NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Živo kolem polských autorek?

Olga Tokarczuk: Anna In v hrobech světa

(Kniha Zlín, 2008, přeložil Jan Faber)

 

Olgu Tokarczuk českému čtenáři představovat netřeba. Vydání jejího románu Anna In v hrobech světa se však překvapivě neujal brněnský Host, tradiční vydavatel děl Olgy Tokarczuk v Čechách, ale vydavatelství Kniha Zlín. I překladatel je ve světě Olgy Tokarczuk novým jménem – Jan Faber byl prozatím spojen především s ostravskou revue Protimluv a jejími vydavatelskými počiny.

 

V románu Anna In v hrobech světa (polsky Anna In w grobowcach świata, 2006) se Olga Tokarczuk pouští do převyprávění sumerského mýtu o Inanně. Sumerská bohyně plodnosti a války Inanna chce v pýše získat vládu nad podsvětím, je však přemožena a výměnou za návrat na zem za sebe musí najít náhradu. Vydává tak své sestře, vládkyni podzemí Ereškigal svého nevěrného manžela Dumuziho, který se nakonec v podzemí střídá se svou sestrou Geštinannou, která ho toužila zachránit. Olga Tokarczuk prastarý mýtus v drobných nuancích variuje a zasazuje ho do zcela nezvyklého prostředí. Hrdinka příběhu, symbolicky nazvaná Anna In, se rozhodne sestoupit do podzemí, tedy hrobek, kde žije její sestra, novodobá bohyně podzemí, aby ji osvobodila a přemohla smrt. Je však zajata a usmrcena. Jedině výměnou za jinou lidskou bytost může znovu ožít a vrátit se na zem. Za pomoci své přítelkyně si za svou „oběť“ vybírá bývalého milence, za něhož je však ochotna obětovat se jeho sestra...

 

Mýtus Olgy Tokarczuk v sobě zahrnuje sestup do podzemí, hledání pomoci a vysvobození i zrod cyklického střídání vegetačních cyklů. Nahlíží jak do dávné minulosti, tak do budoucnosti. Mytické město, do něhož Tokarczuk svůj příběh situuje, je obdařen bytostmi i předměty nejfantastičtějších tvarů a podob, působí silně futuristicky a upomíná tak na univerzálnost dávných mýtů a jejich nadčasové poselství. Kniha vyšla v Polsku v edici Mýty, která je společným mezinárodním projektem 35 světových vydavatelství v čele s britským nakladatelstvím Canongate, na němž se za Polsko podílí také krakovský Znak. Oslovení autoři dostali za úkol vybrat si některý z dávných mýtů a na jeho základě napsat román, jakousi osobní reinterpretaci mytických příběhů. Dalšími oslovenými Poláky, kteří své knihy chystají, jsou Jacek Dukaj a Paweł Huelle. 

 

 

Olga Tokarczuk je v těchto dnech „ve hře“ o literární cenu Nike za loňský rok (více zde). V českém prostředí se naopak v posledních dnech strhla zajímavá diskuse (záměrnou hyperbolu tu volíme s ohledem na běžnou úroveň veřejné diskuse o literatuře, tedy veskrze minimální) o díle, které cenu Nike získalo v roce 2006. Královnina šavle Doroty Masłowské se už dočkala četných recenzí – a dokonce pokusů o kritiku překladu, jak dokládá např. text Martiny Bořilové Dvě královny, dvě šavle v minulém čísle A2. Diskuse vedená pod článkem i reakce překladatelky Masłowské, Báry Gregorové, uveřejněná na iLiteratuře, budiž zajímavou inspirací nejen pro budoucí překladatele. Barbora Gregorová odvedla, alespoň dle mého osobního názoru, práci poctivou a s ohledem na českého čtenáře a prostředí, v němž se tento pohybuje, citlivou. Její vklad do textu je bezesporu viditelný, ale netluče se s originálním zněním, ani jej zásadním způsobem nepřikrášluje. O tom může svědčit text, který jsme „české Masłowské” věnovali a který si můžete přečíst v našem Zápisníku.

 

O tom, že v překladech z polštiny se čas od času urodí skutečně vynikající dílo, svědčí např. i seznam nejzdařilejších knih překladové literatury loňského roku, který sestavila porota Obce překladatelů. V něm totiž figuruje i Erich Sojka za svůj brilantní překlad Gombrowiczova románu Kosmos. Jeden z vybraných překladatelů získá na začátku října Cenu Josefa Jungmanna (více zde).

 

Martina Bořilová: Dvě královny, dvě šavle (A2 38/2008)

Bára Gregorová: Panna nebo orel? Žirafa nebo páv? (iLiteratura, 24. září 2008)

Michala Benešová: Prázdná bublina Doroty Masłowské

 

Michala Benešová

29. 09. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 984921 návštěv, dnes zatím 550 (2 online).