NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: U sousedů ve Slovartu

Před časem jsme v Nových knihách upozorňovali na překlady polských knih do slovenštiny a nahlédli jsme při té příležitosti do kuchyně slovenského nakladatelství Kalligram. Dnes zamíříme opět za naši východní hranici, tentokráte do Slovartu. Ten už dříve nabídl svým čtenářům např. prózu Gustawa Herlinga-Grudzińského Biela noc lásky (2000) nebo Gombrowiczův Kozmos (2006). Vybrali jsme pro vás tři nejnovější knihy polských autorů.

 

Olga Tokarczuk: Anna In v hrobkách sveta

(Slovart, edice Mýty, Bratislava 2008)

 

Olgu Tokarczuk v Čechách netřeba představovat. Na Slovensku jí prozatím vyšla jen silva Dom vo dne, dom v noci. Druhou vlaštovkou je román Anna In v hrobkách světa (polsky Anna In w grobowcach świata, překlad Karol Chmel), jenž je svérázným převyprávěním sumerského mýtu o Inanně. Sumerská bohyně plodnosti a války Inanna chce v pýše získat vládu nad podsvětím, je však přemožena a výměnou za návrat na zem za sebe musí najít náhradu. Vydává tak své sestře, vládkyni podzemí Ereškigal svého nevěrného manžela Dumuziho, který se nakonec v podzemí střídá se svou sestrou Geštinannou, která ho toužila zachránit. Olga Tokarczuk prastarý mýtus v drobných nuancích variuje a zasazuje ho do zcela nezvyklého prostředí. Hrdinka příběhu, symbolicky nazvaná Anna In, se rozhodne sestoupit do podzemí, tedy hrobek, kde žije její sestra, novodobá bohyně podzemí, aby ji osvobodila a přemohla smrt. Je však zajata a usmrcena. Jedině výměnou za jinou lidskou bytost může znovu ožít a vrátit se na zem. Za pomoci své přítelkyně si za svou „oběť“ vybírá bývalého milence, za něhož je však ochotna obětovat se jeho sestra... Mýtus Olgy Tokarczuk v sobě zahrnuje sestup do podzemí, hledání pomoci a vysvobození i zrod cyklického střídání vegetačních cyklů. Nahlíží jak do dávné minulosti, tak do budoucnosti. Mytické město, do něhož Tokarczuk svůj příběh situuje, je obdařen bytostmi i předměty nejfantastičtějších tvarů a podob, působí silně futuristicky a upomíná tak na univerzálnost dávných mýtů a jejich nadčasové poselství. Kniha vyšla v edici Mýty, která je společným mezinárodním projektem 35 světových vydavatelství v čele s britským nakladatelstvím Canongate, na němž se za Polsko podílí také krakovský Znak, kde vyšel v roce 2006 i polský originál Anny In. Oslovení autoři si mají vybrat některý z dávných mýtů a na jeho základě napsat román, jakousi osobní reinterpretaci mytických příběhů. Dalšími oslovenými Poláky, kteří své knihy chystají, jsou Jacek Dukaj a Paweł Huelle. Českým zástupcem v projektu je nakladatelství Argo, které už vydalo např. originálně pojatou pověst o kněžně Libuši Pole a palisáda Miloše Urbana nebo výtečnou Helmu hrůzy Viktora Pelevina.

 

 

Andrzej Stasiuk: Haličské poviedky

(Slovart, edice MM, Bratislava 2008)

 

Stasiukovy Haličské povídky, v Čechách již takřka notoricky známé, na Slovensku zpopularizoval mj. před nedávnem natočený film Jahodové víno Dariusze Jabłońského, který vznikl v polsko-slovenské koprodukci. Do slovenštiny Haličské povídky přeložil Jozef Marušiak. Na první pohled banální příběhy haličské vesničky na přelomu 80. a 90. let a s nimi spojená typicky stasiukovská otázka, zda je spíše o proměnu specificky uzavřeného světa, nebo o jeho rozpad. Čas, který jako by se zadrhl právě v momentu přechodu, kdy staré mizí, a nové požírá člověka i starý pořádek. V patnácti krátkých povídkách pracuje Stasiuk s prvky "lyrické reportáže" i lidové balady. Až drsně věcné pohledy na vesnickou realitu rodícího se kapitalismu kontrastují např. s postavou Kościejného, který jednotlivými povídkami prochází v mickiewiczovském duchu zaživa i „zamrtva“. Syrové, hutné, na malém prostoru rozehrané mikropříběhy autor prokládá úvahami až esejistickými pasážemi, barvitými popisy, obrazy krajiny i živou, jakkoli stručně načrtnutou charakteristikou postav. Pokud Haličské povídky znáte, můžete si pro srovnání přečíst ukázku ze slovenského překladu (zde), pokud knihu neznáte, srdečně doporučujeme.

 

 

Marek Krajewski: Smrť v Breslau

(Slovart, edice MW, Bratislava 2008)

 

V edici MW určené milovníkům napětí a pátrání po stopách zločinců letos vyšla i kniha jednoho z neoceňovanějších současných polských autorů detektivek Marka Krajewského. Zatímco u nás vychází prakticky jen Joanna Chmielewska, na Slovensku se rozhodli přeložit Krajewského, který si získal uznání i v širších kruzích polských literárních kritiků (v roce 2006 se stal např. laureátem Paszportů Polityki). Příběh jeho knihy Smrť v Breslau, kterou do slovenštiny přeložil Tomáš Horváth, se odehrává ve 30. letech minulého století ve Vratislavi. Tam ostatně Krajewski zasazuje většinu svých děl – dokonalé zachycení vratislavských topografických i historických reálií je zajímavou nadstavbou samotné detektivní zápletky. Děj Smrti v Breslau se točí kolem tajemné rituální vraždy mladé aristokratky. Svou roli v příběhu hrají i místní Židé, podivné znaky a vytetovaný škorpión... Detektivky Marka Krajewského patří rozhodně k tomu nejlepšímu, co daný žánr v Polsku nabízí.

 

Nakladatelství Slovart

 

Michala Benešová

10. 06. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 951745 návštěv, dnes zatím 412 (4 online).