NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Vzpomínky na pana Profesora

V neděli 13. srpna zahynul při automobilové havárii poblíž velkopolského Miedzichowa někdejší polský ministr zahraničních věcí a dlouholetý spolupracovník hnutí Solidarita prof. Bronisław Geremek.

 

Bronisław Geremek, původně historik se specializací na francouzský středověk, se narodil v roce 1932. Během války strávil několik let ve varšavském ghettu, odkud nakonec utekl, jeho otec však zemřel v táboře Auschwitz. Vystudoval Varšavskou univerzitu, studoval a později i přednášel v Paříži, v 60. let vedl tamější Polské kulturní středisko. V roce 1968 vystoupil na protest proti srpnové okupaci Československa z Polské sjednocené dělnické strany. Od té doby aktivně působil v polské antikomunistické opozici, v roce 1980 se podílel na vzniku hnutí Solidarita, když spolu s Tadeuszem Mazowieckým a dalšími intelektuály aktivně podpořil stávkující dělníky, byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem Lecha Wałęsy. Právě Geremek řídil "politický kulatý stůl" a byl klíčovou osobností polských událostí roku 1989. Po r. 1989 byl několikrát zvolen poslancem polského Sejmu, v letech 1997–2000 byl v kabinetě Jerzyho Buzka ministrem zahraničních věcí a dovedl Polsko do NATO, od r. 2004 pak působil jako europoslanec za Unii svobody, kterou od jejího vystoupení z koalice s Buzkem několik let vedl. Jakkoli byl jeho pragmatický přístup k politickým otázkám často kritizován, Geremkovo "umění kompromisu" dokázalo být i velmi nekompromisní – v posledních letech patřil k hlasitým kritikům zahraniční i domácí politiky bratrů Kaczyńských, např. na jaře 2007 odmítl předložit své lustrační osvědčení v souvislosti s novým zákonem, který jeho opětovným prověřením (Geremek lustrační osvědčení předložil před svým zvolením do Evropského parlamentu) podmiňoval další setrvání (nejen) vysokých politiků ve funkcích.

 

Jacek Żakowski, bývalý Geremkův tiskový mluvčí, připomněl hlavní Geremkovu zásadu: "Učil mě, že svět se mění rychleji, než si toho povšimneme, nemá proto smysl tvrdošíjně trvat na doktrínách či konfiguracích, ale tím spíše je zapotřebí trvat na hodnotách, neboť jen ony zůstávají neměnné. Nejlépe to bylo vidět na jeho komplikovaném vztahu k Wałęsovi, s nímž byl neustále v politickém sporu, ale vždy v něm spatřoval hodnotu samu o sobě." K úmrtí prof. Geremka už se stihli vyjádřit mnozí člení polští i evropští politici i jeho kolegové z časů Solidarity, včetně Václava Havla nebo Karla Schwarzenberga. "Patřil k velmi vzácnému druhu velkých Kosmopoláků – jako Paderewski nebo Narutowicz, jako Miłosz nebo – pro zachování proporce – Jan Pavel II. – napsal ve své vzpomínce Adam Michnik. Włodzimierz Cimoszewicz, senátor a bývalý polský premiér, připomněl: "Byl také příkladem toho, jak často nevděčná dokáže politika být. V jistou chvíli ztratil vliv na to, co se v naší zemi dělo. Jeho seskupení prohrálo s jinou politikou – křiklavou, chaotickou. Pro něj to byla velká porážka, pro ty, kteří vše pozorovali z odstupu, pak bolestná podívaná. Když jeho neuvěřitelný intelekt prohrával s brutální a nepoctivou politikou."

 

Poohlédneme-li se po dalších událostech uplynulých dní, zaujal jistě karlovarský filmový festival, na němž získal v česko-polské spolupráci natočený film Karamazovi režiséra Petra Zelenky cenu mezinárodních filmových kritiků. Gazeta Wyborcza hned v zápětí přinesla rozhovor s Petrem Zelenkou, konec konců film bude polským divákům představen zanedlouho ve Vratislavi na festivalu Era Nowe Horyzonty (17.–27. července). Zelenka čtenářům mj. vysvětluje, proč se mu polská Nowa Huta – architektonický a průmyslový moloch alias ideální město z představ konce 40. let minulého století, dnes monstrózní industriální prostor – zdála jako ideální pozadí diskuse o víře, nihilismu, morálce a svědomí. 21. století se pak přihlásilo o slovo jménem společnosti Mittal Steel, která dnes obrovské tovární haly vlastní a která filmařům nakonec umožnila jen jeden natáčecí den. Zbytek filmové Nové Huty je tak fikčně zcela český...

 

V Polsku dal o sobě opět vědět i otec Rydzyk – hlava Radia Maryja vyzvala v sobotu na Jasné hoře, že je třeba postavit se satanovi, jehož aktivity se projevují mj. v polských laických médiích. "Slovem, obrazem, zvukem lze zabít, a to se děje v Polsku. Jistá ateistická menšina bojující s pravdou, s evangeliem, terorizuje věřící většinu." Otec Rydzyk se nemění, zato ve Varšavě se proměnilo Krakovské předměstí. Jedna z hlavních varšavských ulic, na níž potkáte Varšavskou univerzitu, prezidentský palác, mnoho kostelů a slavných pomníků a jež končí před varšavským zámkem a Starým městem, by se tak v nové podobě, po dvouleté rekonstrukci, mohla stát zajímavějším a reprezentativnějším centrem než kupříkladu varšavský Palác kultury a nevzhledná tržnice pod ním. Už teď si sice mnozí stěžují na novou dlažbu, po níž se špatně jezdí nejen cyklistům, ale i vozíčkářům, ale Krakovské předměstí je dnes např. mnohem vstřícnější k pěším než k automobilům, což je ve Varšavě třeba ocenit. A místo desítek divokých stánků se stovkami tkaniček do bot či spodního prádla tam dnes potkáte obrazy Bernarda Bellotta alias Canaletta, které zachycují Krakovské předměstí před více než dvěma sty lety...

 

Gazeta Wyborcza a Tygodnik Powszechny vzpomínají na prof. Geremka

Czeskie kino bardziej serio - rozhovor s P. Zelenkou

Krakovské předměstí v novém (i virtuálně)

 

-mb-

14. 07. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 881331 návštěv, dnes zatím 239 (2 online).