NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Stezkou česko-polského přátelství

Dnes leží na hřebeni Krkonoš bílá pokrývka a my se opravdu nechceme prodírat závějemi. Právě naopak: jako malý vánoční dárek Vám nabízíme prohlídku Krkonoš z tepla domova. Cesty za nás prochodili pilní redaktoři časopisů Krkonoše a Karkonosze.

 

Česká redakce s námi více než ochotně spolupracovala, s polskou stranou se bohužel kontakt nepodařilo navázat, a tak i naše informace budou trochu jednostranné. Internetové stránky o polských časopisech prozrazují o dvouměsíčníku Karkonosze jen tolik, že se v něm občas objevují články s českou tematikou, které se věnují přírodě i kulturním akcím nebo novým publikacím, pravidelně se pak objevuje jen obsah spřáteleného měsíčníku. Krkonoše - Jizerské hory se snaží polskou stranu představovat komplexněji, ostatně redaktor Jiří Dvořák se dokonce naučil polsky a sám překládá texty svých kolegů. Redakční tým doplňuje od roku 2001 geomorfolog Andrzej Paczos, ředitel Přírodovědeckého muzea v Jelení Hoře - Teplicích, a od letošního roku také Barbara Wieniawska-Raj, která se stará o oddělení turistiky na správě Karkonoskiego Parku Narodowego, stálými přispěvateli jsou i pracovníci parku nebo studenti. Časopis se snaží získávat příspěvky i od šéfredaktora měsíčníku „Sudety“ Romualda M. Łuczyńského. Samotná spolupráce s „partnerským“ časopisem Karkonosze zatím bohužel probíhá spíše na rovině osobních kontaktů než pravidelné spolupráce. Pokud českou redakci zaujme článek u sousedů, přeloží ho i do svého časopisu. Aktivním spolupracovníkem je zejména Krzysztof Sawicki. Sloučit nebo alespoň sblížit obě periodika však není možné už kvůli jiné vydavatelské strategii: zatímco na české straně časopis už od roku 1968 (tedy čtyřicet let) vydává a podporuje Správa Krkonošského národního parku, na polské se jeho „mecenáši“ mění. Tato nestálost v navázání dlouhodobých kontaktů jistě příliš nepomáhá. Neexistuje ani tradice vzájemné spolupráce, jak nám sdělil pan Jiří Dvořák, články polských přispěvatelů se před revolucí v Krkonoších skoro vůbec nevyskytovaly. Polskou stranu Krkonoš ale čtenářům přibližoval spolupracovník časopisu pan František Jirásko.

 

Pokud po záplavě jmen a faktů trochu litujete, že jsme se přeci jen nevydali po červené značce na hřebenovku směr Pomezní Boudy, snad Vás alespoň teď trochu potěšíme. Pokusíme se vybrat několik perliček z obsahu letošního ročníku Krkonoš - Jizerských hor, jak jinak než s důrazem na Polsko. Pravidelné rubriky se věnují například Muzeím polských Krkonoš nebo geomorfologickým zajímavostem. Na polské straně najdete většinu horských ledovcových jezer, mezi nejznámější patří Mały a Wielki Staw. Adam Choinicki, profesor UAM v Poznani, jim ve své studii prorokuje již „jen“ několik set let života (Zmizejí Mały a Wielki Staw?, 2/2007). Podle jeho článku dochází k rychlému snižování hloubky jezer a menší by tak mohlo zmizet už za 300 let. Tip na výlet doplníme ještě o jedno lákadlo: u „Malého rybníku“, přístupného po turistické stezce, na Vás čeká osvěžovna - Schronisko Samotnia. Čím by mohla být česko-polská spolupráce přínosná naznačuje článek M. Kasprzaka o povodních na polské straně. (Povodeň po suchém létu, 8/2007). Konfrontovat průběh živelných katastrof a způsoby jejich odstraňování a prevence je jistě nejlepší a nejdůležitější na lokální úrovni. „Zkušenosti nám navíc ukazují, že existující protipovodňová opatření nejsou schopna horské obce před rozvodněnými řekami zcela ochránit. Nepřizpůsobení ohybů uměle vytvořených koryt průtoku povodňové vlny může způsobit poškození i těch nejpečlivěji postavených břehových navigací, tak, jak se to stalo i v srpnu roku 2006. (…) Také se stává, že ochranné nádrže k zachycení splavenin mohou být zcela zaplněny (jako např. nádrž Piechowice v roce 1977).“ (8/2007, str. 24). A poslední, tematicky sváteční zastavení, nás čeká u cyklu článků Svatí pod horami. V něm se Andrzej Paczos ve spolupráci s Jiřím Dvořákem každý měsíc věnuje svatým, kteří zrovna slaví svátek podle kalendáře. Obecnější úvod doplňují zajímavé lokální informace například o tom, kde můžete nalézt kapli zasvěcenou příslušnému světci. Články doplňují kvalitní fotky kostelíčků, soch a dalších drobných památek. A proč se vůbec zajímat o polské světce? Třeba proto, že „Nejstarším patronem Polska je, světe div se, Čech! Svatý Vojtěch…“

 

Chcete se také projít po stezce česko-polského přátelství? Popis najdete zde spolu s mapkou

 

Krkonoše - Jizerské hory

 

Internetové stránky: http://krkonose.krnap.cz/

e-mail: krkonose@krnap.cz

Šéfredaktor: Mgr. Radovan Vlček

Sídlo redakce: Vrchlabí

Vydavatel: Správa Krkonošského národního parku

Rok založení: 1968
Vychází 12 čísel ročně

 

Krakonosze

 

Internetové stránky: http://ploch.pl/karkonosze
e-mail: typo@pnet.pl, typo@ploch.pl

Šéfredaktorka: Anna Noga-Grochola

Sídlo redakce: Vratislav
Vydavatel: „Typoscript” Andrzej Ploch

Rok založení: 1976
Vychází 6 čísel ročně

 

Za cenné informace o minulosti i současnosti česko-polských kontaktů Krkonoš a Karkonosz děkuji panu Jiřímu Dvořákovi, který je nejen členem redakce časopisu Krkonoše - Jizerské hory, ale také polonistou. Bez jeho pomoci by příspěvek v této podobě nemohl vzniknout.

 

 

Lucie Kněžourková

24. 12. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 923389 návštěv, dnes zatím 21 (4 online).