NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Jaruzelski po dvacáté sedmé

V uplynulých dnech si Polsko připomnělo 27. výročí vyhlášení výjimečného stavu v noci z 12. na 13. prosince roku 1981. Z událostí propíraných tamějšími médii je tato jistě nejvděčnější (zase se může leckterý z pravicových publicistů opřít do Michnika, zase může Michnik vytáhnout z rukávu jednu z četných variací své, za léta pečlivě secvičené „obrany“, zase mohou někteří vytáhnout ze skříně kostlivce jménem Jaruzelski...). Letošní polské výročí sice není sympaticky kulaté jako české osmičky, přesto přineslo drobnou inovaci každoročních sporů Jaruzelski pragmaticky rozumný zachránce vs Jaruzelski padouch podrážející nohy vlastnímu lidu.

 

CIA zveřejnila část dokumentů a zpráv, které v roce 1981 předávala na západ jedna z nejkontroverznějších postav prosincových polských událostí, plukovník Ryszard Kukliński. Kukliński, dlouholetý vysoce postavený důstojník polské armády, navázal s americkou tajnou službou kontakty na počátku 70. let a od roku 1971 po dalších deset let poslal na západ přes 40 tisíc stran interních informací o Polsku, Sovětském svazu i dalších státech Varšavské smlouvy. Těsně před vyhlášením výjimečného stavu byl kvůli riziku prozrazení spolu s rodinou vyvezen z Polska do USA. Kuklińského zprávy o tajných přípravách vyhlášení výjimečného stavu putovaly přímo do rukou čelních expertů administrativy tehdejšího amerického prezidenta Reagana. Ukázky z nich nyní otiskla např. Gazeta Wyborcza. Zajímavý je bezesporu Kuklińského portrét generála Jaruzelského, psaný již ve Spojených státech – zvláštní směsice respektu k jeho schopnostem, pracovitosti a inteligenci a frustrujícího přesvědčení, že dotyčný je slaboch plně loajální k Sovětskému svazu a jeho vůdcům. Zprávy Kuklińského se zdají potvrzovat tezi, kterou zastává např. Richard Pipes, jenž měl v roce 1981 v americké Radě národní bezpečnosti na starosti evropské záležitosti, a sice že Sovětský svaz zvažoval intervenci do Polska a byl jí reálně schopen o rok dříve, nejpozději do jara 1981, nikoli na sklonku podzimu téhož roku. Avšak historici, které např. Gazeta Wyborcza k tématu zpovídala, se až půvabně brání pokusu alespoň zčásti nově formulovat odpověď na otázku, jaká byla role Jaruzelského a jaké jeho povědomí o aktuální situaci v sovětských vojenských a politických kruzích.

 

Kuklińského materiál je jistě zajímavý především pro historiky, v Polsku však jemně rozdmýchal už beztak konfliktní atmosféru provázející vyslovení jména Jaruzelski. Ostatně podle jednoho z nejnovějších průzkumu veřejného mínění (více zde) 44 % Poláků soudí, že prosincové rozhodnutí generála Jaruzelského bylo podložené a opodstatněné (a většina z nich se domnívá, že bylo dáno reálnou hrozbou sovětské intervence). Že neustálé omílání milníků národní historie nejen v polských školách nese alespoň v základních encyklopedických znalostech své ovoce, svědčí fakt, že podle průzkumu dokázalo 46 % dotazovaných Poláků správně zodpovědět otázku, kterého dne a roku byl vlastně výjimečný stav vyhlášen. Zkuste se u nás zeptat, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda nebo kdo to byl Jan Palach...

 

Do polských úvah nad výročím výjimečného stavu jsem se nakonec vmísili i my. Wojciech Czuchnowski v Gazetě ironicky okomentoval debatu pod názvem „Vaše zima – naše Polsko“, kterou v předvečer výročí zaštiťovaly Ústav národní paměti, Polská tisková agentura a televize TVP. Antoni Macierewicz (poslanec za Právo a spravedlnost) a Stanisław Michalkiewicz ("konzervativně-liberální" publicista spojený krom jiného i s Radiem Maryja) v ní diskutovali o době výjimečného stavu, posléze Kulatého stolu a následné proměně režimu v Polsku. Běžná výroční nuda... Originálním podnětem k přemýšlení, zda se věci přeci jen nemají poněkud jinak, však bylo Michalkiewiczovo varování před Evropskou unií, novodobým dědicem role Sovětského svazu, tedy role pravého viníka výjimečného stavu, v němž je Michalkiewicz podle svých slov nucen žít dodnes. Jen hrozba se přesunula z východu na západ. Důkazem budiž nedávná netaktní návštěva europoslanců na Pražském hradě. „To, co nás čeká, ukázala delegace fašistů z Evropského paramentu na Hradčanech. Tento rozhovor připomínal rozhovor Hitlera z českým prezidentem Háchou v roce 1939, aby Hácha souhlasil s připojením Čech k Říši. Cílem bylo přesvědčit Klause, aby podepsal lisabonskou smlouvu, tedy anšlus...“ (zacitujme dle Czuchnowského). Mnohá polská média dala v mnohem umírněnější podobě uražené pýše české hlavy státu zapravdu. Tak alespoň že do Varšavy přijela osobně Kateřina Neumannová, aby pozvala polské fanoušky na liberecké mistrovství světa v klasickém lyžování v příštím roce. Přejme si spolu s ní, aby nasněžilo. Rozbagrované hory jsou horší zvěstí než rozbagrované ego politiků...

 

Ukázky z odtajněných dokumentů plk. Kuklińského

Ryszard Kukliński: Fragmenty portrétu W. Jaruzelského

Rozhovor s prof. Andrzejem Friszkem

Wojciech Czuchnowski: Jak Michnik z Geremkiem przejęli "Solidarność" (Gazeta Wyborcza, 15. prosince 2008)

 

-mb-

15. 12. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 880965 návštěv, dnes zatím 123 (2 online).