NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Chlípnost nebo láska?

V dnešních Nových knihách se nám sešly dva texty s milostnou tematikou. Těžko však najít knihy, které by se od sebe více lišily. Kontroverzní román „o buznách“ mladého spisovatele Michała Witkowského stojí proti výboru z milostných veršů Wisławy Szymborské, která se řadí vedle „Mistrů“ Czesława Miłosze nebo Tadeusze Różewicze.

 

Wisława Szymborska: Miłość szczęśliwa i inne wiersze

(Wydawnictwo a5, Kraków 2007)


Šťastná láska. Výbor z milostné lyriky. Kdybychom zahlédli podobnou knihu na pultě našeho oblíbeného knihkupectví, asi bychom mysleli, že se Daniela Steelová dala na poezii. Pokud si ale přečteme báseň Wisławy Szymborské se stejným názvem, pochopíme, že to s tím štěstím nebude tak jednoduché: „Miłość szczęśliwa. Czy to jest normalne,/czy to poważne, czy to pożyteczne - /co świat ma z dwojga ludzi,/którzy nie widzą świata?“ Básnířka, jejíž poezie bývá označována za „mužskou“, charakterizuje jí ironie, odstup, reflexe...a najednou výbor z veršů s milostnou tematikou, proti kterému se vždycky bránila? Za všechno může Ryszard Krynicki sám básník a v poslední době také vydavatel, jehož zásluhou útlá knížečka spatřila světlo světa. Krynického už v 70. letech okouzlil tematický výbor Szymborské s motivy rostlin a zvířat, letos si sbírkou jednačtyřiceti básní splnil svůj sen o podobném počinu. Miłość szczęśliwa ale dokazuje, že ani tematické omezení nezmění výrazně typickou poetiku autorky. Opět se setkáváme s pátravým a udiveným pohledem, který ironicky a pečlivě zkoumá své okolí, s úspornou glosou, nadhledem a odstupem. I mezi milostné verše pronikají další typické motivy a lyrické postupy Szymborské, zejména pohled „na ludzi z „tamtej drugiej strony“, od strony roślin, zwierząt, przyrody nieożywionej“, jak si povšimla Joanna Szczęsna. Tak se k lásce přibližuje například z pohledu kočky, která marně čeká na návrat zemřelého páníčka ve známé básni Kot w pustym mieszkaniu.

 

„Niech no on tylko wróci,
niech no się pokaże.
Już on się dowie,
że tak z kotem nie można.
Będzie się szło w jego stronę
jakby się wcale nie chciało,
pomalutku,
na bardzo obrażonych łapach.
O żadnych skoków pisków na początek.“

 

Joanna Szczęsna (GW): Szymborska o miłości

Kniha na stránkách vydavatelství a5

 

Michał Witkowski: Chlípnice

(Fra, Praha 2007)

 

Z polského originálu Lubiewo přeložil Jan Jeništa

Současné polské literatuře máme co závidět – nepřetržitá tradice autorů světového formátu, výrazné generační výpovědi a ke všemu ještě úctyhodná úroda talentů mezi mladými spisovateli. Nyní se k českému čtenáři dostává další z „nadějných“, Michał Witkowski (*1975) se svým románem Chlípnice. Potěšující je i skutečnost, že se překladu ujal mladý polonista Jan Jeništa, který byl za svůj výkon oceněn čestným uznáním v Soutěži Jiřího Levého. Witkowski se tematicky blíží ke své vrstevnici Dorotě Masłowské, zároveň se ale svobodně pohybuje po zákrutách polské literární tradice: rozhovory „buzen“ se tak prolínají s aluzemi na dílo Mirona Białoszewského nebo Witolda Gombrowicze. Witkowski sám raději zdůrazňuje „pokleslou“ stranu svých textů, zálibu v menšinách a skupinách vyloučených ze společnosti. Skrze bachtinovskou inverzi, povýšení nízkého, se snaží poukázat na tabu v polské společnosti, která vymazává ze svého okolí vše jiné a nepohodlné. „Mnie nie interesują geje z klasy średniej, tylko właśnie ci „odrażający, brudni, źli“, bo im została już tylko konfabulacja, język, zmyślenie i to im musi wystarczyć za cały świat. Geje z klasy średniej mają swoje stałe związki, domki z ogródkami i kosiarki do trawy, a ci nie mają zupełnie nic. To podwójny margines społeczny: nie dość, że geje, to jeszcze ta ich warstwa najbardziej skryminalizowana - złodzieje, prostytutki, wywłoki. (…) Ta pedalska cyganeria ucieka przed szaleństwem w teatr, camp, surrealizm. Są zbuntowani przeciw społecznym hierarchiom: to, co dla innych ohydne, dla nich takim nie jest, a świat klasy średniej jawi im w całej swej różowej beznadziei. Relatywizują więc „ogólnie przyjęty“ dobry gust, „ogólnie szanowane“ zasady moralne... Są policzkiem wymierzonym w to, co totalitarne, ogólne, obowiązujące dla wszystkich i uświęcone.“, říká Witkowski. Jak rozdílné je klima u nás a našich severních sousedů dokazuje recepce Chlípnic v Polsku a Umělohmotného třípokoje Petry Hůlové u nás. Ač oba otvírají téma sexu a schopnost společnosti mluvit otevřeně o tabuizovaném, pohoršení a rozsáhlé diskuse vyvolal pouze Witkowski. Petra Hůlová narazila asi jen u své maminky, literární veřejnost rozhodně nemluvila o skandálu. Proto se dá předpokládat, že ani Chlípnice nevzedmou v Čechách vlnu nevole. Snad tedy alespoň někoho potěší.

 

Oficiální stránky Michała Witkowského o Chlípnicích

Doslov Barbory Gregorové a ukázka z knihy na iliteratura.cz

Nakladatelství Fra

 

 

Lucie Kněžourková

03. 12. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 880667 návštěv, dnes zatím 112 (1 online).