na internetových stránkách www.biuroliterackie.pl.

 

-mb-

14. 04. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 982622 návštěv, dnes zatím 236 (6 online).