NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Střední Evropa sladí poctivě

Anna Słojewska z deníku Rzeczpospolita označila aktuální dění v Evropě uplynulých dní za „czeski film v Unii Europejskiej“. Kdo tuší význam notoricky známého polského obratu, nediví se. O chaos v evropských vodách jsme se však tentokrát podělili i se sousedy Poláky. Zatímco v Polsku (s vidinou vlastního předsednictví EU v roce 2011) se ironicky usmívají českému hašteření, které nedohlédne přes vlastní hraniční plot, v Česku se zase na oplátku s oblibou strefujeme do dua Tusk – Kaczyński, jež bylo nuceno přicestovat na pražský neformální summit EU a USA alespoň na oko pospolu. Situaci okořenila ještě přítomnost polského ministra zahraničí Radosława Sikorského, který svého času utekl z pozice ministra obrany druhému z bratrů Kaczyńských a přestoupil k Tuskovcům.

 

Sikorski chtěl kandidovat na nového šéfa NATO, když se však i Turci smířili s nechvalně proslulými dánskými karikaturami proroka Mohameda a podpořili nominaci dánského premiéra Rasmussena, spadl tím Čechům kámen ze srdce. Pustit se totiž do pře, zda podpořit „proti všem“ člověka, který sám již drahně dní tvrdí, že na žádný post oficiálně nekandiduje, by nám reputaci jistě nevylepšilo. A nic nevadí, že v poledne 29. března píše Rzeczpospolita „Češi podpoří Sikorského“ (neboť tak pravilo české ministerstvo zahraničí), a v osm hodin večer téhož dne „Češi se pohádali o Sikorského“ (opačný vítr totiž zadul z Pražského hradu). Bartosz Węglarczyk z Gazety Wyborczy se zase podobně obul do své vlastní politické reprezentace, se kterou momentálně v NATO („a brzy tomu tak bude rovněž v EU“) nikdo nepočítá (více zde). Donald Tusk s Lechem Kaczyńským se popichovali ještě „ve frontě“ na Obamu a žabomyší spory ohledně podané či nepodané, podpořené či nepodpořené kandidatury Radosława Sikorského jsou výmluvným obrázkem neschopnosti polské zahraniční politiky zkonsolidovat se alespoň ve chvíli, kdy se mění klíčoví hráči na americké politické scéně. „Za mimořádný skandál považuji prezidentova slova o tom, že by dával přednost hovořit s Barackem Obamou na summitu USA-EU v Praze o samotě, protože pak by si mohli říci ‚o mnoho více?,“ poznamenal v Gazetě Mirosław Czech. Polská vláda mu však na oplátku připomíná I. P. Pavlova – ve svých psech (rozuměj v polské společnosti) pěstuje jednotnou instinktivní reakci na jakýkoli prezidentův krok na zahraničním poli: „salvy smíchu a výmluvné ťukání si na čelo.“

 

Sikorského navíc nemá rád Barack Obama, protože Radosław Sikorski nemá dostatečně nerad Georga W. Bushe (jak v deníku Rzeczypospolita rozvažuje Marcin Szymaniak). Baracka Obamu však má rád skoro každý, soudě alespoň dle nadšených televizních záběrů z jeho víkendové pražské návštěvy. Václav Klaus sice v televizi Nova hrdě hlásal, že s americkým prezidentem strávil 16 hodin, což se téměř rovná času, který jsme s americkým prezidentem strávili spolu se sousedy, když nám neustále zastavoval dopravu pod okny a v noci nám do ložnic mířili odstřelovači odnaproti z Hiltonu – přímé srovnání se sice americky exaltovaným, ale stále přeci jen tak nějak lidsky příjemným prezidentem USA mu však body nepřidalo.

 

Jinou otázkou by bylo pátrání po kachně, kterou roztruboval (nejen!) český tisk. Ani Česká televize tentokrát nezůstala pozadu – při stém zopakování informace o údajně romantické večeři s výhledem na Prahu, kterou americký prezidentský pár v Praze v sobotu večer plánoval, sice reportérky zamáčkly slzu, ale soudného diváka polévalo horko. Část české společnosti si jistě libuje ve výkřicích typu „Obama přiletěl za Havlem, raději stráví večer s manželkou než s Klausem a Topolánkem“, kde však cestou vzala za své elementární novinářská soudnost?

 

Abychom však nezůstali jen u nejokatějšího dění. Český rozhlas si například záslužně povšiml debaty o proměnách polské a české církve od roku 1989 do současnosti, která se odehrála v Polském institutu minulou středu:

 

Podle statistik EU je Polsko zemí s nejvyšší religiozitou a také zemí s nejmenší korupcí. To ale samozřejmě neznamená, že by se křesťanské hodnoty výrazně projevovaly v celé společnosti.

Tomasz Dostatni: "Myslím, že to je vůbec otázka, jestli někdo je katolík, křesťan, jakým způsobem a v jaké velikosti přijímá vůbec osobně poslání evangelia, desatero přikázání a tak dále. To není tak jednoduché."

Když přišla řeč na to, co se podařilo a nepodařilo za 20 let svobody, Adam Boniecki viděl jako velký problém, že se Poláci nevyrovnali s komunistickou minulostí a kolaborací.

(Více zde.)

 

Samotné posluchače přítomné v sále Polského institutu zaujala např. otázka lustrací-nelustrací v řadách (nejen) polské církve, ožehavosti tohoto problému, nebo možných příčin neschopnosti církve české dohořit se ve svém skromném počtu sama se sebou. Terezie Bečková uzavřela svou krátkou reportáž slovy: „Debata na půdě Polského institutu přinesla zajímavé pohledy na 20 let svobodného života církví ve dvou postkomunistických zemích a také otevřela spoustu otázek. Doufejme jen, že nebude poslední a že tento rok přinese ještě další podnětné reflexe.“ Přemítám, jak často se česká média k podobným podnětným reflexím vracejí… 

 

Praha se stala 19. nejoblíbenějším městem evropských podnikatelů. V žebříčku ECER (European Cities Entrepreneurship Ranking) jsme podle Hospodářských novin skončili zhruba v polovině 37 vybraných měst – Varšava nás předběhla na místě desátém. Že nás předhonilo hned několik měst severských, není žádným překvapením. Za sebou jsme naopak nechali Paříž, Řím, Athény, Neapol (v jejím případě se, pravda, není co divit). Závěr? „Výzkum tak naznačil zajímavý fakt – podnikatelé se zdají být s podmínkami a prostředím více spokojenější, čím víc hodnocené město leží na sever. Naopak jih Evropy jako by byznysu přál o něco méně.“

 

Michala Benešová

06. 04. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 881330 návštěv, dnes zatím 238 (1 online).