NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Witkacy a Malinowski

Dnešní let bude znovu spíše nadčasovým pozastavením než aktuální zprávou o čerstvě upečených novinářských kachnách. Kulturní týdeník A2 (16/2008) se ve svém posledním čísle dotkl dvou osobností, které, ač rozděleny několika stránkami, ve skutečnosti spojovalo přátelství. Alespoň po nějaký čas. Pomůže nám – nejen – Ernest Gellner: „Jak jsme uvedli, Poláci, kteří flirtovali s hegeliánskou úctou k historii, to měli poněkud těžké: měli by přijmout historii tak, že Polsku zajistila velice neobyčejný status pro jeho utrpení, které vykupovalo vinu, nebo by se měli snažit opravit verdikt historie obnovením polského státu? Na tuto otázku Malinowski a Witkiewicz, spisovatel a malíř, patrně jeho nejlepší a nejvýznamnější přítel, měli v praxi a bezpochyby i v teorii odlišné názory a rozešli se po rozepři, která nikdy nebyla dostatečně zdokumentována. V roce 1914 Witkacy (jak se říkalo) odjel bojovat v elitním carském pluku a Malinowski jel uskutečňovat roáci v terénu, která ho proslavila.“ (Jazyk a samota. Wittgenstein, Malinowski a habsburské dilema, Brno 2003) Postavme je po letech vedle sebe. Alespoň symbolicky.

 

Ádvojka uveřejnila překlad z Witkacyho textu Narkotyki, ve kterém polský spisovatel shrnuje své zkušenosti s návykovými látkami, zejména kokainem. Přestože ukázka představuje Witkiewicze českému čtenáři i jinak než jen jako výborného dramatika, lze zapochybovat, jestli by nebylo lepší uveřejnit například ochutnávku jeho románu, například ve stati ironicky zmíněného Rozloučení s podzimem (Pożegnanie jesieni, 1927), v němž Athanásius Bazakbal (mimo jiné) experimentuje s narkotiky. Text doplňují dva portréty, které opět dávají možnost spatřit jiného Witkacyho, autora, jehož jméno se vyslovuje spíše v teatrologických kruzích, ač se svou prozaickou tvorbou řadí vedle Bruna Schulze a Witolda Gombrowicze. Další dluh, tentokrát zakladateli sociální antropologieBronisławovi Malinowskému, splatilo už minulý rok Sociologické nakladatelství. Knihu Sex a represe v divošské společnosti (Praha 2007, přel. M. Hříbek a M. Trojanová) recenzoval v A2 16/2008 Michal Tošner. Dovolíme si citovat: „Sex a represe je drobnější prací, uveřejněnou v originále v roce 1927. Aktuálně lze tento Malinowského text číst v souvislosti s opět ožívajícími úvahami o kulturně formovaném subjektu. Prezentuje část dialogu mezi antropology a psychoanalytiky, který na počátku 20. století vedl především psychoanalytik Sigmund Freud.“ (str. 23)

 

Stanisław Ignacy Witkiewicz (pseud. Witkacy) se narodil 24. 2.1885  ve Varšavě a zemřel 18. 9. 1939 v Jeziorach na Polesí. Polský spisovatel, dramatik, malíř a fotograf. O jeho vzdělání a výchovu se postaral otec, sám známý spisovatel a „tatranský“ malíř Stanisław Witkiewicz, a jeho přátelé a známí. Witkacy nikdy nechodil do školy. Jako voják se účastnil 1. světové války a zažil bolševický revoluční převrat. Říjnová revoluce na něj zapůsobila a ovlivnila katastrofismus jeho děl i nedůvěru v dav a masy. Po návratu do Polska se soustředil na uměleckou dráhu a prohluboval své filosofické myšlenky, zejména teorii Čisté formy, kterou se více či méně úspěšně snažil naplnit ve svých románech, dramatech a některých portrétech. Experimentoval s omamnými látkami. Po německém útoku ze západu a sovětském vpádu z východu v září 1939 spáchal sebevraždu.

 

Česky vyšlo:

Witkiewicz, Stanisław Ignacy: Blázen a jeptiška, přel. Helena Stachová
Witkiewicz, Stanisław Ignacy: Bláznivá lokomotiva,  přel. Jaroslav Simonides
Witkiewicz, Stanisław Ignacy: Matka, přel. Helena Stachová
Witkiewicz, Stanisław Ignacy: Ševci, přel. Erich Sojka
Witkiewicz, Stanisław Ignacy: Vodní slípka, přel. Helena Stachová

Bronisław Kasper Malinowski se narodil 7. 4. 1884 v Krakově a zemřel 16. května 1942 v New Haven. Polský sociální antropolog a cestovatel, který studoval v Krakově a většinu života strávil ve Velké Británii a USA a své texty publikoval anglicky. Terénní výzkumy a bádání, v té době odvážné a novátorské, prováděl v Africe, Austrálii a Tichomoří. Snažil se domorodcům porozumět, naučit se jejich řeč, nepoužívat tlumočníka a odstranit co nejvíce bariér mezi návštěvníkem-badatelem a domorodými obyvateli. Jedné jeho výpravy se jako fotograf účastnil i Stanisław Ignacy Witkiewicz.

 

Česky vyšlo:

Bronisław Malinowski: Vědecká teorie kultury, přel. Bohuslav Kunc

Bronisław Malinowski: Sex a represe v divošské společnosti,  přel. Martin Hříbek a Markéta Trojanová

 

-lk-

21. 04. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 949187 návštěv, dnes zatím 512 (6 online).