NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Na procenta vyhráváme ve čtení i ve fotbale

Minulý týden média na obou stránách hranice hodnotila především možnosti českých a polských fotbalistů na mistrovství světa. „Fotbalisté Polska by měli být největšími soupeři české reprezentace o postup na MS 2010. Poláci se po nedělním losu radují, ale zároveň mluví o českém fotbale s velkým respektem.“, shrnul za nás server Aktuálně.cz a my se tedy můžeme věnovat tématům méně aktuálním, ale zato bližším našemu srdci. V září jsme přinesli výsledky průzkumu čtenářství v Polsku, listopadové číslo Grand Biblio (8/2007) se věnovalo prvním výsledkům podobného výzkumu v České republice. Pojďme se tedy vnořit mezi procenta a čísla, která převádí neuchopitelnou zálibu v knihách do tvrdých dat.

 

Průzkum probíhal v obou zemích podobně. Agentura CBOS se ptala 859 Poláků nad 18 let od 3. do 6. srpna 2007, agentura DEMA se od  25.5. do 16.6. 2007 zeptala na podrobnosti jejich vztahu ke knihám 1551 Čechů nad 15 let. A jaké jsou výsledky? Vyhráváme, můžeme si říci pyšně. Pokud můžeme průzkumům věřit, je mezi Čechy 83% čtenářů, zatímco mezi našimi severními sousedy jen 68%. Rozdíl je ovšem ve způsobu a druhu výzkumu.DEMA se ve spolupráci s AV ČR a Národní knihovnou více zaměřila na čtení obecně, kritériem pro rozdělení na čtenáře-nečtenáře se stalo přečtení alespoň jedné knihy za rok. Polská agentura zase zohledňovala spíše čtení pro zábavu a jako časový horizont zvolila měsíc. Nechala také své respondenty, aby se jako čtenáři či nečtenáři zařadili sami.

 

Češi v průměru přečtou 16 knih za rok (tedy o trochu více než jednu knihu měsíčně), nejvíce Poláků přečte jednu knihu za měsíc, roční průměr by tak ukazoval na něco kolem dvanácti knih. Průzkum CBOS ale takové přesné číslo neuvádí, takže se můžeme pouze dohadovat. 5% polských respondentů přečte více než čtyři knihy za měsíc, v Čechách je těch vášnivých čtenářů trochu více, 6,4% populace měsíčně přelouská více než čtyři knihy,  Rozdíly ve věkových skupinách nejsou zásadní, přesto lze říci, že lidé nad 45 let čtou méně. Jiří Trávníček ovšem v rozhovoru pro měsíčník Host uvedl, že v této skupině zase přibývá vášnivých čtenářů. V obou zemích zaznamenaly agentury zásadní a pochopitelný vliv vzdělání: vysokoškoláci po knize sáhnou častěji než lidé se základním vzděláním, rozdíly jsou vidět i mezi vsí a městy, ve kterých čtou lidé více. Většími čtenářkami jsou v Polsku i České republice ženy. Polský výzkum přinesl více informací ohledně žánrů a typů knih, které si čtenáři vybírají, český se zase soustředil více na knihovny a jejich roli pro čtenáře. Důležité je však to, že se průzkumy začaly zaobírat pověřené a poučené instituce – na české straně Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR, na polské Instytut Książki i Czytelnictwa při Národní knihovně. Výhodou výzkumů je i pravidelnost (každé tři roky se průzkum opakuje) a výstupy jako odborné semináře, analýzy i zevrubné zamyšlení nad tím, co nám podobné ankety mohou přinést. V současné době se výzkum čtenářství stále více rozvíjí, pravidelné a kvalitní průzkumy se pak mohou stát jedním z pilířů zevrubnějších dějin čtení. Můžeme také doufat v nadnárodní, například středoevropský komparativní průzkum, který by při použití stejné metodologie přinesl průkaznější a zajímavější výsledky.

 

Zpráva z výzkumu CBOS

Zpráva z výzkumu DEMA na portálu Národní knihovny

Co čtou Poláci? A čtou vůbec?

 

Pro fotbalové fanoušky:

Aktuálně.cz: Češi? Jako Chorvati, ale hrůzu nenahání, těší se Polsko

Rzeczpospolita: Czechy: bogatsza historia i lepsi piłkarze

 

-lk-

26. 11. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 984918 návštěv, dnes zatím 547 (6 online).