NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Hranice - obrana i nostalgie

Ani nový rok 2008 nepřinesl, jak se dalo očekávat, mnoho nových témat. Na obzoru znovu vykukuje americká raketová základna, o kterou se pravděpodobě s Polskem podělíme – část objektů by ležela u nás, část u našich severních sousedů. Teď na obě vlády tlačí volby amerického prezidenta, které se budou konat  4. listopadu. Tusk a Topolánek se chtějí poradit nejprve spolu, polský premiér přiletí do České republiky ve čtvrtek 10. ledna. Kromě základny bude na programu energetická politika, Evropská Unie nebo téma související s radarem – vztahy s Ruskem. Poté se vydají do Ameriky, oba chtějí strávit v USA měsíc. Česká vláda má k radaru vstřícnější postoj, deník Rzeczpospolita se ale pozastavil nad odmítavým stanoviskem většiny obyvatel a zmínil také akci mladých komunistů, kteří sesbírali 150 tisíc podpisů proti raketové základně. Polská vláda má na věc trochu jiný pohled a chce výměnou za souhlas větší obranu Polska a jeho vzdušného prostoru. Ondřej Luštinec se na serveru ihned.cz povšiml nelehké situace polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského – na jedné straně nechce ztratit silného spojence, Ameriku, na straně druhé by rád urovnal polsko-ruské vztahy. „Nejhorší možný scénář by podle polského ministra byl, kdyby Polsko uzavřelo s USA dohodu o raketovém štítu s vědomím všech politických rizik, jež to přináší, a základna by pak nevznikla, protože se ve Spojených státech změnila vláda.“

 

Pozitivní zprávou pro všechny postkomunistické země ve Střední Evropě, které jsou na Západě pořád tak trochu podezřelé, je fakt, že otevření pracovního trhu se podle prvních odhadů optimističtějším zemím vyplatilo. Obavy z růstu nezaměstnanosti nebo kriminality se podle článku Zuzany Kleknerové nepotvrdily. Naopak – Británie a Irsko, které přijaly nejvíce praconích sil, na tom spíše vydělaly. A těšit se z toho může i bojácné Německo, podle analýzy, kterou si nechala vypracovat německá vláda, pohyb obyvatel z nových členských států prospívá i jejich ekonomice. Nejvíc problémů mají tak – paradoxně – spíše země, kterým mladí a perspektivní odchází pracovat do zahraničí a už se nevrací. Polsko řešilo i problém s nedostatkem dělníků, přísné schengenské hranice sem možná propustí méně Ukrajinců nebo Bělorusů, kteří dříve v Polsku nebo i České republice ve stavebnictví i jinde výrazně pomáhali.

 

A co ještě stálo v prvním lednovém týdnu médiím za zmínku? Luboš Palata, který pravidelně spolupracuje s deníkem Gazeta Wyborcza, přiblížil polským čtenářům československou melancholii v subjektivní reportáži ze Slovenska. „Należę do tych Czechów (i Słowaków), którzy w ciągu minionych 15 lat wielokrotnie wątpili w to, że 1 stycznia 1993 r. Czechosłowacja powinna rozdzielić się na dwa samodzielne państwa. Tak naprawdę to wciąż był jeden kraj, ponieważ Czesi nigdy nie czuli, że tego pierwszego styczniowego dnia powstało jakieś czeskie państwo. Z ich punktu widzenia to tylko Słowacja oddzieliła się od Czech.“ Slovensko nás začíná nejen v ekonomických ukazatelích dohánět a předhánět, Slováci jsou dokonce mnohem více spokojeni s vývojem ve své zemi. I tato bratrská rivalita je ale pozitivní: stále ukazuje, jak moc jsme si blízko.

 

Rzeczpospolita a tiskové agentury: Tusk spotka się z premierem Czech rozmawiać o tarczy antyrakietowej

Portál ihned.cz, Ondřej Luštinec: Polská vláda má k základně námitky

Portál Aktuálně.cz, Zuzana Kleknerová: Přišli z Východu, Británie vydělala. Opatrné Německo ne

Gazeta Wyborcza, Luboš Palata: 15 lat temu skończyła się Czechosłowacja

 

Lucie Kněžourková

07. 01. 2008

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 908993 návštěv, dnes zatím 40 (3 online).