NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Po hlavě do kráteru, až na dno sopky

Český rozhlas 3 – Vltava připravil na nedělní večer setkání s tvorbou Edwarda Stachury, polského básníka, prozaika a písničkáře. Pásmo Po hlavě do kráteru, až na dno sopky z cyklu Schůzky s literaturou připravila Magda Wdowyczynová, režie se ujal Aleš Vrzák. Vybrané texty přeložila Helena Stachová, Erich Sojka a Irena Krasnická. Nedělní literární program se snaží představovat zajímavé a českému publiku možná méně známé autory, z těch polských se loni v hodinové pořadu na Vltavě objevili Skamandrité (Opilá noc aneb Skamandriti v Čechách. O neznámých kapitolách česko-polských literárních vztahů ve 20. století, které mají svůj prolog v roce 1928).

 

Jerzy Edward Stachura (1937-1979) se narodil ve Francii polským rodičům a dvojjazyčnost i touha po svobodě určovala život svérázného polského spisovatele až do jeho tragického konce. Bouřil se, bojoval s přísným otcem, vášnivě rád hrál karty, ale také šachy, psal od svých sedmnácti let, debutoval ve dvaceti, cestoval po celém světě. Spal na nádražích, po parcích a jednou prý na hrobě Czechowicze. Neměl co jíst, se zatnutými zuby vystudoval romanistiku a rád skákal z jedoucího vlaku. Železnice pro něj byla osudová: nocoval na kolejích, cestoval vlakem, jízdní řády pro něj znamenaly víc než jen čísla, symbolika vlaků se objevuje i v jeho díle. Pravděpodobně chtěl spáchat sebevraždu skokem pod rozjetou lokomotivu, ale vyvázl jen se zraněním. Po pobytu v ústavu se ve svém bytě předávkoval prášky na uklidnění. Prokletý básník, kterého vzývala generace polských hippies, samorost, ke konci života mystik, jenž rozdal všechno, co měl a svůj byt otevřel pro každého, kdo chtěl vstoupit. Stachura se stal legendou a jeho tvorba se často vykládá jen s pomocí životopisného klíče. Obraznost básníka má ale zajímavější polohy, například svébytný boj s polštinou, osvojovanou, ale cizí, prostoupenou francouzskými vlivy, neučesanou, téměř neumělou. Jeho próza se blíží poezii, objevují se v ní lyrické obrazy, opakování, je potlačena dějovost. Pro Stachuru je tvorba hledáním autentického výrazu, poetické formy, která by život nekopírovala, ale vyjadřovala v jeho plnosti. Snažil se poezii učinit částí každodennosti, fyzickým aktem, sám své texty zhudebňoval, často je recitoval. Jestli jeho texty ožijí na vlnách Vltavy, se můžete přesvědčit sami už tuto neděli.  

 


Wędrówką jedną życie jest człowieka

Wędrówką jedną życie jest człowieka;
Idzie wciąż,
Dalej wciąż,
Dokąd? Skąd?
Dokąd! Skąd!
Dokąd! Skąd!

Jak zjawa senna życie jest człowieka;
Zjawia się,
Dotknąć chcesz,
Lecz ucieka?
Lecz ucieka !
Lecz ucieka !

To nic! To nic! To nic!
Dopóki sił
Jednak iść! Przecież iść!
Będę iść!

To nic! To nic! To nic!
Dopóki sił,
Będę szedł! Będę biegł!
Nie dam się!

Wędrówką jedną życie jest człowieka;
Idzie tam,
Idzie tu,
Brak mu tchu ?
Brak mu tchu !
Brak mu tchu !

Jak chmura zwiewna życie jest człowieka!
Płynie wzwyż,
Płynie w niż!
Śmierć go czeka?
Śmierć go czeka !
Śmierc go czeka !

To nic! To nic! To nic!
Dopóki sił
Jednak iść! Przecież iść!
Będę iść!

To nic! To nic! To nic!
Dopóki sił,
Będę szedł! Będę biegł!
Nie dam się!

To nic! To nic! To nic!
Dopóki sił
Jednak iść! Przecież iść!
Będę iść!

 

 

Po hlavě do kráteru, až na dno sopky

1. března 2009, 20.00

Český rozhlas 3 - Vltava  

 

Zdroj: Polský institut, ČRo 3 – Vltava

 

-lk-

25. 02. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 863893 návštěv, dnes zatím 323 (2 online).