NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: 1968

Minulý týden jsme si na stejném místě stěžovali, že v mediálním rybníku nebylo co lovit. Dnes můžeme s potěšením upozornit na několik zajímavých článků, spojených (pochopitelně) s rokem 1968. Polsko si nyní připomíná události tzv. Března, mimo jiné antisemitskou kampaň, protesty intelektuálů a studentů v čele s Adamem Michnikem nebo slavnou zakázanou inscenaci mickiewiczovských Dziadů Kazimierza Dejmka s Gustawem Holoubkem v hlavní roli.

 

Reflexi polských událostí ´68 Ondřeje Klípy, interního doktoranda Institutu mezinárodních studií FSV UK, otiskl kulturní týdeník A2 (Polsko vzpomíná na rok 1968, A2 13/2008) a Lidové noviny (Rok 1968 v Polsku: Židi ven!, 29. 3. 2008). První z nich je pro českého čtenáře stručným a přesným vstupem do problematiky antisemitské kampaně a jejích příčin a následků, dotýká se i postoje současného prezidenta Lecha Kaczyńského, který „se nyní rozhodl, že některým tehdy vyhnaným polským občanům (tedy Židům vypuzeným či donuceným k emigraci v roce 1968, pozn. aut.) při příležitosti výročí věnuje zpět jejich pas.“ I přes nečekaně vstřícný postoj Kaczyńského, jehož výroky byly pro svůj nacionalismus často kritizovány, naráží jeho realizace na veřejné mínění. Ostatně většina „březnových emigrantů“, jak je trefně nazval Ondřej Klípa, se do Polska zrovna nehrne. V Lidových novinách se Klípa pokusil šířeji osvětlit antisemitské pozadí „bratrské pomoci“ Československu v srpnu 1968. Mnoho Poláků dodnes cítí vinu a Čechům a Slovákům se za svou účast na sovětském zaškrcení Pražského jara omlouvá. Tehdejší první tajemník polské PZPR Władysław Gomułka byl jedním z hlavních propagátorů intervence. „Podczas spotkań „warszawskiej piątki“ Władysław Gomułka od początku opowiadał się za tezą, że wydarzenia w Czechosłowacji mają charakter „kontrrewolucyjny“. Był jednym z najzagorzalszych zwolenników militarnego rozstrzygnięcia kryzysu. (…) Być może Dubcek przypominał także Gomułce o niespełnionych nadziejach, jakie żywiło polskie społeczeństwo jesienią 1956 roku.“ (Łukasz Kamiński : PRL i Polacy wobec Praskiej Wiosny (Magazyn Historyczny „MÓWIĄ WIEKI”, 3/2004) Ondřej Klípa připomíná i českou podporu polským Židům: dopis Pavla Kohouta, Jana Procházky a Arnošta Lustiga kritizující antisemitismus a napadání spisovatelů nebo pozvání šikanovaných vědců a intelektuálů (mj. Kolakowského nebo Baumana) do Prahy.

 

O Pražském jaru hovořil s Pavlem Kohoutem také Andrzej Jagodziński pro deník Gazeta Wyborcza. Kohout, v 50. letech nadšený obránce komunistických ideálů i stranické politiky, se – jak známo – po roce 1968 postavil na stranu reformátorů a brzy po vojenské intervenci pocítil důsledky svého rozhodnutí. V rozhovoru vzpomíná na možná méně známou kapitolu svého života, část dětství prožitého v Polsku. Šťastné okamžiky prožil v Osvětimi, ještě před tím, než nechvalně proslula jako Auschwitz. Osobní kohoutovský pohled na srpnové události byl součástí projektu Hosté Gazety, tematických debatních setkání s osobnostmi. Šéfredaktor Gazety Adam Michnik se v dialogu s Danielem Cohn-Benditem, jedním z vůdců pařížských studentských nepokojů v roce 1968, dnes europoslancem za Zelené, dotýká širších, evropských souvislostí revolt 60. let i jejich různých podob na „Západě“ a „Východě“. Debatu, jenž byla součástí setkání na varšavské univerzitě a věnovala se výročí Března, moderovala Irena Grudzińska-Gross. Oba bývalí studentští vůdci podtrhli význam nové generace, která nezažila 2. světovou válku (a v Polsku stalinský teror) a spory rodičů ji nezajímaly, chtěla měnit svět podle svých představ. V komunistickém PLR byli vrstevníci Michnika nuceni postavit se proti režimu, nowomově, cenzuře a nakonec i antisemitismu; francouzská mládež bojovala více proti předsudkům a tabu ve společnosti, za svobodné projevení sexuální orientace nebo emancipaci žen. I Daniel Cohn-Bendit, Žid německého původu, ale zažil sílu antisemitských předsudků. Michnik je vůči vlastní zemi tradičně více kritický a opatrně se staví i k problému Cohn-Beneditem propagované volnosti (np. adopce homosexuálními a lesbickými páry). Rok ´68 byl v zemích ovládaných komunistickou stranou přeci jen více soustředěn na politické otázky a revoluci v toleranci sexuálních menšin doháníme ve zrychleném tempu až během posledních dvaceti let.

