NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Poláci ve slovenském Kalligramu

Zájemce o polskou literaturu nevládnoucí polštinou je odsouzen k tomu, že mu polskou knihu někdo přeloží. Ani s anglickými překlady polské literatury se neroztrhl právě pytel, takže takový čtenář trpělivě čeká, co zaujme české překladatele, potažmo nakladatele. Zajímavou možností je ale nakouknout za naši východní hranici a podívat se, co z polské literatury si můžeme přečíst ve slovenštině. Podívejme se dnes na nabídku slovenského nakladatelství Kalligram, které se specializuje na prostor střední Evropy.

 

 

Nakladatelství Kalligram

Bratislavské nakladatelství Kalligram, i u nás známé např. vydáváním časopisu OS – Občianska spoločnosť nebo románů Maďara Pétera Esterházyho, má na svém kontě i několik polských titulů. Tím zatím posledním vydavatelé zajímavě (a patrně nezáměrně) reagovali na loňskou cenu Nike udělenou Wiesławu Myśliwskému. Myśliwski, kdysi zařazený do škatulky vesnické prózy, jejíž hranice a omezení však svými posledními romány rázně nechal za sebou, je českému čtenáři zatím znám pouze raným románem Na kameni kámen, v poslední době jste pak mohli zaregistrovat do češtiny přeložené ukázky z oceněného románu Traktat o łuskaniu fasoli. Kalligram loni v rámci edice Světové prózy vydal v překladu Jozefa Marušiaka Myśliwského předchozí dílo, rovněž oceněné (tehdy vůbec první) cenou Nike, Widnokrąg, slov. Horizont (Kalligram, Bratislava 2007). Myśliwského próza i v době Masłowské, Kuczoka nebo Shutyho zatvrzele hledá řád a věří v možnost jeho nalezení alespoň ve světě literatury. V obsáhlém románu se proplétá příběh dospívání malého Piotra, vypravěče a zároveň hlavního hrdiny, v časech druhé světové války a krátce po ní s příběhy návratů již dospělého Piotra, který už sám má syna, na místa, kde vyrůstal. Kniha zaujme jak neobyčejně poctivou prací s vypravěčskou perspektivou (brilantní přiblížení dětského pohledu na svět) či syžetovou výstavbou, tak pestrou galerií vedlejších postav a nenásilným zpracováním tématu paměti. Krátké epizody, jež Piotrovi utkvěly ve vzpomínkách a jež zpětně rekonstruuje, autor obaluje spoustou asociací, reminiscencí i anticipací („román bez tajemství“ par excellence) – narativní napětí vyvolané slibně se odvíjející fabulí tak není tím, čím Horizont láká. Daleko spíše láká hlubší rovinou příběhu, kterou si musí ze sítě významů roztroušených po celém textu vyzvednout čtenář sám. Může jí být motiv závazků vůči minulému i budoucímu, fenomén lidské paměti, dávající řád nejen vyprávění, ale našemu pohledu na svět vůbec, nebo krátkozrakost lidských snů. Stačí se začíst...

 

Připomeňme ještě několik novějších titulů z produkce Kalligramu. Některé z nich český čtenář již zná – např. v roce 2006 vydal Kalligram v překladu Karola Chmela známý román Stefana Chwina Hanemann (edice Světová próza. Kalligram, Bratislava 2007). Příběh Němce, který jako jeden z mála, v důsledku osobní tragédie, neopouští poválečný – a nově polský – Gdaňsk, je nejen zdařilým portrétem vypjaté poválečné doby zasazeným do konkrétních gdaňských reálií, ale i jedním z klíčových děl polské literatury uplynulých dvaceti let, která je dobré znát.

 

Zajímavým počinem se stalo vydání esejů Adama Michnika, dnešního šéfredaktora deníku Gazeta Wyborcza, dřívějšího polského disidenta. Kniha Zlosť a hanba, smútok a hrdosť (edice OS, Kalligram, Bratislava 2006) je souborem Michnikových kratších textů a úvah na společenská, historická i politická témata publikovaných v letech 1995–2005. Překladatelé knihy rádi upozorňují na „osobne zaujatý tón Michnikovej publicistiky“, takže pokud je vám blízký, případně naopak méně známý, můžete si kromě již staršího českého výboru Michnikových publicistických textů Sokratův stín (Doplněk, Praha 1998), který právě Kalligram vydal slovensky již o rok dříve, pořídit i novější slovenskou verzi.

 

S náročnou, hluboce v polské tradici zakořeněnou poezií Zbigniewa Herberta českou veřejnost naposledy seznámila Vlasta Dvořáčková svým výborem Epilog bouře (Mladá fronta, Praha 2000). Na Slovensku vyšla o pět let později Herbertova esejistická trilogie Barbar v záhrade, opět v překladu Karola Chmela (ed. Eseje, Kalligram, Bratislava 2005). Herbert nás v ní zavádí na cesty jak prostorem, tak časem. Objevuje místa spjatá s evropskou historií a kulturou, od jeskyně Lascaux přes antické dědictví až po Evropu počátku 60. let, kdy jeho eseje poprvé vycházejí. Dva rozsáhlejší eseje věnuje historickým tématům – albigenským a pronásledovaným templářům. V této souvislosti je povšimnutí hodným, byť již starším překladem z dílny Kalligramu, rovněž esejistická kniha Czesława Miłosze Záhrada vied (edice Eseje, Kalligram, Bratislava 2002). Ta tak zajímavě doplňuje Miłoszovy esejisticko-prozaické silvy Pejsek u cesty a Miłoszova abeceda, které u nás vydaly Mladá fronta, resp. Paseka, i esejistický výbor Saligia jiné eseje (Barrister & Principal, 2005).

 

Nakladatelství Kalligram

 

Michala Benešová

12. 05. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 880515 návštěv, dnes zatím 233 (11 online).