NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Ani ránu bez slovníku!

Adam Rusek: Leksykon polskich bohaterów i serii komiksowych

(Wydawnictwo Biblioteki Narodowej, Warszawa 2007)

 

Na letošním pražském KomiksFEST!u se představily především polské komiksové autorky a hrdinky. Kdo by se chtěl o historii a dalších postavách obrázkových příběhů našich severních sousedů dozvědět více, má nyní skvělou příležitost: obdivuhodný Leksykon polskich bohaterów i serii komiksowych historika komiksu Adama Ruska. Mezi téměř 150 hesly najdete hrdiny komiksů i názvy jednotlivých nejpopulárnějších sérií, objevuje se i několik zahraničních postav, které ovšem v Polsku zdomácněly. Autor se pokusil ke každému titulu dohledat i místo a rok vydání, někdy doplněné i o vydavatelství a náklad komiksu. Cenná je také bohatá bibliografie, i když nejčastěji se jedná o dílčí články ve specializovaných časopisech, protože publikací s komiksovou tematikou je málo. Adam Rusek obsáhl poměrně rozsáhlé časové období – od roku 1919 do současnosti. „Zgodnie z informacyjnym charakterem Leksykonu artykuły hasłowe zawierają z reguły krótką charakterystykę bohatera oraz streszczające omówienia utworów, w których występował lub przedstawianych serii, a także okoliczności ich powstania. Nie stroniłem przy tym od uwag wartościujących, zależało mi również by czytelnik otrzymał nie tylko poszukiwane informacje, ale – tak jak w wypadku tego rodzaju kompendiów zagranicznych – czerpał też satysfakcję z lektury.“ V knize o komiksu nemohou samozřejmě chybět ilustrace. Každé heslo doprovází černobílý obrázek, a čtenář tak může porovnat i měnící se výtvarné techniky a styl. Lze jen litovat, že Lexikon nemohl použít barevné ilustrace, pak už by k dokonalosti nic nechybělo. Pokud ještě stále nevíte, kdo je to Blixa a Żorżeta, Kapitán Kloss a Żbik nebo Kic Przystojniak, neváhejte!

Vstupní slovo autora

Více o Lexikonu na internetových stránkách časopisu Zeszyty Komiksowe

 

Bartek Chaciński: Totalny słownik najmłodszej polszczyzny

(Znak, Kraków 2007)

 

Začtete-li se do některého z polských komiksů, může se stát, že mu i přes dobrou znalost polštiny nebudete rozumět. Jak je to možné? Komiks se pohybuje na hraně mezi spisovným a hovorovým jazykem a věkový průměr autorů je nižší než u běžné beletrie. Ovlivňují ho i  další subkultury – hip-hop nebo graffiti scéna. Slovní zásoba mládeže se velmi liší od běžného jazyka, ale nezoufejte. Rychlou pomoc můžete hledat v Totalnym słowniku najmłodszej polszczyzny Bartka Chacińského. Autor už má za sebou dvě podobné publikace: Wypasiony słownik najmłodszej polszczyzny (2003) a Wyczesany słownik najmłodszej polszczyzny (2005). Protože se tento jazykový materiál rychle mění, po dalších dvou letech tu máme aktualizovanou a opravenou verzi slovníku nejmladší generace. Nejedná se jen o jakousi překladovou příručku ze spisovného jazyka do mládežnického slangu, Bartek Chaciński se snaží přiblížit celý kulturní kontext slov, jejich původ a má dokonce odvahu předvídat jejich budoucnost. Zároveň si všímá i chybného užití, například v reklamách.

 

Jazyk polské mládeže dnes charakterizuje především emocionálnost, zjednodušování, častější užívání vulgarismů nebo tendence ke krácení slov (np. muza – muzyka, impra – impreza), hemží se amerikanismy a anglicismy (cool, okey, sorry, ale také polským pravopisem znetvořené tvary: czilaut, oldskulowy). Stírá se rozdíl mezi hovorovým s psaným jazykem, jak trefně konstatuje Izabela Okrój: „Okazuje się zatem, że język młodzieżowy jest żywy, piękny, zmienny, dopóki się go nie zapisze.“ Vliv na jeho rozvoj a strukturu mají média, především televize a internet. Sami uživatelé často nejsou schopni vysvětlit význam slov, která užívají. Přitom se ale objevuje mnoho extrémních, černo-bílých hodnotících slov a módních výrazů, které lze přilepit prakticky ke všemu (np. ekstra, na maksa). Pro popis situace, nálady nebo jen prostého vyjádření vlastního duševního stavu užívají mladí Poláci nejčastěji několika krátkých slov: spoko, na luzie, masakra, jazda. Snaha Bartka Chacińského zachytit rychle se měnící jazyk je jistě chvályhodná, ostatně o něco podobného se pokusila i Halina Zgółkowá ve své publikaci Nowy słownik gwary uczniowskiej (2003), který se soustředil na mluvu žáků a studentů základních a středních škol a odborných učilišť. Přesto se jedná spíše o sysifovskou práci. Vhodnějším médiem než kniha by v tomto případě  byl asi právě internet, který dokáže rychle reagovat na změny a módy. Slovník Bartka Chacińského ale přináší i důležitý kulturní kontext a obecně typologické úvahy, proto si své místo na trhu zaslouží. V neposlední řadě nás potěší i nadhled a vtip autora: „Cieszmy się więc odrobiną spontaniczności językowej na co dzień, póki ją jeszcze mamy. Dbajmy o język na poziomie pozainstytucjonalnym i etapie przedsłownikowym. W końcu – jak dookoła mówią – życie pozagrobowe i seks przedmałżeński też są najlepsze”.

Internetový Słownik Polskiego Slangu

Izabela Okrój: Nowy futuryzm czy pseudodysleksja?

 

-lk-

05. 11. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 908992 návštěv, dnes zatím 39 (2 online).