NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Zastřelení plyšáci a jiné drobničky

Po delším čase se opět podívejme, co českého psaly v uplynulých dnech polské deníky. Gazeta Wyborcza otiskla 25. dubna rozhovor s českým polonistou Václavem Burianem (Kto dziś czyta Czechów). Toho Poláci znají především jako překladatele Czesława Miłosze, ale jako přispěvatele mj. do Tygodniku Powszechného. Ptá-li se ho Łukasz Grzesiczak, kde se v Polsku bere taková „móda na Čechy”, např. móda filmová, Čecha nutně napadne, že podobně se u nás obvykle nikdo neptá. Ostatně poznámka Václava Buriana je v tomto ohledu vypovídající: „Jako Czech zadaję sobie pytanie odwrotne: dlaczego w moim kraju w kręgach elitarnych kultura polska przyjmowana jest bardzo dobrze, czescy intelektualiści od paru pokoleń są wielkimi polonofilami, ale nie przekłada się to na popularność polskiej kultury i sztuki?“

 

V souvislosti s česko-polskými vztahy je samozřejmě složité hovořit o stereotypech, není snad otřepanějšího schématu. Polák jakožto chudý kšeftman, legračně hovořící a vodku milující, a Čech zase úsměvný hybrid Švejka a Hrabala. I na nepříliš nápadité dotazy ale Burian odpovídá živě, výše zmíněný a dnes už přeci jen vybledlý český stereotyp Poláka vykládá jako ozvuk dávné představy haličského Žida, obhajuje tragickou a neidylickou polohu Hrabalova autorského rukopisu. Otázka „Na ile Polak w Czechach jest odbierany przez pryzmat powieści Sienkiewicza?“ už dnes působí lehce anachronicky, ale na druhou stranu, Čech se s ní (na rozdíl od četných hrabalovských dotazů) potká málokdy. „Pamiętam, że wśród tych paskudnych stereotypów na temat Polski był taki, który tłumaczył cały ruch "Solidarności" lenistwem Polaków. O Polakach myślano tak - oni są świetni w powstaniach, w jednorazowych zrywach, mają wielką poezję i literaturę, ale żeby na co dzień potrafili coś zrobić porządnie i terminowo, żeby się częściej myli - niestety, do tego się nie nadają. Więc może coś z tego Sienkiewicza było, bo polskie bohaterstwo mieściło się w obrazie skądinąd niezbyt ładnym.“ Tolik Václav Burian.

 

Łukasz Grzesiczak se ho ptá i na dnešní obsah (nebo vyprázdnění?) pojmu střední Evropa nebo na dnešní české vnímání událostí roku 1968, dojde i na aktuálně tradiční česko-polské téma, jakým je americký radar. Když byla na začátku rozhovoru zmíněna tradice českého filmu, připomeňme, že v polském tisku se poslední dobou toto téma pravidelně vrací. S každou českou novinkou v polských kinech se vzedme vlna recenzí a anotací, málokdy však polemických ohlasů. Naposledy Poláky zaujala dvě raná díla českých režisérů Jana Svěráka a Petra Zelenky: Ropáci a Mňága – Happy end. Pozornost jim věnovala Gazeta Wyborcza i Rzeczpospolita. Zatímco Marek Sadowski w Życiu Warszawy seznamoval čtenáře se zoologickou terminologií a vysvětloval, co je to „ropojad błotolubny“, Rafał Świątek v Rzeczypospolité tvrdí, že Češi jsou (alespoň co se filmů týče) následovníky místy hořce, místy lyricky komického Charlieho Chaplina i provokujícího mystifikátora Orsona Wellese. Filmovým Čechům nevadí ani absurdně komerční převlek hudebníků z Mňágy za ovoce ani přetvoření Prahy v ideální rezervaci pro zvířátka libující si v odpadu a smogu. „Tylko Czechów stać na tak przewrotny happy end.“ Je-li takovýto happy end „typicky český“, pak se Polákům musí zamlouvat Zelenkova i Svěrákova hra s žánry, kterým se oba filmaři vysmívají. Tuto vnímavost bychom jim zase mohli občas závidět my. Netušíte-li, co je ropák ani Mňága, pročtěte si např. „scénář ve zkratce“ Jacka Szczerby v Gazetě Wyborcze (Łże-domumenty po czesku). „Nic w tym filmie nie jest prawdziwe. Wszystkie wydarzenia są autentyczne“.

 

Krom toho se Poláci dozvěděli dlouho očekávanou zprávu, a sice že maskotem libereckého mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 2009 bude lev. Ten v hlasování fanoušků těsně předhonil další dva návrhy, ještědskou „televizní věž“ a – neznámo proč – veverku. Lev ještě stále nemá jméno, takže případné kreativitě se meze nekladou. České děti budou z velkého plyšového lva bezesporu nadšené, podobně jako byly polské děti při vzpomínkově-socialistické oslavě 1. máje pod varšavským Palácem kultury nadšené z velkého plyšového - a českého - Krtečka.

 

Na závěr zbývá zmínit už jen reportáž, kterou přinesla białystocká mutace deníku Gazeta Wyborcza právě na Svátek práce (Jak Czech białostoczanami kręci). Ta dokládá, že alespoň v něčem jsme v Evropě na špici. V pouťových atrakcích. Když pravidelně projíždím jednou megalomansky se rozrůstající vsí kousek za Prahou, už několik měsíců mě děsí rodinné sídlo s několika roztodivnými věžičkami, balustrádami a balkónky. Z žertování na téma kolotočářského baroka mě brzy vyvedlo hejno umělohmotných labutí vyskládaných na zahradě dotyčného architektonického kýče. Vzpomněla jsem si na svou dětskou představu o majitelích jednoho řetízkového kolotoče a spoře vybavené střelnice, harcujících se za výdělkem od města ke vsi. Při četbě białystocké reportáže jsem pochopila, kudy vede cesta od nabité flinty a zastřeleného plyšáka k roztodivným věžičkám. To musíte do Polska. V Čechách je totiž kolotočářů přetlak, navíc Matěje je jen jednou do roka – zato v Polsku není provozování pouťových atrakcí žádným rodinným stříbrem, takže vydat se na léto třeba na Mazury může být pro Čecha zajímavým výletem. Autor reportáže, která nechtěně připomíná např. za srdce beroucí líčení života těžce pracujících Pražanů Ignáta Hermana, přibližuje složitosti kolotočářské logistiky i globalizovaný svět ostřelovaných papírových růží. Taková perlička na závěr...

 

Łukasz Grzesiczak: Kto dziś czyta Czechów (Gazeta Wyborcza, 25. dubna 2008)

Marek Sadowski: Mňága – Happy End **** (Życie Warszawy, 2. května 2008)

Rafał Świątek: Udawane dokumenty Petra Zelenki i Jana Sveraka (Rzeczpospolita, 2. května 2008)

Jacek Szczerba: Łże-dokumenty po czesku (Gazeta Wyborcza, 2. května 2008)

Jakub Medek: Jak Czech białostoczanami kręci (Gazeta Białystok, 1. května 2008)

 

Michala Benešová

05. 05. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 984948 návštěv, dnes zatím 577 (3 online).