NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: A nebuďte smutnej! Už jste byl na svačině?

Velká bublina, která se rychle nafoukla a ještě rychleji splaskla. Tak by se dala nazvat kauza Havel v Polsku. Během několika hodin protekly informace z polských informačních serverů do českých, následovaly je rozčilené i smířlivější komentáře a vysvětlování. A pak vše pomalu utichlo. Většina novinářů si jistě oddychla – nudná, kulturně-literární návštěva přinesla nečekaně dramatické rozuzlení. Místo zdlouhavých komentářů o vztazích Charty a Solidarity nebo Havla a Poláků tak stačilo přeložit výbušné reakce z polských deníků a dodat, že bývalý prezident rozčílil/pobouřil/naštval Poláky. Pak se novináři většinou postavili za Havla, nejostřeji a snad trochu nadsazeně Petr Holec na svém blogu v glose Za dobrotu Havlem: „Místo omlouvání měl ještě dodat, že v zájmu polské demokracie by mezinárodní pozorovatelé měli dohlédnout, aby demokraticky a regulérně nezvítězila žádná jednovaječná dvojčata, agrární nacionalisti či náboženští bigoti, kteří chtějí vlivného člena EU zavést někam do dob inkvizice.“ Zajímavých otázek se ovšem vyrojila celá řada: Jaká je funkce mezinárodních pozorovatelů? Kdy a proč by měli přihlížet volbám? Není znepokojující, že polský premiér neváhá ihned označit ty, které nemá rád (Michnik, Geremek…), za nepřátele země?

 

A odpovědi? Volby v Polsku samozřejmě jsou demokratické, nikdo je ne(z)manipuluje a Kaczoři se k moci dostali hlasy většiny voličů. Že se části Poláků a většině Evropy jejich vládnutí nelíbí je sice pěkné, ale těžko můžeme zasahovat do suverenity jiného státu. Ovšem přítomnost nezávislých komentátorů s nadhledem nad věcí a minimálně jiným názorem nemůže být nikdy na škodu. To platí i pro Michnika nebo Geremka, jejichž komentáře mohou být radikální, ale přispívají ke zdravé kritice a reflexi stavu politiky i demokracie. Názor šéfredaktora týdeníku Rzeczpospolita Pawła Lisického, že Polska sama sobie poradzi, bychom spíše čekali od uraženého kluka a ne seriózního novináře, který se snaží vidět a rozkrývat hlubší příčiny výroků (bývalých) politiků a vlivných osobností. Havel se nakonec pokusil celou věc zlehčit a vysvětlit:  „Jeśli moją marginesową uwagę ktoś zrozumiał jako atak na polską demokrację czy jako jej kwestionowanie albo wręcz obrazę Polaków, to naturalnie mnie to martwi i bardzo za to przepraszam. Myślę jednak, że naprawdę nie ma dwóch rodzajów demokracji: jedne niedoskonałe, które potrzebują obserwatorów, i drugie doskonałe, które ich nie potrzebują, a wręcz uważają pomysł jakiejś kontroli za obrazę. Tak nie jest. Każda wzajemna kontrola, jeśli tylko jest solidna, pozbawiona złych zamiarów i apriorycznych, z góry założonych wniosków, leży w naszym wspólnym interesie.“

 

A happy end? Havel na ekonomickém fóru v Krynici převzal ocenění Člověk Střední Evropy…To jsou paradoxy, co?

 

Václav Havel: My zawsze zapraszamy obserwatorów (GW, rozhovor s Andrzejem Jagodzińským)

 

 

-lk- 

10. 09. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 951746 návštěv, dnes zatím 413 (5 online).