NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Orální historie a zapomenuté dějiny

Maria i Kazimierz Piechotkowie: Krajobraz z menorą: Żydzi w miastach i miasteczkach dawnej Rzeczypospolitej

(Zakład Nar. im. Ossolińskich, Wrocław, 2008)

 

Architekti a historici architektury, kteří se věnují především židovským náboženským stavbám na (bývalém) polském území, Maria a Kazimierz Piechotka, publikovali letos syntetickou práci Krajobraz z menorą: Żydzi w miastach i miasteczkach dawnej Rzeczypospolitej. Věnují se v ní typickým rysům architektury židovských městeček a čtvrtí, v širokém rozpětí od 10. století po konec 2. světové války, kdy se počet Židů na polském území radikálně snížil a mnoho památek bylo zničeno. Oba architekti vydávali jedinečné dílčí studie o židovské architektuře už od 50. let, patří mezi ně například Bóźnice drewniane (Warszawa 1957). Snažili se stavby také podrobně dokumentovat a vždy doprovází text bohatým obrazovým materiálem.

 

Andrzej Friszke, Andrzej Paczkowski: Niepokorni. Rozmowy o Komitecie Obrony Robotników

(Znak, Kraków 2008)

 

Komitet Obrony Robotników (KOR) byl založen 23. září 1976 na obranu stíhaných po stávkách a protestech v červnu téhož roku, které reagovaly na oznámení vlády o drastickém zvýšení cen základních potravin. Zejména v Radomi byly stávky tvrdě potlačeny a došlo k hromadnému zatýkání. Demonstrace vyvrcholily útokem na sídlo komunistické strany a zásahem ZOMO. Represe pokračovaly, v srpnu zemřel katolický kněz Roman Kotlarz, mnohokrát brutálně vyšetřovaný a nakonec pravděpodobně otrávený tajnou policií. Založení KORu předcházel protestní Dopis čtrnácti, v září vznikl KOR, který pomáhal zatčeným i rodinám stíhaných a zároveň oficiálně protestoval proti represím. Svým jménem ho zaštítil například spisovatel Jerzy Andrzejewski, mezi další zakladatele patřil Stanisław Barańczak, Jacek Kuroń nebo Jan Józef Lipski. Komitet Obrony Robotników a další organizace, Ruch Obrony Praw Człowieka i Obywatela (ROPCiO), inspirovaly vznik podobných iniciativ u nás – Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stihaných (VONS).

 

Jedinečné nahrávky členů a spolupracovníků KOR z doby vzniku hnutí Solidarita, let 1980-81, se nyní téměř po třiceti letech dostávají do rukou čtenářů.V době nahrání nemohly být kvůli vypuknutí výjimečného stavu a cenzuře publikovány. Jejich autory jsou historici Andrzej Friszke (*1956, publ. mj. KOR. Ludzie-działania-idee (pseud. Witold Wolski), 1983; O kształt Niepodległej, 1989; Opozycja polityczna w PRL 1945-1980, 1994) a Andrzej Paczkowski (*1938, publ. mj. Stanisław Mikołajczyk 1901-1966. Zarys biografii politycznej, Warszawa 1991; Pół wieku dziejów Polski 1939-1989, Warszawa 1998; Od sfałszowanego zwycięstwa do prawdziwej klęski: szkice do portretu PRL, Kraków 1999; Strajki, bunty, manifestacje jako „polska droga“ przez socjalizm, Poznań 2003) a ptali se Konrada Bielińského, Seweryna Blumsztajna, Jacka Kuroně, Jana Józefa Lipského, Joanny Szczęsne nebo Henryka Wujce.

 

Krzysztof Zajas: Nieobecna kultura. Przypadek Inflant polskich
(Universitas, Kraków 2008)

 

Krzysztof Zajas se ve své práci věnuje zapomenuté historické zemi, označované jako Inflanty. Nesoustřeďuje se jen na historii území ležícího kolem Rižského zálivu a řeky Dviny, dnes rozděleného mezi Lotyšsko a Estonsko, ale snaží se přiblížit kulturu Inflant, a zejména pečlivě vykreslit lokální identitu ukrytou v literárních památkách. Věnuje se také jeho specifické poloze na průsečíku kultur: zemi ovládali nejprve mečoví rytíři (později řád německých rytířů), od 16. století  se o území dělila Moskva, Švédsko a Polsko (Inflanty byl součástí unie s Litvou). Zároveň se Inflanty vždycky nacházely na periferii. „Re-kreacja nieistniejącej krainy zmierza m.in. do przywrócenia bądź weryfikacji miejsca kilku literatów w piśmiennictwie polskim, spychanych dotychczas w niebyt lub przypisanych do niewłaściwych kontekstów kulturowych. Książka traktuje zatem Inflanty Polskie na dwa sposoby: jako przykład rozproszonej, wielokulturowej tożsamości kresowej oraz jako jednostkowy, niepowtarzalny fenomen wyrosły na obrzeżach dawnej Rzeczpospolitej.“

 

-lk-

23. 06. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 983105 návštěv, dnes zatím 115 (6 online).