NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Tíha výročí

Výročí sovětské invaze do Československa v roce 1968 stále rezonuje v našich i sousedních médiích, často se také spojuje s úvahami o paralelách s ruským zásahem v Gruzii. Polská média, stejně jako mnohá další evropská, si povšimla nekonzistentního názoru České republiky, tedy rozdvojení vláda - prezident. Luboš Palata (Gazeta Wyborcza, 31. 8. 2008) se pokusil přiblížit stanoviska obou stran a vysvětlit Polákům, že konečné slovo má česká vláda, která tvoří zahraniční politiku země, a prezidentovy názory představují pouze jeho osobní názor. Přesto tato neschopnost dohody ve světle našeho nadcházejícího předsednictví EU vytváří o naší zemi ne právě lichotivý obraz. Ale i u našich sousedů premiér s prezidentem jen těžko hledají jednotnou cestu. Donald Tusk i Lech Kaczyński sice ruské manévry odsoudili, polský prezident ale na rozdíl od premiéra volí cestu přímé a otevřené konforntace: spolu s prezidentem Litvy, Lotyšska a Estonska odletěl přímo do Tbilisi, zatímco Tusk chce brát ohledy i na oficiální politku EU a NATO. Michal Kacewicz se v článku Dopis z Varšavy (Respekt 35/2008) pozastavuje i nad schválnostmi, které si dělají dva nejvyšší představitelé  Polska. Přetahování o vysílací čas nebo spory o místo podepsání smlouvy o protiraketovém štítu s USA ukazují, že i polskou politiku ovládají emoce více než snahy o korektní a smysluplnou debatu v národním i mezinárodním zájmu.


Subjektivitou a jistým omezeným horizontem se stále vyznačují reflexe roku 1968 nejen u nás: Patrik Eichler v Literárních novinách (Vítězí tanky, ne rozum, LN 35/2008) konstatoval, že v polských komentářích převládají osobní vzpomínky nad úvahami o celospolečenském smyslu a dopadu (nejen) srpnovách událostí.  "Zaznamenat snad můžeme určitou kajícnost polských žurnalistů, jejich potřebu se omlouvat, respektive se lehce podivovat, když zjistí, že jim invaze není z české strany vytýkána. U nás v poslední době proslavený novinář Mariusz Szczygieł se tak v Gazetě Wyborcze diví, že Češi hovoří výhradně o sovětské invazi a polský podíl na ní nezmiňují s argumentem, že Poláci nejsou vinni, protože kdyby Češi ve stejné situaci dostali rozkaz přepadnout Polsko, udělali by to. Dokladem prve jmenovaného přístupu může být zase rozhovor Józefa Krzyka s historikem, bývalým polským velvyslancem v Praze a autorem v češtině nevydané práce o Pražském jaru Andrzejem Krawczykem – z hlediska interpretace se ale polský čtenář od Krawczyka dozví jen to, že česká levice jsou komunisté a že česká pravice považuje srpen 1968 za tragédii podobnou Mnichovskému diktátu nebo únoru 1948." Stále nám chybí pravidelný prostor pro vzájemný dialog, pravidelné česko-polské výměny názorů iniciují především různá výročí, jejichž mýtotvorná síla pak zase neumožňuje autorům povznést se nad své téma a často tak skončí u opakování známých faktů. Povzbuzující je ale letošní zájem o občany jiných komunistických zemí, kteří podpořili demokratizační proud v Československu nebo navázali na odkaz Jana Palacha: premiér Topolánek kromě dalších ocenil i Teresu Ordyłowskou nebo Kornela Morawieckého, protestující různými formami proti okupaci. Kornel Morawiecki, fyzik a aktivista Bojující Solidarity, hodnotí svůj přínos skromě, ale zároveň dodává, že na jeho pozdější vývoj měla tato lekce občanské neposlušnosti zásadní vliv: "Na pewno zahartowało mnie w sprzeciwie wobec systemu komunistycznego. Dało mnie i moim znajomym doświadczenie działalności konspiracyjnej, które później wykorzystaliśmy. Przygotowało też grunt pod oddolną mobilizację lat 80. Jeśli „Solidarność” podchwyciła ideę socjalizmu z ludzką twarzą, powstałą w czasie praskiej wiosny, to „Solidarność Walcząca” poszła dalej – sformułowała program niepodległościowy i antykomunistyczny."


S Kornelem Morawieckým se můžete setkat na pražské Filosofické fakultě během Mezinárodní konference „Bezpečnostní aparát, propaganda a Pražské jaro“, která proběhne od 7. do 8. 9. 2008. Zúčastní se také další historici a pamětníci z Polska a dalších zemí.


Luboš Palata: Czechy: Prezydent za Rosją, rząd za Gruzją

Patrik Eichler: Vítězí tanky, ne rozum

Rzeczpospolita a PAP: Polacy wśród odznaczonych za protesty przeciw inwazji w 1968 r.

Bartłomiej Radziejewski: Czechów powinna przepraszać Moskwa (rozhovor s Kornelem Morawieckým)

Více o konferenci na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů


-lk-

01. 09. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 949187 návštěv, dnes zatím 512 (6 online).