NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

NOVÉ KNIHY: Kat bez cenzury

Kazimierz Moczarski: Rozhovory s katem

Přeložili Pavla Provazníková a Dušan Provazník

(Jota, Praha 2007)

 

Rozhovory s katem u nás vyšly už jednou (Praha, Mladá fronta 1985), ovšem po cenzuře, která odstranila všechny nechtěné informace, které by snad narušovaly idylický obraz polského komunistického státu. A nebylo jich málo. Její autor Kazimierz Moczarski, novinář a spisovatel, patřil totiž k vysoce postaveným členům podzemní Zemské armády (AK), která bojovala proti nacistické okupaci. Po druhé světové válce pokračovali její členové v odboji proti Moskvou dosazené komunistické vládě a mnoho jejích členů skončilo ve vězení a na popravišti. Mezi ně patřil i Kazimierz Moczarski.

 

Po zatčení hned v srpnu 1945 byl mučen a odsouzen k deseti letům vězení. V obnoveném procesu ho komunistický soud poslal „za obranu vlasti“ na smrt. Ne náhodou se při čekání na provedení rozsudku ocitl ve stejném cele s nacistickým zločincem Jürgenem Stroopem. Komunistická vláda se snažila vojáky AK zdiskreditovat v očích veřejnosti a psychicky zlomit. Stroop, důstojník SS, měl na svědomí nejhorší zločiny, mezi jiným například velel likvidaci varšavského ghetta, tzv. Grossaktion. Na jeho rozkaz pak bylo povstání židovských obyvatel krvavě potlačeno za použití nejdrastičtějších metod. Svou hvězdnou kariéru v řadách Schutzstaffel zahájil při zabírání československých Sudet, byl velitelem SS v Karlových Varech. Účastnil se protižidovských akcí ve Velkopolsku, potíral partyzánské boje na Ukrajině a v roce 1943 dostal na starost ghetto ve Varšavě. Konec války zastihl Stroopa v Říši, kde se stal samozvaným tyranem na přiděleném území a organizoval německé jednotky Werwolf. Americký soud ho předal do Polska, a právě v neblaze proslulé Mokotovské věznici se v cele smrti setkal s Kazimierzem Moczarským. Ještě před pár lety by jejich rozhovor vypadal jinak a voják AK by rozhodně neměl možnost sepsat o něm rozsáhlou zprávu. Teď však byli na jedné lodi. Moczarski si nemohl dělat žádné poznámky, ostatně až do roku 1955 netušil, že mu byl trest smrti změněn už v roce 1953 na doživotí. Přesto se snažil proniknout do myšlení svého nechtěného spoluvězně. Odhalit jeho motivaci, pocity, ukázat neschopnost sebereflexe i  morální selhání - absolutní vyloučení viny. Stroop už nic neskrýval a otevřeně hovořil o „svém největším úspěchu“. Moczarski sepsal knihu až po svém propuštění v roce 1956. Nespoléhal se pouze na vlastní paměť, ač zostřenou stresem i šokující výpovědí esesáka, ale ověřoval informace Stroopa i v dostupných pramenech. Knihu tvoří nejen samotné rozhovory, ale i Moczarského popisy osob a cely, úvahy a charakterové črty. Obdivuhodná paměť a literární talent tak činí z Rozhovorů s katem jedinečnou analýzu osobnosti nepříliš inteligentního nacistického vraha, kariéristy, ale i – jak to bylo běžné – milujícího otce a manžela.

 

Ukázka z knihy v polštině

Grossaktion – Likvidace varšavského ghetta

Kazimierz Moczarski, životopis v polštině

 

-lk-

15. 10. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 908358 návštěv, dnes zatím 287 (4 online).