NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Virtuální realita vs. virtuální husité

V dnešních Nových knihách zabrousíme do vod, v nichž se jako ryba ve vodě sice zcela necítíme, ale v nichž se i u nás dá vylovit nejeden polský úlovek. Řeč je o žánrech sci-fi a fantasy.

 

Marcin Przybylek: Gamedek. Hranice reality.

(Laser-books, Praha 2008)

 

Prvním ze dvou titulů, které jsou fanouškům science fiction či fantasy literatury čerstvě dostupné na českých knižních pultech, je povídkový soubor Marcina Przybylka nazvaný Gamedek. Hranice reality. Przybylek je v Polsku znám především díky cyklu próz v titulní roli s Gamedekem –  detektivem v síti, jinak Torkilem Aymorem. V povídkách "na hranici reality" se ocitáme ve světě konce 22. století, kde část lidstva žije v realitě (hluboce postmoderní Warsaw City) a druhá část "v síti", ve světě počítačových her a simulací nejrůznějšího druhu. Tak jako autor spojuje žánr sci-fi s kriminální povídkou či detektivkou, tak postava Torkila Aymora propojuje oba světy – pátrá po hackerech, hledá duše ztracené v kyberprostoru, bojuje s vlivnými mediálními či medicínskými korporacemi, neboť ani ve virtuálním světě není vše ideální a dokonalé. Téma světa moderních počítačových her není Przybylkovi cizí, věnoval se mu již např. na stránkách svého času nezvykle populárního časopisu Nowa Fantastyka (cyklus Co w duszy gra). V Polsku bylo první knižní vydání Gamedeka přijato jako vcelku nezle napsaná zábavná, jakkoli nenáročná literatura, menší úspěch už zaznamenala další pokračování příběhů internetového detektiva, mající již podobu románu. Przybylkovy příběhy stavějí především na postavě svérázně humorného ústředního hrdiny, prolínajícího se jednotlivými příběhy, na zajímavém zachycení nástrah světa virtuální reality a – hovoříme-li o menším prostoru povídky – na dobře zvládnuté zápletce. Zda je dobře sázet na literaturu, která je živena právě počítačovými hrami jako moderní formou zábavy, to posuďte sami...

 

 

Andrzej Sapkowski: Lux perpetua

(Wales/Leonardo, Ostrava 2008)

 

Andrzeje Sapkowského asi netřeba představovat. Milovníci žánru fantasy bezesporu znají slavnou sérii se Zaklínačem v hlavní roli (Krev elfů, česky 1995; Čas opovržení, 1996; Křest ohněm, 1997; Věž vlaštovky, 1998; Paní jezera, 2000), i televizní diváci se mohli setkat s jeho seriálovou adaptací (Zaklínač). Nově vychází završení Sapkowského tzv. husitské trilogie – třetímu dílu předcházely romány Narrenturm a Boží bojovníci. Autor tu balancuje na pomezí čisté fantasy a historického románu. Opět se přenášíme do Slezska a Čech první poloviny 15. století, opět se setkáváme s hlavním hrdinou, Reinmarem z Bělavy alias Reynevanem, který tentokrát v rodném Slezsku působí jako husitský špeh. Jako nevyléčitelnému idealistovi a veskrze dobré duši mu role mstitele a drsného zabijáka příliš k srdci nepřirostla. Chce však pomstít smrt svého bratra i zachránit svou milovanou Juttu... Reinmar není ani skvělý bojovník, ani výtečný čaroděj a bylinkář, díky čemuž ho pronásledují jak zcela reální nepřátelé z masa a kostí, tak nejrůznější nečisté síly. Sapkowskému se do románu vešlo kdeco – válečné události propojuje s milostnými příběhy, napínavý děj okořeňuje bohatou sítí narážek na dobové historické a politické dění, vpravdě intertextuálními odkazy, téměř groteskním humorem i vhledem do magických praktik. Na rozdíl od Marcina Przybylka je Andrzej Sapkowski přeci jen autorem prověřeným, jemuž dar čtivé a zároveň zručně zkonstruované narace není proč příliš upírat. V závěrečném díle ságy čtenáře již předem varuje, že příběh neskončí žádným happy-endem – zda se trochu nemotorný ústřední hrdina dožije i poslední stránky, vám už ale nikdo dobrovolně neprozradí.

-mb-

31. 03. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 880518 návštěv, dnes zatím 236 (13 online).