NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Hvězda polské avantgardní scény ve Švandově divadle

Jednou z nejosobitějších postav polské hudební a divadelní scény posledních několika desítek let je bezesporu Bogusław Schaeffer (nar. 1929). Hudební skladatel, muzikolog a dramatik se věnoval nejen zhudebnění poezie Guillauma Appolinaira, ale spolupracoval i s Experimentálním studiem Polského rozhlasu ve Varšavě, pro něž vytvářel elektronické kompozice. Podtitul jeho skladby Azione a due hovoří za vše: nonet pro tři hobojisty hrající – každý – na třech hobojích zároveň. Od 50. let se kromě hudby věnuje i dramatické tvorbě a divadlu. Je autorem několik desítek divadelních her, často překládaných a inscenovaných i v zahraničí. Jako první v Polsku se Schaeffer začal věnovat tzv. instrumentálnímu divadlu, např. ve spolupráci se slavným experimentálním uskupením MW2. Jeho „metahudební audiovizuální představení pro herce, mima, baletky a pět hudebníků“ TIS MW2 následovaly monodrama pro vypravěče, dva herce a hudebníky Howl inspirované A. Ginsbergem nebo Scenariusze dla Aktorów („Pro neexistujícího, ale možného instrumentálního herce“).

 

Svou nejnovější hru představí Bogusław Schaeffer v úterý 18. listopadu v Praze, ve Švandově divadle na Smíchově. Multimediální něco napsal Schaeffer speciálně pro herce Marka Frąckowiaka, vedle něj vystoupí polští herci Waldemar Obłoza a Agnieszka Wielgosz, na klavír doprovází („ne vždy krásně“) sám Bogusław Schaeffer. Hra o tom, kam směřuje současná kultura i dnešní člověk, se plynule mění v průbojný dialog mužského a ženského pohlaví i v „souboj“ mezi hovořícími a naslouchajícími. Hra ne nadarmo připomíná partituru, je pokusem o nalezení formy v počátečním chaosu slov, pohybů, gest a tónů.

 

Bogusław Schaeffer o Multimedialnym Coś:

Sam tytuł nie mógł więcej powiedzieć niż to, co nieśmiało sugeruje. Jest to coś teatralnego, coś dla teatru, a przede wszystkim coś dla aktora schaefferowskiego (bodaj najlepszego). Pianista (Bogusław Schaeffer) i Miła pani (Agnieszka Wielgosz) są tylko dodatkiem do całości i trzeba podkreślić, że bez nich ta sztuka nie byłaby tym, czym być pragnie – spektaklem na pełny wieczór. Nawiązałem tu do moich sztuk sprzed czterdziestu laty – do solowego „Scenariusza“ i „Audiencji“. Tu – jak i tam – aktor czyta swój tekst, czytając interpretuje to, co da się interpretować, ale kiedy poczuje wenę, gra bez tekstu jak dobry pianista, który zna utwór, ale woli mieć przed nosem nuty. Ten zrazu czytany utwór – jak owe wcześniejsze – zaczyna się od wykładu, od którego się potem oddala, po to by zrelacjonować to, co go również interesuje. Jan Peszek najpierw czytał mój tekst „Scenariusza“, a po wielu wykonaniach (było ich w sumie ponad 1100) zaczął już grać, ale swój pierwszy egzemplarz, który z biegiem lat przeszedł w stan antykwaryczny zachował i posługuje się nim stale, tylko niekiedy udając, że wraca do czytania, bo tak się z tym pierwszym – teraz podartym – egzemplarzem umówił (albo – zrósł). Marek Frąckowiak i Waldemar Obłoza zrobią, co zechcą – w ramach rozsądku i kanonu estetycznego.

 

Bogusław Schaeffer: Multimediální něco

18. 11. 2008, 19:00

Studio Švandova divadla na Smíchově, Štefánikova 57, Praha 5

Režie: Karina Piwowarska

Scéna a kostýmy: Andrzej Kokosza

Hudba: Boguslaw Schaeffer

Hrají: Marek Frąckowiak, Waldemar Obłoza a Agnieszka Wielgosz

 

 

Polský institut v Praze

Švandovo divadlo na Smíchově

Více o Bogusławu Schaefferovi 

 

 -mb-

08. 11. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 863890 návštěv, dnes zatím 320 (2 online).