NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Padesátiletý Znak

Devítkové výročí nemusí být jen připomínkou velkých dějinných událostí. Své padesáté narozeniny v tomto roce slaví i polské nakladatelství Znak. Založili jej v roce 1959 lidé seskupení kolem Tygodniku Powszechného a měsíčníku Znak – na nápad přispělo dokonce kolem devíti set věrných čtenářů Tygodniku. I díky jejich finanční pomoci mohlo vzniknout nakladatelství, které se dodnes specializuje na vydávání publikací s náboženskou tematikou, ale zdaleka nejen to. Vždyť v řadách autorů pravidelně publikujících ve Znaku najdeme kromě Karola Wojtyły či Józefa Tischnera také Ryszarda Kapuścińského, Wiesława Myśliwského, Pawła Huelleho nebo Normana Daviese. V 80. letech se tu k polským čtenářům pozvolna dostával Józef Czapski, dnes tu debutuje řada mladých nadějných autorů, např. i u nás známý Mikołaj Łoziński… V nabídce Znaku najdeme nejen význačná filosofická či teologická díla a literaturu faktu, ale také dlouhou řadu beletrie, jak pro dospělé, tak pro děti (u těch se Znak proslavil především sérií příběhů o Mikulášovi z pera Francouzů René Goscinnyho a Jeana-Jacquesa Sempé). Postavě Mikuláše je letos ostatně stejně let jako Znaku, oslavy padesátin nakladatelství se tak ponesou mj. i ve znamení této literární postavičky – podobně jako připomenou sedmdesátiny jiného svého kmenového autora, Normana Daviese. Právě Davies by měl být vedle Leszka Kołakowského, Ryszarda Krynického, Adama Zagajewského nebo Julie Hartwig hlavním hostem oficiálních oslav, které proběhnou ve dnech 7.–9. května letošního roku. Znak při té příležitosti uspořádá cyklus setkání a debat, chystá i řadu zajímavých knižních titulů.

 

Připomeňme v této souvislosti několik z nových titulů, které Znak na začátku roku nabízí: přesně po třiceti letech od premiéry znovu vydává slavný soubor textů Stanisława Barańczaka Etyka i poetyka. Jde o kompletní edici esejí, která byla dlouho známa jen z pařížského vydání v Kultuře a z přetisku „druhého oběhu“. Barańczak v ní kriticky interpretuje a komentuje texty předních soudobých evropských intelektuálů, mj. Josipa Brodského, Czesława Miłosze či Zbigniewa Herberta, píše o roli literatury v moderní společnosti i o reflexi zla ztělesněného nejen režimem Polské lidové republiky. Znovu také vychází klasika novináře a spisovatele Kazimierze Moczarského Rozmowy z katem. Autor, bojující v řadách Zemské armády a v roce 1945 zatčený, v ní vzpomíná na nucené soužití v jedné cele s Jürgenem Stroopem, generálem SS, který velel likvidaci varšavského ghetta. Hovory se Stroopem i vlastní úvahy zaznamenal v knize, kterou sepsal až po svém propuštění v roce 1956 a která již dvakrát (byť jednou s cenzurním zásahem) vyšla i česky. Předmluvu k novému polskému vydání napsal již zmíněný a v Polsku oblíbený Norman Davies. Z premiér zmiňme novou útlou sbírku básnířky Wisławy Szymborské nazvanou Tutaj. Vypráví o putování prostorem i časem, o Elle Fitzgerald i Juliuszi Słowackém, o rozvodech i teroristech. Právě oficiální představení devatenácti nových básní Szymborské v lednu rok oslav Znaku zahájilo. Ukázku ze sbírky si můžete přečíst na internetových stránkách Znaku, krátké video ze setkání je k nahlédnutí tamtéž.

 

Z historie Znaku

 

Napsali jsme:

Virtuální Znak

Moczarski: Rozhovory s katem

 

Michala Benešová

25. 02. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 981056 návštěv, dnes zatím 442 (1 online).