NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Zemřel Jerzy Kawalerowicz

Včera, 27. prosince, zemřel ve věku 85-ti let polský režisér Jerzy Kawalerowicz (*1922). Byl předním představitelem Polské filmové školy, formace známé po celém světě, kterou vytvořil společně s Wajdou, Munkem, Hasem aj. Mnoho z jeho filmů získalo ocenění na předních filmových festivalech, snímek Faraon byl nominován na Oskara. Za svůj život natočil  Kawalerowicz 17 filmů – každý jiný jak žánrově, tak tematicky. Od „psychologických“ snímků (Matka Joanna od Aniołów) až po velkoprodukční filmy historické (Faraon) – všude rád hledal nové způsoby vyprávění. Ať už se soustředil na sám příběh, propracování charakteru a psychiky hlavních hrdinů nebo na atmosféru snímku, největší váhu vždy přikládal obrazu.

 

Jerzy Kawalerowicz studoval Uměleckou akademii v Krakově (stejně jako Wajda nebo Has), chtěl být totiž malířem (to vysvětluje jeho pečlivou práci na formální stránce snímků). V roce 1946 absolvoval Kurs filmové přípravy (Kurs Przygotowania Filmowego), který v Krakově vedl režisér Antoni Bohdziewicz. Práci v kinematografii zahájil jako asistent režiséra např. ve filmech Zakazane piosenki (1946, L. Buczkowski) a Ostatni etap (1947, W. Jakubowska). Debutoval v roce 1951 snímkem Gromada s ještě socrealistickou poetikou. Filmem, který je nejvíce nadčasový a asi nejlépe charakterizuje Kawalerowicze jako režiséra, je snímek Vlak (Pociąg) z roku 1959. Hlavní roli si v něm zahrála tehdejší režisérova žena Lucyna Winnicka a „herec, který hrál snad ve všech polských filmech“ – Leon Niemczyk. Kawalerowicz společně s kameramanem Janem Laskowským vytvořili nezapomenutelný obraz-baladu o cestě vlakem na Hel. Atmosféra je přeplněná jazzem, klidem (resp. „klidem-nudou-chvěním“, které je tak typické pro cestování vlakem), nešťastnou láskou a napětím (noční scéna pátrání po zločinci). Režisér portrétuje jednotlivé cestující, proplétá se mezi nimi jako anonymní pozorovatel, který všechno vidí, nic neví, ale snaží se porozumět. Každý záběr kamery by mohl být samostatným obrazem – tak pečlivě promýšleli autoři kompozici jednotlivých snímků. Dokonce i v tak malém prostředí, jako je vlak, se autorům podařilo půvabně nasnímat prostor (výborná je jízda kamery uličkou vagonu).

 

Z dalších filmů zmiňme alespoň ty nejznámější: Matka Joanna od Aniołów (1960) – kandidát na Zlatou Palmu v Cannes, odvezl si ale „jen“ speciální ocenění poroty, Faraon (1965) či Austeria (1982).

 

Kawalerowicz byl také šéfem Tvůrčí Skupiny Kadr, spoluzakladatelem a prvním předsedou Sdružení polských filmařů (Stowarzyszenia Filmowców Polskich) a později jeho čestným členem.

 

 

„Ja Kawalerowicza uważam za największy fenomen u nas po wojnie, jeśli chodzi o dyspozycję filmową, o talent. To jest czysto filmowe zwierzę, które w sprawnie funkcjonującym społeczeństwie dokonałoby rzeczy nadzwyczajnych - zresztą zrobił kilka rzeczy znakomitych.“ – Tadeusz Konwicki.

 

„Po Kawalerowiczu można się spodziewać wszystkiego: błyskotliwego filmu policyjnego, realistycznego studium społeczności, medytacji nad naturą ludzką, filmu widowiskowego, ale zupełnie innego niż wszystkie dotąd filmy tego rodzaju - zawsze okazywał się artystą giętkim, sprawnym, nawet wielkim.“ – Bolesław Michałek

 

„Jego filmy nie zestarzały się. Niedawno oglądałam ‚Faraona‘, w którym każde ujęcie, sposób prowadzenia aktorów, sposób myślenia był taki, że jeśli dzisiaj by ktoś ten film zrobił, to na pewno byłby zauważony przez widzów i wyróżniony.“ – Izabella Cywińska.

 

 

Rozhovor s Tadeuszem Sobolewským

Kawalerowicz na filmpolski

-hm-

28. 12. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 924297 návštěv, dnes zatím 76 (2 online).