NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

3. prosince uplynulo 150 let od narození Josepha Conrada

Letošní rok patřil dvěma autorům, Stanisławu Wyspiańskému v Polsku a Josephu Conradovi v zahraničí. Že se právě Conrad, tedy Konrad Korzeniowski, stal patronem Polska v jiných zemích, není náhoda. Na rok 2007 sice připadlo 150. výročí jeho narození, důležitější je ale fakt, že Conrad patří k nejznámnějším polským autorům ve světě. Důvod je prostý: psal anglicky. Polská inteligence, například spisovatelka Eliza Orzeszkowá, mu vyčítala zradu rodné země a jazyka, ale nakonec se ukazuje, že právě Conrad pro Polsko udělal víc než ona – proslavil ho v zahraničí. A ani jeho anglojazyčné dílo mu nezabránilo v úspěchu ve vlasti. Celé generace vyrostly na Conradovi, zejména pak pokolení Kolumbů, mladých vojáků podzemní armády AK. „Věrnost sobě“, mravní postulát zvěčněněný v zásadním conradovském románu Lord Jim, se stala heslem války za svobodu. Ač Conrad pro Poláky mnoho znamená, narodil se roku 1857 v Berdičevě na Ukrajině a hrob má v anglickém Canterbury. Berdičevo, Berdyczów, patřilo samozřejmě od polsko-litevské unie do Rzeczypospolité, později bylo součástí Ruska a Ukrajiny. Korzeniowski nechtěl zůstat v rakouském záboru, kde studoval, do ruského se jako syn rodičů vyslaných na Sibiř vrátit nemohl. Anglie se pro něj stala zamí zaslíbenou. Ještě předtím se ale vrhl na dráhu mořeplavce. Než se natrvalo usídlil v Británii a začal psát, procestoval na parnících půl světa, mimo jiné Afriku a Indonésii.

 

Proč se nakonec rozhodl psát anglicky, když jeho francouzština byla prý lepší, nemluvě už o rodné polštině? Toto tajemství si Conrad nechal pro sebe. Snad za to mohla jeho manželka, Angličanka. Badatelé se nicméně shodují, že vliv polštiny v jeho textech je patrný. O to více dnes přitahuje tato mohutná syntéza polské tradice, exotických motivů a univerzálního mravního postulátu v anglickém hávu. Napsal patnáct románů a osm sbírek povídek. Mezi nejdůležitější patří Lord Jim (Lord Jim, 1900), Srdce temnoty (Heart of Darkness, 1899) nebo Nostromo (Nostromo, 1904). Dílo inspirovalo mnohé filmové tvůrce, mimo jiné i Orsona Wellse, který napsal několik nezrealizovaných scénářů opírajících se o texty Conrada. Nápady, které si zaznamenal ve scénáři k filmu Heart of Darkness, později využil v Občanu Kaneovi. Konrada Korzeniowského a jeho život a dílo zkoumá několik pracovišť. V Polsku především Ośrodek Badań Conradystycznych při anglistice v Opolí, který se soustředil na vztahy s Ukrajinou a jeho rod, ale shromažďuje i všemožný materiál pro bádání. Vede ho přední conradolog profesor Zdzisław Najder. Mezi další patří Polskie Towarzystwo Conradowskie, Ośrodek Conradowski przy Bibliotece Wojewódzkiej w Gdańsku, Conrad Centre v Londýně nebo The Joseph Conrad Society. Rok Conrada připravoval ve spolupráci s dalšími institucemi Instytut Adama Mickiewicza.

 

Zdroj: Instytut książki

 

Aktualita (24. 2. 2007): Rok 2007 je rovněž rokem Josepha Conrada

Podrobné informace o akcích Roku Conrada

Instytut Adama Mickiewicza

Ośrodek badań conradystycznych (bibliografie v polštině a dalších jazycích, životopis, fotogalerie Conrada a míst, kde žil a další zajímavosti)

 

Lucie Kněžourková

04. 12. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 909807 návštěv, dnes zatím 115 (2 online).