NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Pokusy s tělem: Alina Szapocznikow na Hradě (30. 7. - 2. 11. 2008)

Výstava v Letohrádku královny Anny na Pražském hradě představuje tvorbu tří sochařek: Věry Janouškové, Evy Kmentové a Aliny Szapocznikow, které spolu po válce studovaly v ateliéru prof. Josefa Wagnera na VŠUP v Praze. „Poučeny kubistickou skladebností tvarů, vyšly především z gutfreundovsky objemově pojaté figury. Od sochy a klasické figury však ustupovaly pod patrným vlivem abstrakce a informelu k objektům, aby se k figuře pojaté jako objekt radikálním způsobem opět vrátily. Vytvářely asambláže, experimentovaly s materiálem a vymýšlely nové způsoby jeho použití. Zatímco Alina Szapocznikowá se v 60. letech dostala v Paříži do prostředí hnutí nového realismu, Věra Janoušková s Evou Kmentovou spoluvytvářely proud nové figurace. Rozvíjely téma figury, těla, otisku, stopy, identity, téma zrodu a rozpadu, pomíjivosti a setrvání. Spřízněná jsou především díla Evy Kmentové a Aliny Szapocznikowé, i když je zároveň charakterizuje i jistá protikladnost. Tematickým zdrojem a podstatným výrazovým prostředkem se jim stalo lidské tělo, jeho části, torza, otisky, a to především ve vztahu k tělu vlastnímu. Využití nalezených materiálů a kombinovaná technika sbližuje tvorbu Aliny Szapocznikowé a Věry Janouškové, která však svůj vztah k tělesnosti vyjadřuje s mnohem větší mírou abstrakce.“

 

Alina Szapocznikow (1926 – 1973)

Pocházela z židovské rodiny a 2. světová válka tak pro ni znamenala traumatickou zkušenost lodžského ghetta a koncentračních táborů Auschwitz, Bergen-Belsen a Terezín. Po válce studovala sochařství u Otokara Velinského, potom u profesora Josefa Wagnera a v letech 1948-50 na Ecole Nationale Supérieure des Beaux-Arts v Paříži. Od roku 1951 žila v Polsku, v roce 1963 se na stálo přestěhovala do Francie.

Její sochařské dílo se soustřeďuje na problematiku tělesnosti, která u Szapocznikow vychází i ze zkušenosti vlastního nemocného a zkoušeného těla. Reflektuje ženskost a ženství, erotiku těla a své experimenty s lidskou schránkou dovádí až na hranici rozkladu a mučení.

 

„Mój gest kieruje się w stronę ciała ludzkiego, tej „sfery całkowicie erogennej“, w stronę najbardziej nieokreślonych i najulotniejszych jego odczuć. Sławić nietrwałość w zakamarkach naszego ciała, w śladach naszych kroków po tej ziemi. Przez odciski ciała ludzkiego usiłuję utrwalić w przezroczystym polistyrenie ulotne momenty życia, jego paradoksy i jego absurdalność. (...) Usiłuję zawrzeć w żywicy odciski naszego ciała: jestem przekonana, że wśród wszystkich przejawów nietrwałości, ciało ludzkie jest najwrażliwszym, jedynym źródłem wszelkiej radości, wszelkiego bólu i wszelkiej prawdy, a to z powodu swej ontologicznej nędzy tak samo nieuniknionej, jak - w płaszczyźnie świadomości - zupełnie nie do przyjęcia.“

 

Výstavu uspořádala Správa Pražského hradu ve spolupráci s Polským institutem v Praze pod záštitou velvyslance Polské republiky v Praze Jana Pastwy.

 

Více informací o výstavě a ukázky děl najdete zde

Životopis Aliny Szapocznikow

 

Zdroje: www.kulturanahrade.cz, www.polskyinstitut.cz, www.culture.pl

 

-lk-

18. 08. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 864964 návštěv, dnes zatím 132 (12 online).