NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Mnohotvářné Polsko

V minulých dnech přinesla média několik různých a hlavně různorodých pohledů na Polsko. S potěšením můžeme konstatovat, že se liší od průměrných senzačních zpráv ze sousední země a snaží se obnažit hlubší problémy.

 

Respekt se pokusil ukázat realitu schengenského sbližování a propojování na chudém Jesenicku. Reportáž Martina Jazairiho s fotografickým doprovodem Tomki Němce (České Slezsko se obrací k Polsku, Respekt 19/2008) se věnuje Bílé Vodě a Zlatým Horám. Obě vsi položené na státní hranici mají blíž do Polska než do českých měst. Ale ani tak není spolupráce jednoduchá. Otevřená hranice zatím slouží především turistům, kteří sem občas zavítají, než místním obyvatelům. Ti si ještě dobře pamatují neprostupnou hranici mezi dvěma lidově-demokratickými republikami. Na obou stranách řeší především problém nezaměstnanosti, jezdit za prací se tedy nevyplatí. Kontakty se navazují pomalu. Stejně jako kdysi tajně směňovali rádia Grundig za české pivo, i dnes Poláky lákají především české restaurace. Zbytek musí sousedé znovu poznávat: učit se jazyk, zvyknout si, že na nákup zajedu do bližších Glucholaz, a ne do Jeseníku, objevit školku nebo sportoviště. „Starostové z obou stran hranice si proto teď za peníze z bruselských fondů dělají studii, která jim zmapuje možnosti a na papír dá třeba adresy a telefonní čísla lidí i firem či otevírací doby všech možných služeb.“

 

Osud hraničních městeček ve Střední Evropě byl a je velmi podobný. Jaké možnosti nabídne Evropská unie, a jestli jich dokážeme využít zatím není jisté. Ale i středoevropská města se potýkají s téměř stejnými problémy. Historie se nevybíravě setkává se současností, mrtvé části měst s živými. Varšava je ale přeci jen jiná. Po povstání na konci druhé světové války z ní kvůli činnosti nacistů i nečinnosti Sovětů zůstaly jen kouřící trosky. Pak město pevně chytla pod krkem ruka budovatele a kromě znovupostaveného historického náměstí vyrostl v polské metropoli obří Palác kultury, dodnes ovládající centrální prostor kolem nádraží. Město je ale v pohybu a nová moderní (nákupní) centra rostou dál. Ostrý a přerývaný rytmus Varšavy připomněl Marii Lipnické tóny tanga (Varšavské tango, A2 18/2008, přel. B. Gregorová). „Nejvýstižnější a nejvíce fascinující varšavský tanec však tančí minulost neustále flirtující s přítomností. (…) Vyrůstají zde před vámi kamenné činžáky postavené před válkou v kontrastu ke svým mladším sousedům – betonovým domům z doby normalizace, jejichž celkový stav se od stavu předválečných staveb de facto příliš neliší.(…) Ze strany obnažených trosek vane blahodárný vítr historie – Varšavu zničily historické události a právě kvůli tomu se staly neoddělitelnou součástí města, jehož půda nasákla válkou, krví, ruinami.“ Extatický jazyk eseje, finálového příspěvku soutěže Essay It!, končí emotivní výzvou Varšavanům a může působit trochu přepjatě. A to možná spojuje severní Polsko s tóny jižního tanga.

 

Dalším výrazným rysem tváře současného Polska je bolestná snaha vyrovnat se komunistickou minulostí, zejména pak rozplést síť agentů a přisluhovačů. Aféry v katolické církvi střídají obvinění a odhalení politiků nebo známých osobností. Mezi sporné postavy mezi intelektuály patří i světově uznávaný sociolog Zygmunt Bauman. Laureát Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 za rok 2006 nebo doktor honoris causa Univerzity Karlovy v Praze by podle Piotra Gontarczyka měl vážit své výroky o nedělitelné morálce. Sám jako důstojník KBW (Sbor vnitřní bezpečnosti), ale také jako agent Semjon spolupracoval aktivně na potírání odpůrců komunismu v lidovém Polsku. Kontroverzní článek otiskl Babylon (Motýlí křídla Zygmunta Baumana, č. 8/2008, přel. J. Mlejnek). Gontarczyk patří k pravicovým historikům a odpůrcům deníku Gazeta Wyborcza. Je zástupcem ředitelé lustračního úřadu Instytutu Pamięci Narodowej. Ač česká média dávají přednost názorům Adama Michnika, a určitý protipól tak může být zajímavý, neuškodilo by umístit komentář, který by pro českého čtenáře zasazoval článek do širších souvislostí. Citlivé téma lustrací, viny a neviny, poměru zásluh a morálních pochybení by nemělo být vyjádřeno jen jedním hlasem.

 

Lucie Kněžourková

13. 05. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 946908 návštěv, dnes zatím 330 (4 online).