NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Za Březnem

Již v minulých Nových knihách jsme jedním z titulů připomněli aktuální výročí Března 1968. K témuž tématu se vážou i následující dvě, spíše vzpomínkové publikace. Duben je stále ještě teprve přede dveřmi, není tedy důvodu se u března ještě na chvilku nezdržet.

 

Henryk Dasko: Dworzec Gdański

(Wydawnictwo Literackie, Kraków 2008)

 

Varšavské Gdaňské nádraží se stalo jedním ze symbolů Března 68. Symbolem všech polských nádraží, z nichž po březnových událostech odjížděly vlaky s polskými Židy za hranice Polska. Na základě Gomułkou rozpoutané antisemitské kampaně emigrovalo z Polska v průběhu několika let po Březnu 68 více než 15 000 osob. Ze samotného Gdaňského nádraží jich odcestovalo několik tisíc, mezi nimi i Henryk Dasko, později novinář, publicista a překladatel žijící v kanadském Torontu, tehdy 22letý student židovského původu, jehož otec se z přesvědčení silně angažoval v nastolení "jediného správného", tedy komunistického režimu v poválečném Polsku. Karta se obrátila v roce 1968 a Dasko se rozhodl emigrovat. Zlomový bod svého života se rozhodl několik měsíců před smrtí (zemřel v roce 2006) zaznamenat knižně. Ve svých vzpomínkách vypráví o vlastním dětství, dospívání v časech PRL-u, o prožitku Března 68. roku, o následném opuštění země a životě v emigraci i o pokusech udržet si kontakt se zemí, v níž vyrostl. Zajímavá je i jeho reflexe vlastního vztahu k Polsku, "mateřské" země, která se však nejen k němu zachovala více než macešsky. V Daskově příběhu se zároveň zrcadlí osudy mnoha dalších polských Židů tvrdě prožívajících přelom 60. a 70. let. Jeho vzpomínky se (nejen zásluhou živého podání) vyplatí přečíst, třeba vedle řady publikací, které se otázce Března 68 věnují z pohledu spíše faktografického či ryze odborného. Za všechny jmenujme např. knihu Piotra Osęky Marzec ´68 (Znak, Kraków 2008).

 

 

Joanna Wiszniewicz: Życie przecięte. Opowieści pokolenia Marca

(Czarne, Wołowiec 2008)

 

Metoda tzv. oral history, s níž pracuje i autorka námi vybrané publikace, se v posledních letech stala poměrně běžnou a rozhodně populární součástí historického bádání (u nás např. v roce 2000 vzniklo speciální oddělení Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR – Centrum orální historie – věnují se této tematice). Ne vždy si sice sama pro sebe dokáže dostatečně ujasnit, co je jejím cílem, v čem může pomoci a kam naopak zasahovat nemůže, resp. neměla by, jak se vyrovnat s logickou subjektivitou paměti "narátorů" apod. Cílem orální historie je formou osobních rozhovorů nejen posbírat cenná fakta, především od přímých účastníků nejrůznějších dějinných událostí, ale v nemenší míře je také začlenit do širšího historického kontextu a vzhledem k němu je pomáhat interpretovat.

Zvláště pro čtenáře-nehistorika je orální historie metodou lákavou. Umožní mu nahlédnout do konkrétních lidských osudů, vnímat historické události skrze jedinečné, jemu bližší a uchopitelnější příběhy. Tuto metodu si zvolila i Joanna Wiszniewicz, pracovnice Židovského historického institutu – svou knihu nazvanou Życie przecięte poskládala z rozhovorů s lidmi, kterých se doslova na vlastní kůži dotkly polské události roku 1968 a pobřeznová vlna gomułkovsko-moczarovského antisemitismu. Na základě osobních vzpomínek se snaží vykreslit osudy první poválečné generace polských Židů. Pro knižní vydání však slevuje z interpretace, podrobné analýzy a zobecnění. Kniha zaznamenává a vypráví, nehodnotí a nezevšeobecňuje. Čtenář jistě nedokáže plně posoudit, jakou úpravou prošly rozhovory až po jejich finální knižní podobu, ale autorkou kladená otázka "kým jste byli před Březnem a kým po něm" je v kontextu mnoha podobných "výročních" témat tou ze zajímavějších. Odpovědi na ni jsou dozajista autentické a na pozadí individuálních a soukromých osudů odrážejí nejen vypjatou atmosféru doby (kterou je dobré si čas od času připomenout), ale i vývoj polského smýšlení o otázce, která je dodnes namnoze ožehavá.

 

-mb-

24. 03. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 910021 návštěv, dnes zatím 96 (3 online).