NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Klaus, Kosovo, košíková

Minulý týden přinesl dvě události, které dost těžko můžeme v přehledu polského psaní o Češích a o světě pominout. Nejprve se tak podíváme, jakým způsobem a kdo v polském tisku referoval o volbě českého prezidenta. Pokračovat budeme polskými ohlasy za v neděli jednostranně vyhlášenou nezávislostí Kosova. A nakonec se vydáme také na čerstvý vzduch a za sportem. Budeme přitom brouzdat internetovými portály, nikoli novinami v jejich tištěné podobě. 

 

Hned první text, který vám při vyhledávání zpráv o volbách českého prezidenta nabídne vyhledávání na webových stránkách Gazety Wyborczy, je podepsán našinci až překvapivě známým jménem – Luboš Palata. Palatou podepsaný text – podotkněme jen, že v Gazetě prý ne zcela šťastně editovaný – je v první polovině stručnou informací o samotné prezidentské volbě a jejím průběhu a o preferencích jednotlivých politických stran k jednotlivým kandidátům. Druhá část je velmi kritickým představením staronového českého prezidenta. Jako nekomunista, ale ne ani dost málo jako disident se stal ministrem financí, vládě předsedal až do roku 1997, kdy padl jako oběť korupčního skandálu v ODS a recese, kterou vyvolal krach rozsáhlým rozkrádáním státního majetku zakončené kupónové privatizace. Ve své funkci pak mimo jiné vetoval třicet zákonů levicové vlády a často zasahoval do nezávislosti soudů. Platí ale také, že Klaus jest wszędzie, jeździ po kraju, otwiera wystawy, publikuje w gazetach, wygłasza wykłady.

 

Stejnému autorovi otiskla Gazeta pod titulkem Vaclav Klaus ma poglądy sprecyzowane, a nie kontrowersyjne také rozhovor se sociologem Janem Herzmannem. Kromě ohrazení, které je zřejmé již z titulku, jen dodejme, že podle Herzmanna má Václav Klaus stejně příznivců jako zarytých odpůrců anebo že každý, kdo se ujme prezidentského úřadu, má jakoby předem zajištěnu vysokou popularitu – i Gustav Husák byl veřejností lépe přijímán jako prezident, než jako generální tajemník komunistické strany, říká v rozhovoru Jan Herzmann. 

 

Už víme, že Václav Klaus je všude. Platí to až do té míry, že ho autor zprávy pod titulkem Vaclav Klaus wybrany na prezydenta nechal projít až do „čtvrtého kola“ prezidentské volby. Správně pak nicméně dodává, že 66letý Klaus zvítězil, když od poslanců a senátorů získal 141 hlasů, a připojuje, že Lech Kaczyński mu telefonicky pogratuloval. Následuje podrobný životopis, ve kterém autor popisuje Klausovu akademickou kariéru od šedesátých let i kariéru politickou v letech devadesátých. Nezapomíná ani na jeho podíl na rozdělení Československa, ani na vzniku opoziční smlouvy. Vše přitom, snad i díky polskému kontextu, působí přesvědčivě, text není politicky zabarvený.

 

Skoro by se chtělo formulovat dvě ponaučení. První z nich by znělo, že nejlepší zpráva v zahraničním tisku je ta, kterou si jako našinci napíšete sami. Druhá pak, že je užitečné čas od času sledovat zahraniční reflexe domácího dění – to, že se někdo neúčastní domácího dění, ale „jen“ ho pozorně sleduje, může totiž být pro přesnost reflexe výhodou. 

 

Pokud jde o Kosovo, velmi zajímavý materiál dala dohromady opět Gazeta Wyborcza, a sice na deník obsáhlý přehled toho, co se o faktu formálního vyhlášení nezávislosti Kosova píše jinde ve světě. Situaci hezky shrnuje již titulek Europejska prasa o Kosowie: Mamy problem, za ním pak následují sondy do tisku evropských velmocí jako Itálie nebo Francie, ale i Bulharska. Ke čtenářům Gazety Wyborczy se tak dostala obava bulharského ministra zahraničí Ivajla Kalfina z destabilizace Balkánu a návratu krvavých konfliktů i titulek bulharského Standartu upozorňující, že po bujarých oslavách nezávislosti přijde vystřízlivění spojené s faktem, že jedním parlamentním hlasováním se nic změnit nemůže: Nezávislost přišla, bída zůstala. Na problémy upozorňuje v TVN 24 i polský expremiér Tadeusz Mazowiecki – bojí se oživení ideje Velké Albánie, což by podle něj destabilizovalo Makedonii i Bulharsko. Na faktu, že Polsko Kosovo jako samostatný stát uzná, ani tyto artikulované obavy ovšem nic nemění. 

 

Ani polská média nejsou odolná proti zvířátkům (definici zvířátka vizte v LMS z 30. 7. 2007), jedno tedy pro odlehčení zařazujeme i my. Polský basketbalový klub Polpak Świecie měl do minulého týdne v angažmá také americké basketbalisty Erika Hickse (198 cm, 115 kg) a Maria Boggana (201 cm, 110 kg). Po jednom ze zápasů se oba dva – staří přátelé – u sklenky vodky pustili do debaty na téma: Kdo z nás je lepší hráč košíkové? Když se nemohli dohodnout, došlo na tvrdou bitku, ve které převraceli nábytek a rozbíjeli okenní tabule. Mluvčí klubu Stefan Medeński pak celou aféru uzavřel následovně: Zawsze powtarzam, że jak ktoś nie potrafi pić alkoholu, to niech lepiej przerzuci się na jogurty. Druhý z jmenovaných sportovců už klub nicméně opustil. 

 

 

Vaclav Klaus ponownie prezydentem Czech (Luboš Palata, GW, 16. 2. 2008) 

Vaclav Klaus ma poglądy sprecyzowane, a nie kontrowersyjne (Luboš Palata, GW, 16. 2. 2008)

Vaclav Klaus wybrany na prezydenta (jas, PAP, GW, 15. 2. 2008)

Europejska prasa o Kosowie: Mamy problem (rik, PAP, GW, 18. 2. 2008)

W Kosowie może polać się krew (TVN 24, 18. 2. 2008)

Polska wódka szkodzi amerykańskim koszykarzom (Mikołaj Rogoziński, GW, 15. 2. 2008)

Aż 3 zawodników opuściło Klub (stručná zpráva basketbalového klubu Polpak Świecie)

 

-pe-

19. 02. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 951745 návštěv, dnes zatím 412 (4 online).