NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

Angelus Pollackovi:

V neděli 2. prosince byla ve Vratislavi slavnostně udělena Literární cena střední Evropy Angelus. Jejím letošním laureátem se stal Rakušan Martin Pollack, publicista, prozaik, ale i polonista a překladatel z polštiny (na svém kontě má např. četné překlady děl Ryszarda Kapuścińského). Oceněn byla za svůj "dokumentární román" Mrtvý v bunkru. Zpráva o mém otci, jenž vyšel nedávno i česky v brněnském nakladatelství Host. Cena Angelus je určena autorům středoevropského regionu, jejichž díla byla přeložena do polštiny (příp. v ní už přímo napsána). Zdůrazňuje přitom ideu vzájemného středoevropského kulturního dialogu, společensky aktuální témata i nezbytnou pobídku k (sebe)reflexi. I proto zřejmě porota přihlédla k Pollackem zvolenému tématu, drsné nacistické historii Starého kontinentu, jež přináší i odvážně zajímavý pohled na rakouskou společnost.

 

Pollack nás ve svém románu na dvou stech stranách zavádí do 30. a 40. let minulého století, kde se nejprve v prostředí slovinského Kraňska (a posléze Dolního Štýrska)formuje silně nacionalistické, antisemitské a slepě nenávistné smýšlení značné části jeho vlastní rodiny. Lidí, kteří zbožňují přírodu, svého syna/vnuka, lyžování i literaturu. Lidí, kteří stejně tak nenávidí Židy, Slovince a vše neněmecké obecně a kteří ani po válce (byť méně veřejně) nedají na myšlenky Adolfa Hitlera dopustit. Zdálo by se, že příběh Dr. Gerharda Basta, právníka, sturmbannführera SS, hlavy lineckého gestapa, přímo odpovědného za mnohé zločiny, včetně těch nejtěžších – a Pollackova biologického otce – vrcholí nalezením jeho mrtvého těla v jistém opuštěném bunkru poblíž Brenneru v roce 1947. Podstatou příběhu je však postupné odhalování minulosti Pollackova vlastního otce, minulosti dlouho zamlčované, nepřipomínané, neznámé.

 

Potenciálně nejzajímavějším motivem knihy je právě autorovo vyrovnávání se s tíživým dědictvím vlastní rodiny, o němž se doma zásadně nemluvilo. Pollack se však (věren své publicistické duši) přiklání spíše na stranu věcného, lakonického, místy snad až trochu suchého výkladu, či spíše literární rekonstrukce, o to však syrovější. V rámci bohatého historického pozadí životního příběhu jeho otce se dozvíme mnohé o předválečném i válečném Rakousku i o pozdějším nesnadném pátrání po jakýchkoli faktech, na nichž lze příběh vystavět. Kniha neoplývá zbytečným patosem, autor se nesnaží svého otce ani zaslepeně apriorně odsuzovat, ani naopak omlouvat. Je si vědom toho, že mnoho nezodpovězených otázek zůstává. Nechává sice "Slovany vstoupit mezi sebe a své nacistické příbuzné“ (a ke zděšení své babičky vystuduje polonistiku), ale jeho pohled je mnohem spíše reportérský. Románu chybí jediné podstatné: druhá linie příběhu, která by sledovala vnitřní boj autora s "dědictvím" vlastní rodiny, za něž ani nemůže, s nímž se ani neztotožňuje, ale vůči němuž nelze mlčet.

 

Michala Benešová

05. 12. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 924297 návštěv, dnes zatím 76 (2 online).