NÁMĚSTÍ JANA PALACHA 2, PRAHA 1

LETEM MEDIÁLNÍM SVĚTEM: Copak takové pěkné slovo může označovat Polsko?

I v Polsku samozřejmě zaznamenali českou reformu veřejných financí, informace o ní přinesl populární portál Onet.pl, tradičně Gazeta Wyborcza i další média. Ostatně šetřit chce i polská vicepremiérka a ministryně financí Zyta Gilowska. Slíbila, že státní kasa pod jejím vedením získá deset miliard zlotých. Protože ekonomické spekulace nejsou naším šálkem čaje a množství zasvěcených i nezasvěcených analýz na nás útočí ze všech stran, pojďme se raději věnovat sféře více duchovní. Byla by totiž škoda nepovšimnout si dvou perliček v našem kulturně-společenském tisku: dvouměsíčník Listy (4/2007) a týdeník A2 (32/2007) nám během srpna naservírovali dvě chutná polonistická sousta.

 

Listovní česko-polská dvojúvaha o pojmu Evropa a směřování evropské integrace s reformou veřejných financí nakonec i souvisí. Změny by totiž měly mimo jiné vést k oddlužování České republiky a naplňovat tak představy Evropské Unie o společném hospodaření. Ačkoli i prosazování jednotné hospodářské politiky se potýká s problémy, vždy lze případné plány, úspěchy a neúspěchy vyčíslit v přehledných tabulkách. Hůře je na tom ona nejistá duchovní spřízněnost, tedy otázka jestli a jaké hodnoty vlastně Evropu spojují. Milan Znoj ve svém článku Evropská idea po česku i Adam Szostkiewicz v úvaze Ztráta víry v evropský sen? se dotýkají právě těchto rozporů. Ředitel Ústavu politologie FF UK Milan Znoj staví proti sobě EU jako „organizaci zajišťující soužití států na části evropského území“ (neoliberalistický Václav Klaus) a evropskou integraci jako úkol, výzvu „přemýšlet o Evropě jako o hodnotovém světě, jenž má svou duchovní identitu“ (vizionářský Václav Havel). Snaží se oba státníky zařadit do škatulek Bruce Ackermana, který vidí politickou scénu jako boj mezi tzv. kosmopolity a patrioty. Ani jeden však nezapadá do vymezených názorových šuplíků a Znoj tak dochází k přesvědčení, že „argumenty, které ovládly český veřejný diskurs, jsou vnitřně rozporuplné a racionálně vzato neudržitelné.“ Postesknutí sice trefné, ale beznadějné, neboť slova státníků často s logikou nemají moc společného. Ačkoli nevíme, jak velký prostor autor dostal, přeci jen bychom uvítali hlubší analýzu názorů přinejmenším Havla a Klause, aby výsledný odsudek měl pevnější základy v předchozí argumentaci.

 

Redaktor týdeníku Polityka Adam Szostkiewicz vnáší do úvah o budoucnosti Evropské Unie pro změnu polské hledisko. Nemůžeme se tedy divit, že vidí - po odsouzení ekonomiky jako kotvy, ale nikoliv motoru dalšího rozvoje EU - boj o duchovní integritu především jako spor křesťanství a světského humanismu. I proto poukazuje na zvyšující se počet muslimů a potřebu vyrovnat se se soužitím různých náboženských skupin na jednom místě. Sám ovšem tvrdí, že duchovní tradice, tedy křesťanské hodnoty, jsou základem evropské identity a bez nich bude jen těžko odolávat tlakům zvenčí, ale i zevnitř, tedy udržet jednotu evropských občanů. „Budou stačit samotná lidská práva, otevřené hranice a euro, aby lidé pocítili hrdost na občanství Evropské unie?“ Szostkiewicz více než na slova politiků klade důraz na pocity občana, kterému mizí před očima hranice vlastního státu a měna a nahrazuje je kruh ze zlatých hvězd. Bojí se rozpadu Evropy zevnitř, koroze hodnot, ztráty víry v evropský sen. Poukazuje na vysmívané vlastenectví Američanů, které však 11. září ukázalo svou integrující sílu. Odpověď na možnost zabydlení se v současné Evropě možná přináší esej Andrzeje Stasiuka Cestou na Slovensko, který mimochodem vyšel už v letošním 30. čísle Respektu pod titulem Slovensko, má rezervní vlast. „Už bych asi nedovedl žít, kdybych neměl hned poblíž Slovensko. Slovensko je východisko ze situace, je to dýchání, je to alternativa. Když mě přepadne stesk, když mě přepadne nuda anebo začíná být ta moje vlast těsná a nepohodlná, prostě jedu na Slovensko.“ Otevřenost hranic v rámci Unie, volnost pohybu, umožňuje poznat jiné, nechat se adoptovat v náhradních domovech, najít si zkrátka svou stasiukovskou rezervní vlast. Třeba se jí pro leckoho může stát i Turecko.

