NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Drsné i vábivé zvuky saxofonu

Marcin Kowalczyk: Tyrmand karnawałowy

(Universitas, Kraków 2008)

Leopold Tyrmand patří stále k méně známým polským autorům, nejen v českém prostředí, kde především chybí překlad jeho vrcholného díla Dziennik 1954, ale i v Polsku. Může za to určitě i fakt, že balancuje na hranici mezi „vysokou“ a „nízkou“ kulturou i značná nevyrovnanost jeho textů. Na jedné straně stojí ironická hra s každodenností socialistického realizmu v jeho Deníku, román „mýtu Varšavy“ Zły nebo zábavný Filip, na straně druhé pak nacházíme průměrné sbírky povídek nebo až pamfletické texty. Možná i tato dvojznačnost vedla Marcina Kowalczyka k pokusu vyložit Tyrmandovo literární dílo skrze bachtinovskou karnevalovost. Přístup člověka-legendy, kterým opravdu ve své době Tyrmand pro řadu lidí byl, k realitě socialistického Polska byl opravdu, spíše než heroický, karnevalový. Bojoval proti šedivé PLR pomocí barvených ponožek a s maskou Dona Juana. Vrcholem jeho stylizace je pak Dziennik 1954, kde vytváří dalšího Tyrmanda, hrdinu a neohroženého bojovníka. Můžeme souhlasit i s tím, že Zły je svéráznou karnevalizací, převrácením budovatelského románu. Místo úderníka v něm ulicemi Varšavy běhá tajemný Zorro, vypravěč nesoustředí svou pozornost na centrum hlavního města, ale jeho periferie, prostředí šmeliny a drobného zločinu.

 

Od poloviny 60. let, po emigraci Tyrmanda nejdříve do Francie a později do USA, byl jako autor tabu, nesmělo se o něm psát. Jeho Deník vyšel, ovšem ve verzi autorem upravené, až v roce 1980 v Londýně. Přesto se do Polska dostal a patřil mezi texty, které se předávaly z ruky do ruky. Na první monografie si ale musel kontroverzní autor počkat až do 90. let: jeho životu v USA se věnují Katarzyna Sernicka a Maciej Gawe?cki v knize Amerykan?ski brzeg Leopolda Tyrmanda (1993), spojení Tyrmanda a „nízké“ kultury se věnoval Ryszard Przybylski v publikaci O tym, jak Leopold Tyrmand wałęsał się w świecie kultury popularnej. (1998). Na začátku druhého milénia vyšly další zajímavé studie – feministicky pojatá Opowieść i milczenie. O prozie Leopolda Tyrmanda Ingy Iwasiów (2000) a Świat według Tyrmanda. Przewodnik po utworach fabularnych Jolanty Pasterské (2000).

 

Josef Škvorecký: Przypadki inżyniera ludzkich dusz

(Pogranicze, Sejny 2009)

Přel. Andrzej S. Jagodziński

 

O to, že náš můstek k dnešní druhé knize nebude jen oslí, se zasloužil Aleksander Kaczorowski, který si povšiml, že Josef Škvorecký by se snad dal přirovnat k Leopoldu Tyrmandovi. Emigrace, jazz, nadšení pro angloamerickou literaturu a kulturu, úspěšnost románů, zalíbení v populární kultuře a slabost pro detektivku drsné školy – to všechno oba autory spojuje. Není to však z velké části charakteristika jedné generace? Styl vyprávění se totiž u Škvoreckého a Tyrmanda liší, sebeironie prvního není totožná se sarkasmem druhého, obráceným hlavně navenek. Tyrmand socialismus spíše mytizoval, zatímco Škvorecký demaskoval – a nejen komunistickou každodennost, ale i univerzálnější představy o hrdinství a „češství“. Polští recenzenti opět využívají především paralel s autory známějšími za naší severní hranicí – Kunderou, Hrabalem, Haškem, Maciej Robert si dokonce vzpomněl i na Otu Pavla. Se zajímavějším přirovnáním přišel Mirosław Spychalski, kterého kromě ironie nebo obrazu českých dějin a totality zaujala v Příběhu inženýra lidských duší i vypravěčská strategie „Szkworeckiego“. Využití proudu vědomí a střídání narativních postupů ho vedlo až k hledání souvislostí s Joycem a jeho Odysseem. I „Lektora“ v Tygodniku Powszechném zaujala vyprávěcí mozaika, pastiš stylů a cizí řeči. Právě text sám, mistrně napsaný a především skvěle přeložený Andrzejem S. Jagodzińským, by mohl být pro polské čtenáře zajímavější, než už trochu vyčpělé pátrání po autobiografických a historických paralelách a předobrazech.
 

Powieść totalna, Maciej Robert, Życie Warszawy

Przypadki Szkworeckiego, Aleksander Kaczorowski, Redakcja.pl

Wreszcie po polsku, Mirosław Spychalski, Redakcja.pl

Nowy Škvorecký - czeski „Ulisses“, Mirosław Spychalski, Dziennik

Najlepsza powieść czeskiego mistrza po polsku, Bartosz Marzec, Rzeczpospolita

Co robi Czech na wygnaniu, Janusz Anderman, Gazeta Wyborcza

 

Recenze i s původními odkazy na zdroje najdete v databázi vydavatelství a nadace Pogranicze.  

 

 

Lucie Kněžourková

23. 03. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 924372 návštěv, dnes zatím 151 (3 online).