NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Co nového o filmu?

Literatura i film w kulturze polskiej dwudziestolecia międzywojennego

Wojciech Otto

Poznańskie towarzystwo przyjaciół nauk, 2007

 

Doktorská práce Wojciecha Otto není knihou věnovanou adaptaci, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jedná se o dílo sledující vzájemné ovlivňování literatury a filmu v meziválečném období. Celá problematika je představena na širokém kulturním a historickém pozadí.

 

Otto nám ukazuje jak se film učil od literatury vyprávět a jak se literatura měnila pod vlivem filmových mechanizmů – na příklad způsobu montáže/střihu nebo vytváření časoprostoru. Též se zmiňuje o nových žánrech vznikajících díky vzájemné inspiraci těchto dvou umění. Nemalá část knihy je věnována problému filmového povědomí tehdejších intelektuálních elit, ale také filmu jako společenskému fenoménu. Od Skamandritů přes avantgardu až po Zofii Nałkowskou nebo Stefana Żeromského – Otto nás seznamuje s desítkami spisovatelů, kteří jsou spojeni s filmovou tvorbou, ale i dalšími oblastmi, jako psaní recenzí filmů či formování filmové teorie. Sympatickým rysem knihy je také fakt, že o mnohokrát popsaných problémech se zmiňuje jen střídmě (např. adaptace románu Trędowata).

 

 

Publikace nakladatelství Słowo/obraz terytoria

 

Nakladatelství Słowo/obraz terytoria vydalo nedávno dvě nové publikace - Historia myśli filmowej a Podstawy wiedzy o filmie. Než se k nim dostaneme, chtěla bych připomenout ještě jednu starší ale o to zajímavější knihu.

 

 

Kino rzeczy znalezionych

Rafał Marszałek

Słowo/Obraz Terytoria, 2006

 

Autor této publikace se vrací do historie polské kinematografie a hledá tam stopy všedního, každodenního života Poláků. Ptá se mimo jiné: jak se jim bydlelo, jak mluvili, jak se oblékali? Přihlíží se každodenním problémům, ale i radostem, sleduje jak obyčejný člověk pracoval a jak odpočíval. Přemýšlí o slabostech, ale i silných stránkách skutečných lidí, které jsou navždy zachyceny v polských filmech a vracejí se k nám na filmových plátnech. A dokazuje nám tak, že film může být lepší kronikou než kniha.

 

„W tym kinie rzeczy znalezionych, jak nazwa wskazuje, brodziłem wśród rzeczy zapomnianych, porzuconych, a kiedyś dla kogoś ważnych. Starałem się je wydobyć z rumowiska , a potem odnaleźć ich znaczenie. Kultura materialna bywa pierwszorzędnym świadectwem. Tyle, że wbrew pozorom, nie wszystko tutaj znajduje się na wierzchu. Zwłaszcza wyprawa do okresu międzywojennego przekonała mnie o istnieniu niepisanych reguł i nienazwanych oczywistości. Dzisiaj konwencje obyczajowe – jeśli w ogóle istnieją – wydają się słabsze. I nie tak subtelne, jak kiedyś. W sumie taka praca przypomina trochę robotę archeologa. Złoża filmowe są nieprzebrane, trzeba tylko umieć do nich dotrzeć. Zakładam, że po latach, na przykład Pani lub ktoś z kolegów, pochyli się z kolei nad filmem z przełomu wieków, jak nad wykopaliskiem”. Rafał Marszałek

 

 

 Historia myśli filmowej

Alicja Helman, Jacek Ostaszewski

Słowo/Obraz Terytoria, 2008

 

Podstawy wiedzy o filmie

Alicja Helman, Andrzej Pitrus

Słowo/Obraz Terytoria, 2008

 

Tyto dvě nové učebnice nebo příručky (jak je komu libo) vznikly s úmyslem pomoci všem studentům filmové vědy v těžkých začátcích studia. První z nich – Historia myśli filmowej, se věnuje široké oblasti filmové teorie. Velmi přehledně a srozumitelně seznamuje čtenáře s nejvýznamnějšími osobnostmi, teoriemi a proudy, odpovídá na otázky kdy a proč se objevily.  Její hlavní předností jsou kapitoly věnované oblastem, ke kterým ještě dodnes nebyly přeloženy primární texty do polštiny, a dále především to, že „je tam opravdu od všeho trochu”. Publikace pečlivě sleduje, jak se během jednoho století změnilo myšlení o filmu a pomůže všem studentům utřídit si nabyté vědomosti na téma filmové teorie. Na druhou stranu může být přínosná i studentům z jiných oborů – mnoho filmových teoretiků se přece podílelo na formování i literární a divadelní teorie.

 

Druhá publikace je věnována širšímu čtenářstvu. Skládá se z více než deseti kapitol, z nichž každá se podrobně věnuje jednomu filmovému pojmu – obraz, narrace, pohyb, prostor, čas, montáž/střih, zvuk, hudba, adaptace, žánr, autor, divák, autotematika – autoreflexe, dokumentární film, animovaný film a avantgarda. Autoři vysvětlují „z jakých částí se skládá“ film, co všechno ovlivňuje naši recepci, jak máme přistupovat k filmovému plátnu a číst prezentované dílo. Každá kapitola je rozdělena na dvě části – první teoretická a druhá věnující se analýze konkrétního filmu. Knihu ocení nejen studenti filmové vědy připravující se na seminář z analýzy filmu, ale také úplní laici, kteří chtějí poznat odpověď na otázku: co je to film?

 

-hm-

17. 11. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 910021 návštěv, dnes zatím 96 (3 online).