NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: K 68., Kunderovi i Havlovi

Milí čtenáři, s příchodem léta, prázdnin a dovolených budeme následující dva měsíce na našich stránkách vždy s nástupem nového týdne naše pravidelné pondělní rubriky střídat. Dnes se tak ohlédneme za několika tématy, která polské či naopak české deníky v posledních dnech reflektovaly. Příští týden vás pak opět čeká pozvání k novým knihám.

 

Deník Gazeta Wyborcza si povšiml události, která jinak spíše jen prošuměla i českými mediálními vodami. Což je škoda, byť i jen z principu. 1.–5. června se v Praze uskutečnil 18. Festival spisovatelů, tentokráte (jak jinak, letos) pod kunderovským názvem 1968: Smích a zapomnění. Milan Kundera do Prahy sice nepřijel, objevilo se ale jednak několik známých a slavných jmen (táhli zejména Paul Auster a Margaret Atwood), jednak několik osobností, kteří právě k událostem roku 1968 v českém kontextu mají co říci – pamětníci Ludvík Vaculík, A. J. Liehm nebo Jiří Gruša. Právě debata tří zmíněných spolu s Ivanem Klímou, Arnoštem Lustigem a Jiřím Pehe v roli moderátora, nazvaná „1968: Československo“, zaujala i autora reportáže v GW, Sebastiana Łupaka (Praska Wiosna 40 lat później, 19. 6.). Ten zmínil význam Festivalu spisovatelů pro region střední a východní Evropy i oživení havlovsko-kunderovské polemiky o českém údělu a její aktuální komentáře na stránkách Literárních novin (v čemž je tak GW úspěšnější než mnohá česká média), jeho text je však spíše sbírkou poněkud neuspořádaných krátkých postřehů a glos. Nutno nicméně dodat, že výše zmíněná festivalová debata k hlubším zamyšlením příliš neinspirovala. Divákům byl představen vcelku typický obrázek všech pěti autorů, ti z jeho rámu nevykročili (A. Lustig mluvil rozmáchle a bujaře, L. Vaculík stručně a úsečně, tedy takřka vůbec) – a snad kromě dobře se poslouchajících vzpomínek na IV. Sjezd čs. spisovatelů nebo francouzské zkušenosti A. J. Liehma večer ničím nepřekročil tradiční nezávazné literárně-festivalové dýchánky. Chcete-li si přesto užít alespoň něco z jeho atmosféry, můžete nahlédnout do rozhovoru s A. J. Liehmem ve 24. čísle již zmíněných Literárek. Více informací i textů najdete na oficiálních stránkách Festivalu spisovatelů Praha.

 

Polemiky Kundery s Havlem, resp. debaty o ní v Literárních novinách si už před časem povšimla i např. polská verze Radio France International, na jejíchž stránkách najdete i rozhovor Anny Rzeczycké s Jakubem Patočkou, dnešním šéfredaktorem Literárních novin, který zmíněné téma inspirativně otevřel (odkaz najdete na konci textu). Snad jen autorčina slova o tom, jak velkou ozvěnu tato událost v českých médiích měla, je třeba brát s rezervou. 

 

Že v Polsku je alespoň mezi intelektuály téma Pražského jara a diskusí kolem něj záležitostí stále branou v potaz a zajímavou, dokázal v GW před časem také rozhovor Andrzeje Jagodzińského s Pavlem Kohoutem (Praga w pędzie, Wiedeń odpoczywa, 27. 3.). Jagodziński se, samozřejmě, v souvislosti s letošním výročním rokem ptal i na debatu o českém údělu a smyslu roku 1968. Kohout však obrátil pozornost spíše k jiné polemice, mezi Václavem Havlem a Ludvíkem Vaculíkem nad Vaculíkovými Poznámkami o statečnosti. Teze Ludvíka Vaculíka, že „v reálném socialismu je hrdinným činem i každý kousek poctivě udělané práce“ a radikálními hrdinskými činy nehodno plýtvat (ostatně ne každý je jich hoden), vyvolala v zimě 1979 polemickou Havlovu reakci (jak na jiném jeho textu - Moci bezmocných - dokládá již zmíněný Jakub Patočka, Havel se v tomto období - nechtěně tak trochu kunderovsky? - přibližuje méně konformní poloze svého uvažování). Kohout se netají tím, že sám vždy stál spíše na Vaculíkově straně. I tato pozapomenutá debata může stát v dnešní době za připomenutí. Havlovu reakci Milý pane Ludvíku najdete např. ve 4. dílu Havlových Spisů (Torst 1999).

