NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Nominace na Paszporty Polityki: Geriatrická vzpoura mladých

Týdeník Polityka vstupuje do nového roku již tradičně – vyhlašováním Paszportů Polityki. Jedna z nejprestižnějších polských cen bude (hned v několika kategoriích) udělena 8. ledna 2008, nominované umělce však již známe. Kdo tedy letošní porotu, resp. poroty zaujal? Dodejme úvodem, že cena Paszport Polityki vznikla v roce 1993 a je určena především mladším a mladým umělcům, kteří se v uplynulém roce významně zasloužili o oživení polského kulturního života. Nejen symbolicky by jim pak měla pomoci otevřít cestu také do zahraničních vydavatelství, koncertních hal nebo výstavních sálů. Udělována je celkem v šesti kategoriích: literatura, divadlo, film, vizuální umění, vážná hudba a hudba populární; speciální ocenění "Kreator Kultury" pak získá osobnost, jež se během svého života významně zasadila o rozvoj jedné z výše uvedených oblastí kultury.

 

Loňským držitelem literárního Paszportu se stal Jacek Dehnel za svůj románový (nikoli ovšem literární) debut a takřka autobiografickou rodinnou ságu Lala. Letos si z navržených kandidátů (mezi nimiž nechyběl např. básník Tomasz Różycki za své sonetové variace Kolonie nebo Krzysztof Varga za román Nagrobek z lastryko) nominaci vysloužili tři mladí tvůrci, tři v mnoha ohledech zajímavé postavy polské literární scény. O vratislavském prozaikovi Michału Witkowském jsme psali nedávno v souvislosti s čerstvým vydáním českého překladu jeho románu Lubiewo (Chlípnice). Právě jím rozčeřil jinak vcelku uhlazené polské literární vody, že však nešlo jen o skandální výjimku provokující především dlouho neveřejným tématem z "vyšších sfér dna" dokázala např. letošní nominace další Witkowského knihy Fototapeta na cenu Nike. Nominaci na Paszport Polityki (již třetí v pořadí) si tentokrát vysloužil za svůj nový román Barbara Radziwiłłówna z Jaworzna-Szczakowej, barvitý příběh pana Huberta, drobného podvodníčka svérázně a ne zcela legálně živořícího jak v posledních letech PRL-u, tak v prvních letech let 90. Mariusz Czubaj z Polityky si troufl přirovnat Witkowského způsob psaní k Trans-Atlantiku Witolda Gombrowicze, což je přirovnání poněkud nadnesené, ale dobře ilustruje grotesknost Witkowského pohledu na svět nedávno minulý. Mnohdy sžíravý humor však nezbavuje jeho texty ostrosti a živosti, což se zdaleka ne všem současným autorům při pohledu zpět v čase daří.

 

I druhý nominovaný je postavou zajímavou. Hubert Klimko-Dobrzaniecki vystudoval mj. islandskou filologii, živil se kdečím včetně škubání krocanů, aby nakonec zakotvil v Reykjavíku, kde píše básně islandsky a prózu polsky. Přináší tak pro mnohé osvěžující pohled na polskou současnost, ačkoli jeho literární vidění světa je v mnohém univerzálnější  a – jak oceňují kritici – narativně pestré a stylově lehké. Pozornost odborné poroty si zasloužil třemi útlými tituly, které vydal krátce po sobě (za což ho naopak četní kritici peskují – chytré marketingové tahy nechme za dveřmi solidní literatury): povídkový soubor Wariat, román Raz. Dwa. Trzy a méně chválenou útlou povídku Kołysanka dla wisielca. Třetím do party nominovaných je Mariusz Sieniewicz. Ten je nominován rovněž potřetí, letos za román Rebelia, což sám na svých internetových stránkách komentoval slovy: "Jestem pełen podziwu i zdumienia, że moi geriatryczni rebelianci dobiegli dość daleko, bez większych oznak agonalnej zadyszki." Rebelia je totiž fantaskně laděným románem o "geriatrické revoluci" mající za cíl svrhnout popkulturní kult všeho mladého a svěžího, čímž může v záplavě moderní mladé literatury překvapit, byť není osamělou výjimkou (vzpomeňme jen – pro chvíli bez ohledu na veškeré odlišnosti – např. Poslední příběhy Olgy Tokarczuk nebo letošního vítěze Nike Wiesława Myśliwského).

 

I mezi nominovanými v dalších kategoriích najdeme známá jména. Hudebník Krzysztof Grabowski alias Grabaż byl letos slyšet např. díky svéráznému "přebásnění" písní Jacka Kaczmarského, dokumentaristu Marcina Koszałku mohli letos zaregistrovat návštěvníci Filmového festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, kde byl promítán jeho dokument Smrt s lidskou tváří (loni si Koszałka dokonce odnesl jednu z hlavních cen). I jeho nový projekt Istnienie se točí kolem tématu smrti – dle pochvalných slov poroty možná bude příležitost se k němu po 8. lednu vrátit.

 

Jména všech nominovaných tvůrců najdete na internetových stránkách cen Paszport Polityki.

 

Michala Benešová

29. 12. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 865227 návštěv, dnes zatím 57 (1 online).