 

Pokud se už však po všech politicko-společenských úvahách potřebujete odreagovat, nahlédněte do ádvojky z 8. srpna. Seriál Současní světoví spisovatelé v ní zahajuje Dorota Masłowska. Výsměch všem předsudkům, normám a pózám konzumního světa čiší z jejích textů i prohlášení. Pro nezasvěcené představuje autorku a spory jejích textů Joanna Derdowska, větší část svého příspěvku věnuje poslednímu románu Šavle královny (Paw królowej, 2005), který se v českém překladu Báry Gregorové objeví i na pultech českých knihkupectví. Rytmizovaná próza byla na jedné straně oceněna literární cenou Nike, na straně druhé jí kritici zesměšňují parodickými rytmizovanými recenzemi. Chcete-li si na věc raději udělat vlastní názor, přečtěte si ukázku ze syrového románu neposlušné Varšavanky. Proč vzbuzuje v Polsku tolik emocí vysvětlí snad dostatečně tento citát: „Jasně, že bys uměla mnohem lepší svět vymyslet, to ti nikdo nebere, ale chudák Bůh, tomu se to nepovedlo. (…) Tato kniha vznikla za Evropské Unie peníze. Klade si za cíl intelektuální integraci hloupých lidí v Polsku…“ Dokonce i v Čechách se názory na dílo polské autorky různí, svou věrnou překladatelku a propagátorku má Masłowska v Báře Gregorové, díky které doprovází text také rozhovor s Wojtka Staszewského, původně publikovaný v deníku Gazeta Wyborcza. Ani tady nešetří Masłowska výpady proti rodné zemi. „Jako dítě jsem měla pocit, že angličtina je krásný jazyk. A když jsem se potom dozvěděla, že „made in Poland“ znamená „vyrobeno v Polsku“, zažila jsem nefalšovaný nervový šok. „Poland“ znělo tak pěkně. A copak takové pěkné slovo může označovat Polsko?“ Nakolik jsou útočná prohlášení Masłowské pózou a nakolik hrou těžko posoudit. Může nás alespoň těšit, že literární svět už pět let tápe, kam ji zařadit. A trochu pochybností není nikdy na škodu.

 

A2

Listy

GW: Czesi reformują podatki i służbę zdrowia

Rozhovor s Dorotou Masłowskou najdete na iliteratura.cz, stejně jako recenzi knihy Šavle královny

 

 

-lk-

27. 08. 2007

zpět

Polský institut
Studentská rada
Stránky jsou provozovány
za finanční podpory Studentské rady
Studentského fondu FF UK
a Polského institutu.

Stránky vznikly za finanční podpory
Semináře středoevropských studií
ÚSVS FF UK. Všechna práva vyhrazena.
Programátor: © Marekzprahy 2006
Grafik: © Faxim 2006
Celkem 924301 návštěv, dnes zatím 80 (4 online).