 

A Michnik potřetí: předání ceny Pelikán si povšimly Literární noviny. Jiří Plocek se vrátil k historii Listů a LtN i udělené ceny, citoval také obsáhle z laudatia Václava Buriana u příležitosti dodatečného udělení okřídlené sošky. Kromě přítomnosti zajímavého polského intelektuála můžeme Olomouci závidět i následné příspěvky a debatu Václava Buriana, Vladimíry Dvořákové, Václava Žáka, Anny Šabatové a Jiřího Dienstbiera, kterou pro LtN shrnul Martin Škabraha. Každý z nich se po svém a nebojácně dotkl významu událostí minulých i neduhů současných. Autor už jen glosuje: „Chce se dodat, že na své vůdce nemůže být Polsko vždycky hrdé ani dnes, na své disidenty však ano. Myslím, že je to lepší, než kdyby tomu bylo naopak.“

 

Łukasz Kamiński: PRL i Polacy wobec Praskiej Wiosny (Magazyn Historyczny „MÓWIĄ WIEKI”, 3/2004)

Rozhovor Andrzeje Jagodzińského s Pavlem Kohoutem: Praga w pędzie, Wiedeń odpoczywa (Gazeta Wyborcza, 27. 3. 2008)

Martin Škabraha: Alarmy mlčí (Literární noviny 13/2008)

Jiří Plocek: Co se skrývá za Pelikánem? (Literární noviny 13/2008)

 

Výběr z debaty Adama Michnika a Daniela Cohn-Bendita

(Marzec, Maj - a z wolnością kłopot, Gazeta Wyborcza, 24. 3. 2008)

Adam Michnik:

 „Gdy wtedy obserwowałem paryski Maj, to cały czas myślałem: jak to daleko, jak blisko. Z jednej strony wyczuwałem tę samą pasję, ten sam gniew, tę samą potrzebę zakwestionowania świata, w którym żyłem. Z drugiej strony widziałem fotografie z Mao, Trockim, Guevarą, Castro, Leninem. Ja w tym czasie chodziłbym z portretami Mickiewicza, Kołakowskiego, Miłosza.“

„Z 1968 r. wyciągnąłem podstawowy wniosek po interwencji w Czechosłowacji. Jeśli dławi się wolność, jeśli robi to imperialne państwo w imię ideologii totalitarnej, to inne państwo, demokratyczne, ma prawo wystąpić w obronie wolności. Byłbym ogromnie wdzięczny administracji amerykańskiej w 1968 r., gdyby wystąpiła po stronie Praskiej Wiosny. Problem z USA polegał na tym, że oni zawsze interweniowali tam, gdzie nikt ich nie chciał, a nigdy tam, gdzie wszyscy na nich czekali.“

 

„Co myślę o stosunkach polsko-żydowskich w świetle Marca '68 i dzisiejszej rzeczywistości? Właściwie po 1943 r. w Polsce problem żydowski przestał istnieć - dlatego że przestali istnieć Żydzi jako naród. Pozostały tylko niewielkie wspólnoty. Po 1943 r. problem żydowski istniał już tylko jako problem polski. Problem do dyskusji między Polakami. Mówi się dziś, że książka Janka Grossa szkodzi dialogowi polsko-żydowskiemu. Ta książka nie ma z tym dialogiem nic wspólnego. To jest dialog polsko-polski. Polska sama musi dać sobie z nim radę.“

„Marzec '68 zakończył definitywnie wszelki flirt intelektualny i polityczny polskiej inteligencji z władzą komunistyczną i ideologią komunistyczną. Potem można się było układać, szukać kompromisów, ale nie można już było wierzyć, że ta władza ma jakąkolwiek wspólną aksjologię z inteligencją.“

 

Daniel Cohn-Bendit:

„Ta historia była dużo bardziej skomplikowana niż zdjęcia Mao na demonstracjach studenckich. Podczas tej rewolty - i w Niemczech, i we Francji - Polska i kraje wschodnie odgrywały bardzo ważną rolę. Pamiętam, że 22 marca, podczas pierwszych demonstracji w Paryżu, odczytaliśmy deklarację studentów polskich z 13 marca. Mieliśmy poczucie, że nie ma różnicy między rewoltą w Warszawie a rewoltą w Stanach Zjednoczonych, w Turcji, w Ameryce Łacińskiej, w Jugosławii.“

 

„Wolność dla wszystkich - różnych orientacji seksualnych, homoseksualistów, biseksualistów. Wolność, którą powinni mieć wszyscy ludzie, by móc wybrać własny sposób życia i żeby żadna ideologia nie była ważniejsza niż wolność. To jest lekcja, jaką wyciągnęliśmy z roku 1968.“

 

„Komunizm upadł, a rynek nie potrafi rozwiązać problemów ekologicznych. Dlatego jestem w Partii Zielonych. Nie wiem, czy jestem lewicowy, czy nielewicowy, ale na pewno jestem zielony.“

 

Lucie Kněžourková

31. 03. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 910021 návštěv, dnes zatím 96 (3 online).