NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Podtexty židovské tradice

Odpočiňme si tento týden od chaoticky neuchopitelných médií proměňujících se každý den a zakotvěme na chvíli v klidnějších vodách polského literárního časopisu. Řeč je tentokrát o Podtekstech, literárněvědném čtvrtletníku založeném při Institutu polské filologie Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani. Jednotlivá čísla Podtekstů jsou tematicky zaměřena (v minulosti jste mohli zaznamenat čísla věnovaná mj. staropolské literatuře, slavistice, americké poezii nebo populární kultuře) a najdete v nich jak literárněhistorické či literárněteoretické texty, tak recenze, fejetony nebo eseje. Drtivá většina textů je dostupná na internetových stránkách časopisu.

 

Nás zaujalo poslední, resp. první letošní číslo Podtekstů věnované židovské tradici. Jednotlivé texty byly vybírány tak, aby byly s to reflektovat nejen židovskou literaturu (resp. stopy židovské tradice v polské i cizojazyčné literatuře – s termíny se tu autoři snaží nakládat opatrně), ale i vybrané historické fenomény a filozofické koncepce. Většina publikovaných textů byla v podobě referátu přednesena na prosincové konferenci W poszukiwaniu duchowej tożsamości. Śladami Benjamina, Freuda, Kafki, Scholema, Schulza..., kterou organizovala právě poznaňská univerzita. Podíváme-li se na texty věnující se literatuře, výběr jmen a témat nepřekvapí: Bruno Schulz (dokonce dvakrát), Julian Stryjkowski, Leo Lipski, Franz Kafka, Primo Levi... Dočteme se ale i například o Deboře Vogel, jejíž jméno je jistě známo schulzovským nadšencům, méně už možná čtenářům preferujícím jiný typ literatury. Debora Vogel byla spisovatelkou židovského původu žijící ve Lvově a píšící jak polsky, tak (dokonce povětšinou) v jidiš. Přátelila se jak se Schulzem, který do dopisů jí adresovaných ukryl zárodky svých Skořicových krámů, tak například s Witkacym. Její vlastní tvorbě věnovala svou stať Joanna Armatowska (Mistyczny pejzaż miasta. O prozie Debory Vogel). Debora Vogel psala prózu, poezii, zabývala se i literární kritikou. Armatowska si všímá prozaického díla této autorky (reprezentativní výbor Akacje kwitną), zdůrazňuje jeho mystický rozměr (například interpretační a zároveň bytostně tvůrčí aspekt literární tvorby i její recepce, tak blízký – dle názoru autorky, s nímž nemáme v úmyslu příliš polemizovat – židovské mystické tradici) a upozorňuje na autorčinu konstruktivistickou vizi světa, na její svérázné geometrické podloží, z něhož vyrůstá obraz města jakožto symbolu šedi, umělosti, odcizenosti a monotónnosti, který však ve vybraných chvílí otevírá i takřka transcendentní prostor nevyřčenému. Růst města v prózách Vogel připomene Magdalenu Tulli, tomuto srovnání se však Armatowska (zřejmě vzhledem k volbě židovského tématu) nevěnuje.

 

Textu Armatowské si dovolme vytknout jedno (ostatně nejen jemu, tato drobnost pozornému čtenáři celého čísla Podtekstů neunikne): mnozí polští literární vědci věnující se tematice židovské literatury či židovských motivů v literatuře s oblibou a hojně citují zakladatele moderního bádání o židovské mystice, Gershoma Scholema. Málokterý z nich však reflektuje např. bádání Scholemova nástupce, žáka, ale v mnohém i kritika Mošeho Idela (jeho knihy dobře známe i v češtině, doporučme stále ještě čerstvou práci Golem). Poláci jsou na tom s překlady Idelových prací pravda o trochu hůře než my, ale zase ne natolik, aby se dalo zcela pominout dobrovolné ochuzování se o odlišný, nescholemovský úhel pohledu na židovskou náboženskou tradici, které mnozí polští autoři dobrovolně praktikují.

 

Rádi bychom se k "židovskému" číslu Podtekstů ještě v blízké době vrátili, v této chvíli se vás tedy jen pokusíme navnadit k četbě rozhodně zajímavé – vedle textu o Deboře Vogel se v Podtekstech dočtete například o "magii jmen" v prózách Juliana Stryjskowského (text Ireneusze Piekarského „Znaleźć swoją formułę wierności...”. Juliana Stryjkowskiego zmagania z tożsamością). Stryjkowského cesta od rodinného židovského zázemí k inklinaci k polské kultuře a posléze komunismu zpět k zodpovědnému hledání vlastní identity, která není židovskou kulturu s to opominout, je vůbec zajímavým tématem. Sławomir Jacek Żurek se ve své stati Podwójny Mesjasz. O możliwościach interpretacyjnych „Piotrusia” Leo Lipskiego w kontekście tradycji i teologii żydowskiej věnuje apokryfnímu charakteru Lipského "minirománu" i mesiášskému motivu, který v polském prostředí "proslavili" zejména Bruno Schulz a jeho pozorný interpretátor Władysław Panas. Zmiňujeme-li Schulze, odkažme na text Marty Suchańské Język z głębin prabytu – Bruno Schulz i psychoanaliza. Téma nikterak nové, v tomto případě bohatě odvolávající se na obecně známé teze např. právě Panase. Ve srovnání Schulze, Freuda a kabaly provokativní, nicméně snad právě proto čtenářsky lákavé. Nutno dodat, že autorka se stále úsměvně odvolává na pouhou hypotetičnost svých slov, což nám umožní si četbu užít a vzdát se pro danou chvíli metodologických pochyb. Druhým textem věnovaným Schulzovi je esej PS Brunona Schulza Joanny Roszak.

 

Za zmínku jistě stojí portrét málo známého "básníka varšavského ghetta" Władysława Szlengela z pera Magdaleny Stańczuk nebo text Joanny Marii Krajewské, který se nad dvěma pracemi maďarské filozofky židovského původu Ágnes Heller zamýšlí nad pamětí holocaustu. Úvodní zamyšlení je věnováno již zmiňovanému Gershomu Scholemovi (Adam Lipszyc: Skarga referencji, referencja skargi. Gershoma Scholema teologia lamentacji). Těm, kterým je bližší historie, lze doporučit text Aleksandry Zywert Birobidżańska utopia o neslavných osudech Židovské autonomní oblasti na ruském (sovětském) Dálném Východě, Stalinově plánu na vybudování "židovské domoviny" v rámci SSSR. Dnes tvoří Židé v Birobidžanu sotva pět procent a před třemi lety tam nestála ani synagoga...

 

Podteksty 1(11)/2008

 

Michala Benešová

14. 04. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 880511 návštěv, dnes zatím 229 (13 online).