 

Jakub Patočka vrátil debatu z přelomu 68. a 69. roku zpět na stránky Literárek, kde původní Kunderův Český úděl o Vánocích 68 vyšel (jakkoli se právě v té době list nazýval Listy), mj. i proto, aby upozornil na dávno tradovaný „mýtus“, že pragmatickou pravdu v celém sporu měl Václav Havel, zatímco Kunderův apel byl naditý těžko stravitelným vlasteneckým patosem (tato výtka jako by s časem a prakticky-konzumním tempem běhu 21. století nabírala na intenzitě – ostatně i Kunderovo prozaické dílo je úrodnou půdou pro úvahy o literárním kýči či ne vždy nápaditému patosu) a přílišným fatalismem, či snad idealismem, v každém případě nadneseným nepochopením situace, v níž se český národ po srpnové porážce (porážce? – ptá se totiž Kundera) ocitl. Patočka, a po něm Jaroslav Šabata, Jiří Pehe i další, vyzdvihují méně známý druhý Kunderův text, odpověď Václavu Havlovi z Hostu do domu (Radikalismus a exhibicionismus). Jeho znalost prokazuje i Sebastian Łupak, když píše: „Kundera twierdził, że wydarzenia te były początkiem budowania nowego czeskiego społeczeństwa, wyjątkowego w skali świata, bo wolnego z jednej strony od totalitaryzmu, a z drugiej – od komercyjnych patologii Zachodu. Havel uważał, że wszystko, o czym pisze Kundera, istnieje już od lat na demokratycznym Zachodzie, a Praska Wiosna była jedynie wołaniem o normalność.“ Právě Kunderou kladená otázka, co je vlastně normální (zdaleka nejen v politice), kterak definovat svobodu či demokracii a vůči čemu její hranice či úhelné kameny vymezovat (a to opět nejen v rámci dobového sevření komunismus – kapitalismus), je na celém sporu tím inspirativním. Konec konců dodnes. Dobrou prázdninově letní četbou tak mohou být právě Kunderovy a Havlovy texty... Celou polemiku i komentáře k ní najdete na stránkách Literárních novin.

 

Pražský Festival spisovatelů letos žádného Poláka nenabídl, takže jedinou zajímavější informací, kterou lze k výše zmíněnému přidat, je chystané natáčení filmového debutu jinak divadelního režiséra Jacka Głomba Operacja Dunaj. Příběh čtyř polských vojáků, kteří v srpnu 68 přijíždějí se svým tankem do právě okupovaného Československa, se již v roce 2006 představil právě v divadelní verzi, v Divadle Modrzejewské v Legnici, kde je Głomb ředitelem. Film však pravděpodobně nebude hlubokou reflexí srpnových událostí – má být odlehčenou komedií, která na příběhu porouchaného polského tanku ukáže, že polští vojáci „byli také obyčejnými chlapci“... Česko-polské téma podtrhne i polsko-česká produkce: na filmu spolupracuje Jiří Menzel, kromě Zbigniewa Zamachowského či Macieje Stuhra si v něm zahrají i Eva Holubová nebo Jaroslav Dušek. Inu, srpnové výročí inspiruje k lecčemus.

 

Tygodnik Powszechny si zase povšiml, že v Čechách byl nedávno oficiálně vysvěcen ženatý otec čtyř dětí. Jan Kofroň, dlouholetý sekretář pomocného biskupa pražského Václava Malého, byl totiž již jednou vysvěcen, a sice tajně, před dvaceti lety. Autor textu v TP Józef Majewski se při té příležitosti zamýšlí nad fenoménem, za nímž do značné míry stál moravský biskup Felix Maria Davídek, především díky němuž bylo v rámci „podzemní církve“ vysvěceno nejen několik desítek ženatých mužů, ale také několik žen.

 

Chcete-li na závěr kulturní tip, v aktuální A2 najdete recenzi výstavy Kasi Kmity v Polském institutu (Vystřihovánky), kterou jsme i my před nedávnem zrecenzovali. Monika Ticháčková si tak povšimla výstavy, která svým rozsahem i zdánlivě úzkým zaměřením pozornosti mnohdy spíše uniká... Což by protentokrát byla škoda. V předešlém čísle A2, tedy 25., Jiří Zizler stručně okomentoval knihu Jerzyho Pilcha U strážnýho anděla (recenzi si můžete přečíst zde), ve 26. čísle Literárních novin vyšla pro změnu recenze románu Mikołaje Łozińského Reisefieber.

 

 

Sebastian Łupak: Praska Wiosna 40 lat później (Gazeta Wyborcza, 19. června 2008)

Rozhovor s A. J. Liehmem

Anna Rzeczycka: Havel, Kundera i Patočka (Radio France International, 17. dubna 2008)

Andrzej Jagodziński: Praga w pędzie, Wiedeń odpoczywa (Gazeta Wyborcza, 27. března 2008)

Józef Majewski: Kapłanki i żonaci (Tygodnik Powszechny, nr 26)

 

Michala Benešová

30. 06. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 986391 návštěv, dnes zatím 566 (2 online).