NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Karamazovi v Polsku

Téměř rok po premiéře v České republice se v polských kinech objevil koprodukční česko-polský snímek Petra Zelenky Karamazovi. Film, který u nás pravděpodobně zůstane nedoceněn, by u našich sousedů mohl uspět. České filmy mají v Polsku dobré jméno a Zelenka je známý i jako divadelní režisér. Oblíbený je také Ivan Trojan, především díky Samotářům. Polští diváci se neleknou ani adaptace náročné klasiky, i když například Andrzej Wajda k Dostojevskému ve svých Běsech přistupoval o poznání tradičněji než Zelenka.

 

Recenze filmu a rozhovory s českým režisérem se objevily v mnoha denících a samozřejmě i na různých internetových portálech. Na co se polští kritici zaměřují? V běžných recenzích se pravidelně opakují především tři témata: víra, polské reálie a nezvykle vážná poloha filmu. Poláci od nás v poslední domě očekávají (a dostávají) především komedie. Zelenkův film se sice nebojí grotesky a komických, odlehčujících scén, ale s urputností opakuje především otázky po hodnotě lidského života, ceně utrpení, ale také možnostech umění na ně reagovat a odpovídat. Křehká taneční scéna v industriálním prostředí vypovídá o zranitelnosti a pomíjivosti krásy. Divadelní představení otcovraždy se ve filmu prolíná se „skutečným“ příběhem smrti dítěte. Umění hledá svou funkci, smysl, obhajuje se a hledá tváří v tvář nepochopitelnému a nespravedlivému neštěstí. Škoda, že český film, který po dlouhé době promluvil univerzálním jazykem o lidských hodnotách nebude naší republiku, ale spíše Střední Evropu, reprezentovat na Oskarech.

 

Petr Zelenka si v jednom rozhovoru postěžoval, že adaptace ruské klasiky nemůže u českých diváků uspět, protože jsou příliš zahleděni do sebe, do svých vlastních problémů. Existenciální drama opravdu (a bohužel) do kin mnoho lidí nenalákalo. Český režisér také mnohokrát vyprávěl o své počáteční nedůvěře k Polákům, postupně obrušované zájmem o jeho dílo. Vykročit za úzké národní hranice by neškodilo i některým polským recenzentům. Jacek Cieślak se zamýšlel v článku Mercedes Dostojewskiego rozpadł się na polskich drogach (Rzeczpospolita) především nad tím, jestli se polský divák nebude cítit uražený filmovým obrazem Polska, a co si o Polsku pomyslí v zahraničí. Ve filmu ho zaujaly nepříliš vábné ulice Krakova s „Kefírkem“, postava polského důstojníka, nevěrného a bojácného milence Grušenky, nefungující sprchy v polské továrně nebo scéna s obrázkem papeže. Všechny tyto motivy ale patří do lehčí a prvoplánové vrstvy filmu. Slouží, jak sám Zelenka řekl, k uvolnění napětí. Mnohem zajímavější a důležitější je například hudba Jana Kaczmarka nebo výborný Andrzej Masztalerz. Lech Kurpiewski z portálu Newspeak.pl správně konstatuje, že polské reálie sice netvoří významovou kostru příběhu, ale nejsou nefunkční – metafora zaprášených symbolů Solidarity v továrně zahraničního vlastníka o postkomunistickém Polsku leccos vypovídá.

 

Přední filmový kritik Jerzy Płażewski, který Karamazovy ocenil na filmovém festivalu v Karlových Varech nejvyšší známkou, nebo kritička Kinoskopu Zosia Ścisłowska se ale věnují univerzálnějším tématům a problémům, které Zelenka ve svém díle otevřel. Oceňují jeho umění skloubit literární předlohu s divadelním představením a vyprávět celý příběh filmovým jazykem. Karamazovi se s téměř nemožným úkolem vypořádali se záviděníhodnou lehkostí. Opravdu: není důležité hledat „typicky“ české nebo polské rysy, ale vidět v koprodukci inspirující spolupráci nadaných lidí, schopných mluvit stejným jazykem.

 

Jacek Cieślak: Mercedes Dostojewskiego rozpadł się na polskich drogach

Zelenka: Nie ufamy sobie z widzem. Krzysztof Kwiatkowski 

Spoważniałem - rozmowa z Petrem Zelenką. Jerzy Armata, Małgorzata I. Niemczyńska

Lech Kurpiewski: „Bracia Karamazow” - nadzwyczajne szaleństwo

Janusz Wróblewski: Bracia Karamazow

Paweł T. Felis: Dostojewski w Nowej Hucie

Anna Taszycka: „Bracia Karamazow“ Petra Zelenki: pomiędzy sztuką a rzeczywistością

Patronaty Trójki: Bracia Karamazow

Wojciech Kałużyński: „Bracia Karamazow” - prawda sztuki i życia

Zosia Ścisłowska: Katharsis po czesku

 

-lk-

17. 02. 2009

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 909807 návštěv, dnes zatím 115 (1 online).