NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Slavit či neslavit?

Přestože se u nás mluví o osudových osmičkách, letošní devítky slibují další žně vzpomínek na historická výročí: začátek 2. světové války v roce 1939 nebo pád komunistických režimů ve střední Evropě v roce 1989. Česká (či československá) společnost si letos připomíná smrt Jana Palacha, výzvu problematickou a bolestivou, jejíž hlubších reflexí se v tisku objevilo jen málo. V minulých týdnech ale žila média jiným výročím – 12. března 2009 to bylo deset let, co Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem vstoupila do NATO, organizace, jež byla (hle, další výročí!) založena přesně před šedesáti lety. Oslavy se nevyhnuly Praze ani Varšavě, u nás se jich účastnil i generální tajemník Aliance Jaap de Hoop Scheffer. Podpis tehdejších ministrů zahraničí Jana Kavana a Bronisława Geremka a jeho důsledky hodnotili státníci i novináři. Na obou stranách hranice konstatovali, že Severoatlantická aliance se mezi občany těší větší podpoře, než v roce 1999. Dziennik zavzpomínal na propagandistické akce komunistické vlády – plakáty a alegorické výjevy, které NATO spojovaly s nehoršími zločinci a stavěly ho do role největšího nepřítele míru. V Polsku i České republice zazněla i pochvalná slova k našim vojenským misím, zejména té v Afghánistánu, ačkoli naše váhavá a nejistá zahraniční politika by si spíše zasloužila kritiku. Polský prezident Lech Kaczyński také podpořil další rozšiřování na východ, přijetí sousední Ukrajiny nebo sporné Gruzie. V souvislosti s krizí se však objevují i kritické hlasy, portál Aktuálně.cz přinesl například přehled opatření, jež zavádí v souvislosti různé evropské země. Dozvěděli jsme se, že se i v Polsku se bojí nezaměstnanosti, že premiér Donald Tusk se rozhodl udržet plánovaný rozpočtový deficit a vyhlásil výrazné škrty ve státním rozpočtu nebo že se z některých zahraničních misí vrátí polští vojáci zpátky domů. V Afghánistánu ale jednotky zůstanou. Zatímco u nás se snažíme zahraničních pracovníků z východu a asijských zemí co nejrychleji zbavit a vláda jim nabízí letenky domů, Polsko se ještě nedávno snažilo jejich příchod usnadnit. Dnes, kdy se část polské „pracovní emigrace“ vrací zpátky, zejména z Velké Británie, kterou krize výrazně postihla, se už o levné pracovní síle přestává mluvit.

 

V „devítkovém“ roce si u našich severních sousedů také připomínají stavbu Nowé Huty, čtvrti, která v roce 1949 vyrostla u Krakova a na jejíž stavbu přijížděli dobrovolníci z celého komunistického Polska. Projekt, prezentovaný vládou jako „ráj na zemi“, ale naopak ukázal na všechny negativní stránky komunistického režimu, neschopnost zorganizovat pracovníky, důraz na překračování normy místo kvalitní práce, ale i špínu a špatné hygienické podmínky nebo zločinnost. Obraz nepřikrášlené Nowé Huty v roce 1955 přinesl ve své reportáži Ryszard Kapuściński. Před současnými reportéry stojí výzva dnešního obrazu Nowé Huty: u příležitosti výročí byla vyhlášena soutěž na reportáž o stavu „komunistického ráje“ po dvaceti letech demokracie. Město Krakov ale k šedesáté narozeniny novohuťské čtvrti nevnímá jako důvod ke vzpomínkám, je to pro něj pouze relikt starých časů, památka na Stalina. Důležitější (a také méně konfliktní) jsou oslavy vítězství Sobieského nad Turky nebo nad křižáky u Grunwaldu. Kvůli nedostatku peněz si tak o širší reflexi například komunistické výstavby nebo současného života v Nowé Huti mohou její obyvatelé jen nechat zdát. Otevřela se alespoň výstava pamětníků „Moja Nowa Huta 1949-2009“, bude – jako každoročně – filmový maratón, nebo divadelní festival. Bartosz Szydłowski, ředitel novohuťského divadla Teatr Łaźnia Nowa, na nízký rozpočet pro oslavy svůj názor: „Huta po raz kolejny pada ofiarą polityki. A ta rocznica powinna być wydarzeniem nie antagonizującym, tylko uspokajającym. Był przecież uniwersalny klucz, który pozwoliłby pogodzić różne podejścia do 60-lecia - mogliśmy zaprosić mieszkańców Krakowa i gości do poważnej rozmowy o ludziach uwikłanych w sytuację historyczną. W Nowej Hucie ofiar różnych systemów - od komunistycznego po liberalną gospodarkę - jest wiele. Zamiast pogłębionej rozmowy mamy zderzenie plakatowych wizji historii tego miejsca.“

 

idnes.cz: Deset let v NATO: V Praze zní slova chvály i přemítání, kudy dál

Aktuálně.cz: Oslavy dvaceti let svobody východu Evropy hořknou

Gazeta Wyborcza: Dziesięć lat w NATO

Rzeczpospolita: Klich: to najważniejsza data w historii Polski

Dziennik:Zobacz, jak straszono nas NATO

Onet: Siło robocza, przybywaj

Gazeta Wyborcza: Konkurs im. Ryszarda Kapuścińskiego na reportaż o Nowej Hucie

Gazeta Wyborcza: Kameralny jubileusz Nowej Huty

 

-lk-

16. 03. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 949557 návštěv, dnes zatím 207 (5 online).